Velikonoce u nás

Když na Štědrý den padá sníh

25. prosince 2016 v 13:01 | verunnka

ani jsme v to nedoufali
sněhu jsme tu ještě trochu měli od minule
a tak jsme byli rádi aspoň za ten

jenže po obědě
jak když se stal zázrak
najednou začalo sněžit
a to pěkně nafest
a tak za chvilenku bylo všude úplně bílo Smějící se


před nám byla cesta za Baruškou nebíčkovou
a tak jsme nijak nemeškali
vzali jsme svíčky
já fanouše
batohy jsme pro tentokrár nechali doma
a jen tak nalehko se vydali na cestu

a povím Vám bylo to tam jak v pohádce
ani se mi nechtělo veřit
že to opravdu vyšlo a nám na Štedrý den sněži Usmívající se






















a pak už hurá domů


ale o tom všem zas až příště Smějící se

mějte moc krásnou sváteční neděli


tak já opravdu nevím

15. března 2016 v 8:55 | verunnka
ráno něco před osmou jsem se vzbudila

venku sníh
a chumelí vesele dál
za oknem sněženky Úžasný



a z kuchyně voněla povědomá vůně
to je přeci linecké
si říkám Úžasný

a teď jsem fakt nevěděla co je
budou vánoce či co

ale nebojte
a nelekejte se
je opravdu půlka března
jen počasí s námi nějak dlouho už laškuje

a v kuchyni
tak to se mamina začala připravovat na velikonoce
a tak jí tak známě opravdu vonělo linecké
jen to nebyly zvonečky a hvězdičky

ale vajíčka Smějící se














a jinak
ten kvítek petrklíče
upadl úplně náhodu sám Smějící se
já mu ani trochu nepomola



a má pro vás i pranostiku pro dnešní den :

Na svatého Longina práce v poli začíná


já bych to možná aktuálně upravila

Na svatého Longina práce silničářům začíná Úžasný


mějte moc krásné úterý
a já se pak zas ozvu

Velikonoční zastaveníčko s knížkou

2. dubna 2015 v 11:45 | verunnka
a protože až budete tohle číst,
tak u nás doma bude už určitě cirkus a tak budeme doma v jednom kole
a proto si tenhle článek chystám pro vás už dopředu Mrkající

je středa pozdě večer
venku je umrzlo a chumelí a a chumelí
a moje dnešní povídání bude z knížky mě, i teď když jsem už velká, moc milé
a abych pravdu řekla
tak mi to na velikonoce venku ani trochu nepřipadá
venku už je dávno tma
pod lampou je krásně vidět jak chumelí
a sněhu už teď máme mnohem víc jak na vánoce
a spíš mi to teď proto připadá
jak v prosinci, kdy jsme si také psaly milé povídáníčko

ale nebojte
je duben
a tak jdeme na nějaké to velikonoční čteníčko Mrkající


Jedli jsme v kuchyni . Na stole bylo moc krásně prostřeno modrým ubrusem a našimi žlutými velikonočními talířky.


I březové snítky jsme měli ve vázičce.
Lasse, Bosse a já jsme všechny vajíčka obarvili na červeno, na žluto a na zeleno. Myslím, že taková vajíčka by měla být pořád, protože to vypadá opravdu moc pěkně.


A pak přišli to nejlepší , dali jsme se každý do hledání svého velikonočního vajíčka , naplněného karamelkami.
Vajíčka nám maminka jako každý rok koupila a schovala.
Lasse, Bosse a já jsme dostávali vždycky o velkikonocích každý své velké papírové vejce a v něm moc a moc karamelek.
Ale letos řekla maminka, že když se spokojíme s trochu mešími vajíčky, tak že koupí vajíčka i pro ostatní děti z Bullerbynu a budeme tak mít každý hezké překvapení na naší velikonoční hostině.
To jsme samozřejmě chtěli.
A maminka tak vajíčka koupila pro všechny a ještě je moc chytře schovala.
Moje leželo ve skříni, kde máme kastroly, bylo stříbrné a na něm byly drobné kvítečky. Ach to bylo roztomilé. A v něm bylo kuřátko z marcipánu a spousta karamel.


mějte všichni co nejkrásnější Zelený / i když venku bílý/ čtvrtek Mrkající

a já jen co to půjde, tak se vám ozvu už zas naživo

ahoooj a nezapadněte mi někde
a jak to vypadá, tak my zas asi v sobotu povezem proviant nahoru na chatu na saních Úžasný

pjosim tě nám to tak nechej

9. března 2015 v 13:22 | verunnka
tak jen aby jste viděli jak to tu teď máme

holky si po obědě ještě chvilku hrály
a když je mamina nahnala na kutě
tak čertice zas měla proslov

jenom vás pjosím nechte nám to tady , my to zas tak budem po vyspinkání potjebovat


a ty boty co tam v růžku vykukují
tak ty si v sobotu taťka koupil nový
myslel, že si je dneska vezme
a pak mu to bylo zas líto je tahat na stavbu
a tak si vzal zas starýÚžasný


ale je fakt, že si takhle s tím vyhrály úplně parádně Smějící se

mamina teď pracuje a já si jdu tady něco kutit
a večer vám pak z toho hraní ukážu víc

tak ahoj a užívejte sluníčka, nám se tu snaží Mrkající

a je nás o jednoho víc

22. prosince 2014 v 21:30 | verunnka
tak a už ho tu máme Mrkající

zatím bez ozdob
ale světýlka a špičku už má


mějte se moc krásně, vánočně a zítra ahooooj Mrkající

Zamračeno

22. dubna 2014 v 7:39 | verunnka
Zamračeno tu máme teda parádně Mrkající
co je ale pozitivní, tak už nefouká ten silný, studený vítr a je celkem už i teplo
doma už to žije naplno Usmívající se
mamina tak jako každé ráno byla s Baruškou o půl šesté čůrat a pak zaběhla pro čerstvé rohlíky ke snídani
něco před šestou vstává i taťka no a někdy se podaří i mě, že se v tuhle dobu, kdy spolu snídají přihrnu i já
dnes se tedy zadařilo a tak tu brebentím už od samého rána
pračka už taky jede na plný obrátky a pere tepláky a bundy a taťkovy montérky ze zahrady
ale ven věšet asi nepůjdu, dnes ba nám to určitě zmoklo
dnes jim ta přepověď asi vyjde a vypadá to na déšť Mrkající
nevadí mi to ani trochu
chci šmodrchat to nové a taky nepoučena z podzima mám docela chuť ušmodrchat jarní čepičky pro Pytlíkovy holky
představu mám jasnou
budou asi bílo růžovo žluté a takové opravdu jarní, takže ďourkaté Mrkající
a taky chceme s maminou oběhnout trh, co tam mají pěkného za kytičky
včera naši zryli a vyčistili znova skleník a v sobotu už do něj poputují rajčátka, papriky i okurky a tím nám začne povinnost každodenního zalévání
no a tak si ammina už nakoupí i všechny kytičky do těch všech truhlíků a květináčů co kde po zahradě všude máme
většinu teda nakoupí v pátek večer u Jindry v zahradnictví,
ale je jasné, že i na trhu něco vybereme
no a dneska si chce mamina koupit nějaké kytičky i domů, kde už dnes sklidíme velikonoční výzdobu Mrkající
a taky musíme na velký nákup
v pátek jsem si říkala, že když jsem viděla tu plnou ledničku, že to snad máme na měsíc
a ejhle nějak nám to tam dost prořídlo a tak musíme spoustu věcí dokoupit, no kdo by to řekl Smějící se
a dneska maminu čeká poslední dúpéháčko , ještě ji k tomu mají dnes dovézt nějaké papíry a taky bude mít kompletně hotovo, zítra tohle poslední odnese na finančák a myslím, že si oddechne
od ledna byla v jednom kolotoči, do toho dvě kontroly z finančáku jedna ze sociálky, tak myslím, že už toho mám tak akorát Úžasný
tak a to je teď vše
zatím nám tu neprší , ale určotě bude, je takové to mrtvo
mějte všichni ,nojo vlastně už úterý
jedja to zas budu mít v těch dnech pěkný zmatek, vždyť já chtěla napsat pondělí Úžasný
takže mějte prima úterek a ahoj
a všechny dnešní fotky jsou ze sluníčkové soboty
jo a taky mám vyřídit od taťky, že kdo se chystáte na Kuks, tak máte zatím počkat
otvírat se bude až nejdřív od 1.června
ale to vám ještě pak připomenu, nebojte Mrkající
a vše vám pak ukážu, teď to nejde , je zákaz Úžasný proto o tom nepíšu

Hody,hody

21. dubna 2014 v 6:46 | verunnka

Hody, hody doprovody,já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.


Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám

My všichni od nás z hor

Vám přejeme co nejkrásnější velikonoční koledu


Zelený čtvrtek a velikonoční perníčky

17. dubna 2014 v 7:34 | verunnka

Zelený čtvrtek

Velikonoční třídení začíná večerní mší na Zelený čtvrtek a končí nešporami o Neděli Zmrtvýchvstání. V lidovém prostředí se však k němu často řadil celý Zelený čtvrtek, jak svědčí četné lidové zvyky. Název Zelený čtvrtek je v Německu doložen již ve 12. století, odvozen snad od zeleného mešního roucha, jež se toho dne užívalo. Toho dne se měla jíst zelená strava (špenát, různé druhy zelí, někde i "špenát" z kopřiv), aby byl člověk celý rok zdráv. Jedná se o zkomoleně převzatý zvyk z židovské pesachové slavnostní večeře seder - připomínající vyvedení Židů z Egypta.
Kostelní zvony zní toho dne při mši naposledy, pak umlknou až do Bílé soboty, "odlétají do Říma". Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Jinde zvonili paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Hlas zvonů nahrazovaly o Velikonocích nejrůznější klapačky, řehtačky - nejen malé do ruky, ale především na jihovýchodní Moravě i velké klapačky na trakařích. Jejich hluk se rozléhal po celé vesnici, na mnoha místech se říkalo, že děti honí proradného Jidáše
Na zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Rodina se pomodlila, omyli se rosou nebo potoční vodou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.
Smetí se odnášelo za humna či na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Kdo prý snědl před východem slunce pečivo nebo chléb pomazané medem, bude bezpečný před uštknutím hadů a žihadly vos a sršňů. Med měl ve velikonočních pověrách vůbec zvláštní místo. V podhůří Orlických hor házeli lidé do studní chléb namazaný medem, aby se v nich celý rok držela voda. Odpoledne bylo zakázáno pracovat. V okolí Hořic bylo zvykem, že se proutkem svěceným na Květnou neděli doma šlehalo po podlaze a peřinách, přitom se volalo: "Ven hosti - bez kosti." Tak se zaháněly blechy. Po západu slunce vykropil hospodář svěcenou vodou z nového dosud nepoužívaného hrnečku dům i jeho okolí. Obvykle nesměl kropit rukou, ale věchýtkem slámy: tak chránil obydlí před čarodějnicemi.
Je dobré v tento den sít len a hrách, protože vše dobře prospívá.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
Nemá se o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhýbaly a naopak peníze si k Vám cestu našly.

no a my dnešek máme také pěkně nadupaný
ale co chci napsat
naši spali a taťku už to nebolí, tak hurá Mrkající

a teď zpátky k dnešku
máme ho fakt pěkně nadupaný
dopoledne nás čekají okna
a mamina už stáhla peřiny a andula už jede svojí dnešní první várku
venku se snaží sluníčko a tak je jasné, že s prádle pošupajdím ven Smějící se

a na poledne jdeme k Lukášovi a víte co, já na to úplně zapomněla, že ndeska už jdeme
kdyby mi to včera Lukáš nenapsal, žře už se na nás těší, tak já vůbec nic Smějící se nojo, mám sklerozu, od včera jsem už stará bačkora Smějící se, tak mám na to nárok Smějící se


a perníčky taky mám už upečený, dneska je jen slepíme a lehce nazdobíme , dělaly jsme tvary srdíčeka vajíčka
a kdo jetš ten náš recept na hnedle měkké perníčky neznáte, tak je tady :

Recept na měkké plněné perníčky

20dkg hladké mouky
7,5 dkg moučkového cukru
2 lžíce medu
půl malé lžičky jedlé sody
půl malé lžičky koření do perníku
1 skořicový cukr
1 vejce
4 dkg tuku
a kdo chce tak může přidat i 3 dkg mletých vlaš. ořechů / my je kvůli mamčiný alergii na ně nedáváme/
samozřejmě dávku můžete libovolně násobit, my pečeme zrovna z dvojnásobné
vypracujeme těsto a dáme alespoň na hodinu do lednice odpočinoutMrkající
to zpracování těsta trvá trošinku dýl, tak se nelekejte, ale těsto je pak krásně tvarovatelné a dobře se s ním pracuje Smějící se
pak opět klasicky vyválíte, vykrájíte a upeče
tak a teď ta náplň , na ní potřebujete :
2 dcl mléka
1 vejce
75 g moučkového cukru
75 g čokolády na vaření
25 g hrubé mouky
150 gmásla
vše kromě másla vyšleháme ve vodní lázni do zhoustnutí
necháme vychladnout
vyšleháme máslo a postupně do něj přišleháváme čokoládovou hmotu
no a pak s tím perníčky naplníme
a zdobení je jen jen už na vaší fantaiiS vyplazeným jazykem

a komu se nechce plnit krémem, tak můžete jen džemem a i s ním jsou moc dobré

a nebo je nemusíte vůbec slepovat a jen je ozdobíte, tak jako já předloni
dáte je do malých celofánových pytlíčků, převážete mašlí a na pondělí máte pro koledníky k vajíčku i něco jiného neokoukaného Mrkající
a já frčím pomáhat a vy mějte moc krásný čvrtek a nezapomeňte se jít umýt někam k potůčku a k obědu si dát něco zeleného

a navečer se vydejte na procházku a omrkněte, kde jsou u vás v okolí nějaké skály,
protože ty se zítra v poledne otvírají a nabídnou vám své poklady, tak ať jdete zítra už pěkně najistoSmějící se

a hlídejte zvonění u dveří,možná to bude pošťák Mrkající

a frčíme dál

30. prosince 2013 v 13:42 | verunnka
tak a už nám to zas konečně šlape, tak hurá Mrkající

no abych řekla pravdu, v moc jsme v to doma nevěřili, protože když jsme viděli jakou mají otevírací dobu na správě našeho netu přes svátky, tak to vypadalo docela beznadějně, ale podařilo se a já vám už zas můžu psát

a ke všemu ještě dnes máme i od rána i sluníčko Smějící se
a tak to je moc prima
po těch několika šedivých dnech to je úplná oáza


a tam kam nedosvítí se pořád ještě i teď odpoledne drží šedivák
Úžasný

tak a já tedˇ jdu s maminou do Billy, ona teda už tam byla mamina ráno, ale to ještě nedojel kaminon se zbožím s ovocem a zeleninou a tak tam teď zaskočíme ještě jednou Mrkající

a pak se vám ozvu znova, mám toho tolik co psát, slíbila jsem vám ukázat co hezkého doma dělaného jste mi poslaly

a tayk jsme včera navečer byli s taťkou v Kuksu , ale byli jsme v té části, kam se výpravy nevodí a kde teď probíhají všechny ty stavební úpravy a to vám chci taky ukázat a taky vám ukážu " koho" jsme cestou tam potkali Smějící se

tak se mějte zatím všichni moc hezky a nezapomínejte, že i povánoční čas je moc fajn Mrkající

jo a už jsem zas pokoušela i háček, ale zatím mi to jde jen s tím s umělým držátkem, ten slabý mi zatím v ruce zlobí , ale i tak to je prima už zas šmodrchat Mrkající

Naše slečna andělová

9. prosince 2013 v 17:22 | verunnka
to že od loňských vánoc na svém blogu ukazuju jen málo z toho ,co jsem dostala, jste si už určitě všimli, nechci aby mi zas někdo napsal, že se vytahuju Smějící se

dneska ale udělám vyjímku a to moc ráda, tohle sem fakt dát musím a neberte to tak, že se chlubím cizím peřím, ne tak to vůbec není, tenhle dárek ke mně doputoval v rámci adventní a mikulášské výměny, kterou máme se Šavrdou

to, že je Šárka mistr háčku už víme, že i já se od ní moc ráda učím, taky víte, byla to ona kdo mě naučil spoustu věcí a i třeba vloni hvězdičky, kterým jsem letos zas propadla a které háčkuju moc ráda, teď pro změnu s trochou lesku / jinak ta příze je REBEKA/ Mrkající

no a právě od Šavrdy k nám domů dorazil mimo jiné i dárek, který jsme si doma zamilovali všichni
no však hned mu mamina vyhledala místo a tak si tam tahle ta naše slečna andělíčková už několik dní pěkně sedí a nám tak dělá velkou radost Mrkající
však hned jsem ji v těch samých barvách ušmodrchala i novou volánkovou dečku, to aby se ji u nás líbilo

no uznejte sami, s tím jejím kukučem to musela být láska na první pohled, to ani nijak jinak nešlo Smějící se
no a odpoledne jsem zas dělaly na cukroví Smějící se
dělaly jsme i s náplní a polevou kokosové, pak čokoládové rohlíčky a ještě dvoubarevné pracny
a taky jsme udělaly bonbonky plněné marcipánem
a s bonbonkama je u nás doma hned záhada na světě
no já nevím jak je to možné, ale už se nám jich pár ztratilo a to přímo z formy, no já si tedy maslím, že jsme je tam ani neudělaly, že jo Smějící se

tak a to dnes vše, pořád ještě mám obavy aby se mi to zas někde netoulalo a tak raději píšu míň, aby mi to pak nebylo líto, pořád mi ještě nenaběhly dva články ze včerejška Úžasný

a ptáte se mě na sníh u nás
tak tady máte aktuální sněhové zpravodajství od nás z náměstí,
my ho tu u nás u domu máme teda o něco málo ještě víc než na náměstí, ale to tak je vždycky Smějící se
no venku už zas začalo pršet, takže i nám tu určitě ještě nějaký sníh ubyde a kdoví jestli ty deště vůbec nějaký sníh přežije


tak jo, mějte všichni moc hezký pondělní večer Mrkající a ahoj a děkuju, že jste se mnou přečkaly to blogové nesnáze



P.S. a tejemný vzkaz pro Alis , já teda tomu nerozumím, ale Alis prý pochopí : uloženo ve skříni a mamina děkuje Smějící se a mně zas nic neřekly Překvapený

Rozluštění hádanky

22. června 2013 v 0:03 | verunnka
tak a přináším odpověď na moji hádankuÚžasný

takže tyhle záhadné bombičky plněné plynem
jsou do naší vzduchovkyMrkající

a není to vzduchovka,taková jaké mají na střelnicích, je úplně malinkatá a takže se z ní dá střílet i ve stoje
a co je hlavní nemusí se nabíjet a ani natahovat po kašdém vystřelení, to právě obstarávají ty bombičky
zásobník je na 18 bročků a tak vždy když s našima závodíme, tak právě na 18 střel
a jak už jsem psala suverénně nejlepší z nás je mamina, nejenže všech 18 střel má v terči, ale nikdy netrefí nic horšího než 7 a během minuty má všechno vystříleno Úžasný

jo to já mám nastříleno úplně všude a jenom ne v terči a přitom se tááák moc snažím a tááák moc mě to baví , takže trámy od verandy kam nejčastěji terč dáváme je od ode mne už pěkně plný broků, do to místa uhodit blesk, tak nevím, nevímÚžasný
a naše Ví, že vždycky musí sedět za náma a nikde nesmí běhat, ona poslechne a pěkně sedí takhle nás pozoruje
to aby ji něco neuniklo, to si ani nelehá a nechrupa, holt je zvědavá a tak sedí a pozoruje a pak když se díváme, kolik kdo nastřílel, tak se přijde taky podívat
a ještě vám ukážu jak nám na louce kvetly hluchavky, než mi je teda posekali
fotku jsem dělala 21.května Mrkající
tak ato je dnes vše a zítra budete mít článek s názven : Pro Šavrdu ♥

mějte všichni co nejhečí den

Zkouška orchestru

17. května 2013 v 17:14 | verunnka
ne nelekejte se, žádný orchestr se nekoná, jen já už jsem " na bednu" Smějící se z blogu a tak ještě něco zkouším
od dopoledne se pokouším na blog protlačit článek s receptem na buchtu a ono nic, Kelišová by řekla i prd velebnosti

pořád mi to píše nepovolený formát a podobně
dělám to tak jak vždycky a pořád mi to píše nějakou hlášku, teda dvě a ty na přeskáčku střídá
já ani nevím, jestli se mi tohle zveřejní nebo ne, možná tady si píšu jen tak a ani nikdo nebude mít šanci si to přečístSmějící se
no nic tak aspoň trénuju prsty

tak pěkně popořádku, když se mi to nezveřejní, tak aspoň část z toho použiju na zítřejší článek

ráno jsme s maminou přitáhly z trhu 4 tašky s kytičkama do závěsů na verandu
ta´tkovi jsme koupily sadbu růžičkové kapusty a mamina si koupila ještě nějaké bylinky
taky jsme se stavily ve stánku malé soukromé pekárny , na mohé z vás jsem si tam vzpoměla, měli tam tolik balíčků s chlebovým kváskem na kyselo a říkala paní, že všechno vyprodá a že to bude málo, ale že když bylo po ránu to velký teplo, takže se jich bála vzít na stánek víc, aby je pak nemusela okřikovat ve stylu : Hrnečku dost Mrkající

a k obědu jsme měli rychlovku
mamina udělala nočky se salámem a kyselým zelímS vyplazeným jazykem

a k večeři máme plněné papriky
a žampiony
ale to máme zatím jen v tomhle stavu, mamka to hodí do trouby zapéct až za chvíli, až bude mět přijet taťka z práce
a recept je úplně jednoduchýMrkající
v lednici jsme měli takové zbytky a tak mamka z toho vyčarovala tohle
pokrájela do misky kousek gothaje, asi půlku hermelínu/ my měli ten pikantní/ a zasypala to kořením , myslím že dala provensálské a naplnila tím ty papriky a žampiony a teď už to má připravený na plechu, který pokápla trochou olivového oleje a na žampiony dala ještě kousek uzenýho sýra a to samé papriky, ta taky " zašpuntovala" kouskem plátkového uzeného sýra a ty papriky posypala tím kořením i z vrchu
a bude k tomun cibulový chleba co jsme ráno koupily na trhu S vyplazeným jazykem

tak a já to víc nebudu pokoušet a jsem sama zvědavá jestli to zveřejním

no a protože je venku parádně zataženo a sluníčko kdesi v tahu,tak dnešní poslední fotka bude sluníčková
jo a chystám článek s názvem Když sluníčko čaruje a tak se máte na co těšitmám totiž vyfocený celý západ sluníčka a k tomu přidám večerní stíny Mrkající
jen aby už ten blog nezlobil, mám tolik nápadů a když nejde zveřejňovat, tak to je blbý Úžasný
jéžiš já musím, mně to nedá končit bez kytičky Mrkající
mějte všichni moc krásný páteční večer asi i s deštěm, už nás už totiž začíná krápat


P.S. jo hurá je to zveřejněný
tak aspoň že tak, tak se jdu zkusit poprat znova s tím článkem s receptem a když ne, tak vytáhnu kladivo a bude veselo, to by to bylo, abych si s tím neporadila

tak nechápu

23. března 2013 v 9:07 | verunnka
před chvilkou jsme dorazily s Baruškou z venkuUsmívající se
u nás panuje pravá zima, venku mrzne až praští , je - 10 stupňů a do rána nám zas malinko napadlo, venku je polojasno a tak když sluníčko zasvítí na sníh, tak ten se krásně třpytí, no jenže v tenhle čas už byc se opravdu raději radovala z barevnějších a voňanějších věcí než jen ze třpytícího se sněhu
no a taklhle to u nás máme , sníh, sníh, sníh Mrkající
ale já chtěla původně psát úplně něco jiného

no nechápu zsa blog, článek s receptem jsem měla normálně nastavený tři minuty po půlnoci, tak jako vždy, a on se mi zveřejnil až teď ráno Úžasný
doufám, že to zas nebude nějaké vylepšení pánů z blogu Mrkající

tak mějte všichni prima sobotu, my teď jedeme do OBI, naši už chtějí nějaké jarní věci nakoupit, no nevím, jestli to je správné, já být na jejich místě, tak spíš koupím nové hrablo na sníh Smějící se

tak jo, mějte se všichni moc prima

Přišlo jaro....

20. března 2013 v 12:14 | verunnka
tak a máme tu jaro, přišlo dnes dvě minuty po poledni Mrkající


Pohladilo jednou slunce chladnou jarní zem.
Na květinky zavolalo, hola, pojďte ven!
Která z vás má odvahu, vykouknout ven ze sněhu?
Hlásí se ta malinká, malá bílá sněženka

Jaro ťuká na dveře,
kdopak mu je otevře?
Vítr, sníh a fujavice
drží pevně kliku v ruce.
Jaro ťuká: Ťuky, ťuk,
chce ho holka, chce ho kluk.
Zima ale drží kliku
i v posledním okamžiku.
Dnes je první jarní den,
vyženeme zimu ven.
Přivoláme sluníčko,
zasviť aspoň maličko!


moc nám všem přeju, aby se jaro co nedřív ujalo své vlády a sluníčko nám den ode dne víc a víc ukazovala svou laskavou a hřejivoi síluMrkající

Velikonoční pondělí básnička a tradice

9. dubna 2012 v 6:00 | verunnka
Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.

♥Všem Vám přeju moc krásné velikonoční pondělí ♥

Velikonoční pondělí

Toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami "žílou" většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka. Je to prastarý zvyk chodit po pomlázce a znamená "omladit". Toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, aby je zastihli ještě v posteli nebo když šla do kostela. Za vymrskání dostali od děvčat obarvená vařená vajíčka a velcí chlapci byli pohoštěni ovocným vínem nebo slivovicí

Na výletě v Hradci a Boží hod velikonoční

8. dubna 2012 v 6:00 | verunnka
Včera ráno naši, tak jako každou sobotu jeli na nákup těžkých věcí /pití, mléko, mouky, brambory...../ Ještě se stavili v akvaristice pro pár dalších rybiček do akvárka a domů přijeli mnohem dřív než jinou sobotu. Ani mi to nijak nebylo divné, venku bylo, že by psa nevyhnali a tak jsem si řekla, že domů pospíchali proto, ale ono to mělo jiný háček, ale to já ještě nevěděla. Oběd měla mamina už od pátku uvařený, měli jsme svíčkovou a ta se přece musí vařit den předem, aby se správně odležela S vyplazeným jazykem. Naobědvali jsme se dřív, na chvilku dali poobědovýho šlofíčka a naši kafčo a prý Veru stroj se jedem do Hradce. No hurá, oblíklá jsem byla nahned, ještě jsem došla s Baruškou a mohlo se frčet.Mrkající
no a tady zas vidíte jak u nás fičelo, vlasy mám, jak kdyby se mi zrovna chystaly odletět Smějící se
Do Hradce Králové to máme asi 50 km, takže cesta trvá jen chvilku. Nejdřív jsme zamířili do Hornbachu a tam jsme tiše záviděli těm, co už kupovali věci na zahradu, všechny ty krásný kytičky a stromky a vše kolem toho.
Já jsem mamině koupila bílou mini orchidei už i s keramickým květináčkem
mamka si taky koupila jednu kytičku, bez které se neobejde Smějící se
ano pažitku Smějící se, tu co měla doma od ledna, tak tu už tak opižlala, že už byla k ničemu a tak se ,když byly ty hezké dny, přestěhovala do hlíny na zahrádku a tuhle patrně čeká podobný osud Smějící se
pak si ještě nakoupila pár pytlíků s kyktičkama, taky jsou třeba jiřinky
mně se moc líbili tihle ježkové, ale neuspěla jsem Smějící se
a tahle svatá byla taky úžasná, ale protože prý vlastníme roubenku a né kostel,tak taky nic Smějící se
a tady už je taťkův nákup, z mého pohledu je nejlepší ten písek do bazénové filtrace- jé už aby to bylo Smějící se a ještě tam jsou dlaždice z teakového dřeva, taťka jich pár koupil na zkoušku k jezírku a když se osvědčí, tak s nima udělá cestu kolem bazénu, jéžiš zas bazén, já už se tak těším na teplo a na sluníčko
Ještě si taťka koupil dva velký kameny do akvárka, ale ty vám ukážu, až budou v akvárku na svém místě, zatím jsou namočený v kyblíku,aby se odmočila případná nečistota.
Pak jsme se s maminou stavily v Intersparu, tam chodíme moc rády nakupovat. No chtěla jsem koupit něco taťkovi, když jsem mamce koupila kytičku, ale nic vhodnýho jsem nenašla, líbil se mi tenhle Bart Simpson, ale to jsem jako dárek pro taťku zavrhla Smějící se nakonec jsem mu koupila kulatý lázeňský oplatky, ty má taťka moc rád
no a ani naše Bára nepřišla zkrátka, dostala její oblíbené mlsůtky
no však jakou měla radost, když jsme přijeli domů, to bylo skákání a oblizování Smějící se
Večer pak ještě taťka udělal na dnešek bramborový salát .
Jo a mamina ještě ráno než jeli na nákup upekla narychlo roládu, rozpůlila ji a půl naplnila džemem a půl nugetou, tady jsou ještě v pracovní verzi na pečícím papíru S vyplazeným jazykem
a večer jsme se každý uvelebili na svém místečku a koukali jsme na pohádku. No a předpověď nezklamala navečer začalo chumelit, pak zas svítilo chvíli sluníčko a pak zas chumelilo, pravé aprílové počasí.
Dneska budeme barvit vajíčka a zítra už tu máme velikonoční pondělí Smějící se
Od nás to je vše a tak ještě něco velikonočního o dnešku :

Boží Hod Velikonoční


Nedělní Boží Hod Velikonoční byl vyvrcholením svátků. V rámci svátku se provádělo okázalé svěcení velikonočních pokrmů - beránka, mazance, ale také vajec, chleba a vína.
Toto svěcení mělo kromě symbolického významu i praktický podtext. Po období dlouhého půstu by mohl náhlý přechod k tučné stravě přivodit obtíže. Proto se světily určité pokrmy, které měly tělo na návrat k běžné stravě pozvolna připravovat. Každá návštěva dostane kousek z posvěceného jídla.
Na Chodsku jedli věřící pokrm posvěcený v kostele vždy stoje. Pokud kdokoli přišel do stavení, ať vrchnost nebo žebrák, dostal kousek z posvěceného jídla. Ve východních Čechách obětoval hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno zahradě, poli a studni, aby byla dobrá úroda, hojnost ovoce a zdravá pitná voda. Na Šumavě lidé věřili, že vzpomínka na to, že člověk jedl o Božím hodu velikonočním posvěceného beránka, pomůže nalézt ztracenou cestu zbloudilci v lesích.
Obyčej se v polovině 19. století na Bechyňsku popisuje: "Mladé hospodyňky a vyšňořené dcerky v národním kroji... v levé ruce modlitby se šátečkem, v pravé ruce uzlík sněhobílý a v něm talíř s mazancem a vejci, červeně, modře, žlutě i jinak barvenými. Při - hrubé - postavila v kostele každá svůj uzlík před sebe a když bylo po mši, kráčely všechny k hlavnímu oltáři a kladly uzlíky své, poněkud je uvolnivše, na oltář, ku posvěcení. Když se tak stalo, odstoupily opět do lodi chrámové, pan farář vystoupil ze sakristie a jakmile vystoupil, spustili hudebníci na kůru pochod a hráli jej tak nadšeně, jako by o nějakém svatebním průvodu. Zatím světil pan farář mazance a vejce, a když bylo po svěcení, hospodyňky a dívky si požehnané věci opět vzaly a odnesly. Doma je postavily na stůl, hospodář požehnav ještě křížem věci ty, ukrojil před obědem každému domácímu po krajíčku mazance a dal každému i po vejci."
"Novokřtěnci" nosili toho dne naposledy bíle křestní roucho. Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání. Ráno se chodí do kostela na "vzkříšení". Každý chce mít na sobě něco "nového".
Děvčata už byla připravená na pondělní výprask a chlapci si naposledy přeříkávali koledu na pondělí.

Velikonoce s babičkou a Velký pátek

6. dubna 2012 v 6:00 | verunnka
Tak a máme tu Velký pátek, je to den kdy zvony odlétají do Říma a právě na to mám jednu milou vzpomínku. Když jsem byla ještě malá, tenkrát mi byly čtyři roky, tak si mamina k tomu, že byla se mnou doma našla ještě práci . To ještě účetnictví doma nedělala a tak se každá korunka tehdy hodila. mamka si domluvila prodávání u nás krámku na sídlišti a moc jí to tenkrát bavilo. Chodila od pátka do neděle na celé dny . V té době dělal taťka na směny , to znamenalo 2 dny ranní, 2 dny odpolední, 2 dny noční a 2 dny volno a pořád dokola. Takže když to zrovna vyšlo, že pátek, sobotu nebo neděli dělal, tak mě hlídala babička Věrka a na to jsem se vždycky moc těšila. Babička bydlela přes ulici od nás , takže jsme to měli k sobě opravdu jen kousíček. Když to vyšlo, že měl taťkal zrovna odpolední, tak mě k babičce po obědě vodil a ta pak se mnou navečer šla k nám domů, vykoupala mě, navečeřela jsem se a čekaly jsme na maminu. Když měl taťka ranní, tak babička po ránu chodila k nám, aby mě ta´tka nemusel budit. No a to bylo tenkrát taky na Velký pátek a babička i když pobožná nebyla mi už dlouho dopředu o jednotlivých velikonočních dnech poutavě vyprávěla a mě to moc bavilo. A pamatuju si, že právě na ten pátek jsme chtěla pořád sedět na okně a koukat na oblohu. A víte proč, já byla už od mala už strašně zvědavá, chtěla jsem vidět právě ty zvony jak letí do Říma, prostě jsem to nechtěla prošvihnout.Jenže zvony ne a ne letět. Naštěstí ten den bylo taky šeredně a foukal velký vítr a ten babičce v tom našem čekání pomohl. Vítr někde odfoukl takový ten černý velký pyten na odpadky a babička toho hbitě využila a prý, hele už letí zvon Smějící se. No to bylo radosti, já se ani nezastavovala nad tím, že to nebylo podobné zvonu, prostě něco letělo a pro mě to byl zvon. Šťastně jsem slezla z okna, dočkala jsem se a tak jsme si mohly konečně s babičkou jít hrát. Jé my se toho nahrály, na prodávání, na školu, na doktorku a to jsem se vždycky svlékla do naha a marná snaha všech byla mi vysvětlit, že paní doktorka se nesvléká, já jo Smějící se

a nejraději na doktorku Quinovou, na kterou jsem tak moc ráda koukala v televizi.
A ještě poslouchejte na co jsme si s babičkou v jejích 70 letech hrály. Na pobřežní hlídku Smějící se. Role jsme si střídaly, jednou byla babička Pamela a zachraňovala lidi před utonutím a aby byla dokonalá a měla jako červné plavky, tak si na tu hru brala červenou zástěru, podruhé se zas topila a já byla Mitch a zachraňovala jsem jí já. No to byla naše babička, ta byla taky pro každou blbost a obě jsme při tom byla tak šťastné. babička mě taky parkrát večer ukládala ke spaní, s vykoupáním problémy nebyly
ale v té době nikdo nevěděl, že na spaní jsem sova a ukládat mě před půlnocí bylo zbytečné a já stejně dřív neusínala
a po nocích jsem byla stále plná energie a to mi zůstalo dodnes Smějící se a všimněte si, že mi u postýlky chybí pár bočních šprynclí a to proto, abych postýlku nepřelízala a vylézala tou dírou. Jenže to si mysleli naši, já stejně vylézala vrchem Smějící se
Škoda, že babička pak za čtyři roky umřela, ale i tak jsem za těch pár úžasných let s babičkou moc vděčná.
tady jsem já,mamina a babička a tady jí bylo 68 a měla na sobě rifle, babča byla prostě akční žena a já jsem byla pro ní vším, stejně jako moje mamka Usmívající se
Ona to vlastně byla už moje prababička, mamky to byla babička a ona mamku vychovávala a vždycky strašně ráda poslouchám, když mamka na to vzpomíná a vypráví o tom období.
Jo a to že to tenkrát neletěly zvony, ale ulítlý pytel jsem se dozvěděla až teprve nedávno, sny mají trvat přece co nejdýl.......Smějící se

Mějte se všichni moc krásně, užívejte se svými milými krásné velikonoce a to co je venku za okny nás přece nerozhodí, i když sluníčko by bylo lepší.
A zítra Vám ukážu našeho beránka a zajíčka.

Velký pátek

V katolické liturgii je dnem hlubokého smutku: v tento den se nepřináší oběť mše svaté. Obsahem velkopáteční liturgie je čtení zprávy o umučení Páně (pašije), odhalení a uctívání kříže jako symbolu utrpení, přímluvy a prosby za celý svět a přijímání. Výzdoba kostela je v tu dobu chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
Na Velký pátek vstávali lidé před východem slunce a odcházeli se omýt k potoku, aby byli uchráněni před nemocemi. Někteří se ve vodě i potápěli, mládenci z okolí Volyně se pokoušeli vytáhnout ze dna v ústech oblázek, který pak hodili levou rukou za hlavu, což chránilo proti bolestem zubů. Děvčata zase stírala v osení rosu, aby byla chráněna před sluncem.
Hojně rozšířený zvyk, zvláště v krajích s rozvinutou plátenickou výrobou, byl předení pašijových nití. Kdo měl na šatu alespoň několik stehů ušitých těmito "čarovnými" nitěmi, byl uchráněn před uhranutím i zlými duchy. Košile ušitá z plátna takto upředených nití chránila před bleskem.
Řada pověr byla spojena s vírou v čarodějnice a hledáním ochrany před uhranutím. Na Velký pátek se nemělo nic půjčovat z domácnosti, protože s takovými předměty by se dalo čarovat. Především na dojačku a sítko k cezení mléka měly hospodyně dávat bedlivý pozor, pokud chtěly chránit krávy před nečistými silami. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nepracovalo na poli ani v sadu. Nesmělo se také prát prádlo: pradleny říkaly, že by místo do vody namáčely do Kristovy krve.
S Velkým pátkem byla spojena víra v magickou sílu země a zázraky, které se toho dne dějí. Podle lidové víry se země otevírala, aby odhalila na krátkou dobu ukryté poklady. Proto bylo večer o Velkém pátku vidět v lesích, u zřícenin hradů a na dalších opuštěných místech hledače pokladů. Poklad prý označovalo světélko, jindy zářící a kvetoucí kapradí, případně otvor ve skále či zdi, z něhož vycházela zvláštní záře. Toho dne se podle pověsti otevíral na několik hodin i Blaník. Jinde věřili, že mohou na souš vycházet z vody vodníci a prohánět se na koních.

Hotovo,z kuchyně, jidáše a Zelený čtvrtek

5. dubna 2012 v 6:00 | verunnka
Tak a vše je hotovo, vše co mamina na včerejšek naplánovala jsme zvládly bez úhony. I když já měla namále. Ráno to vypadalo, že bude šeredně, dopoledne dokonce dvakrát sprchlo a tak bylo jasný, že prádlo venku sušit nebudem. Jenže zabráni do práce jsme ani nepostřehly, kdy se mraky rozehnaly a vyjasnilo se, ale se sluníčkem přišel i silný , opravdu silný vítr.
Takže jsem vyfasovala koš s vypranýma cíchama a mazala s nima ven. Nastal ale problém, ten vítr byl šílený a já jak chtěla pověsit povlak na peřinu, tak mi ji vítr úplně nafouknul a já ji měla jako padák.Smějící se měla jsem co dělat, abych ji sbalila zpátky do koše a mazala pro maminu, že to musí pověsit ona. Ještě jsem vzala Barušku sebou a foťák ven, protože při tom jak jsem lítala s tou nafouklou cíchou po louce, tak jsem si ještě stihla všimnout,že nám louka pomalu rozkvétá.
Takže zatímco Baruška pobíhala po louce, mamina věšela prádlo tak já fotila, a cože nám to na louce kvete ?
a
totky nejsou, tak jak bych chtěla, tak jak foukalo, tak žádná kytička nebyla v klidu a i když jsem jim domlouvala, tak stejně si dělaly v tom větru co chtěly
Baruška se mezitím proběhla a vyčůrala, mamina pověsila prádlo a já když jí viděla, tak jsem musela dát zapravdu taťkovi. V úterý si udělala nové melíry a docela nakrátko se ostříhala a jak včera foukal ten vítr, tak opravdu byla podobná tatínkovi od dědy Rudy, kterého jsem vám ukazovala včera a taťka k tomu měl hlášku Smějící se
vlasy měla přesně v tu chvíli po něm a uši po tom větru ji taky tak odstávaly Smějící se Viď mami, ale je přece duben a to je aprílový měsíc Smějící se ale pravda je, že nové melíry má a ostříhala se taky a slušíííííííííí ji to.
Taky jsme umyly okna a vypraly žaluzie a záclonky a do obýváku na okno se nastěhoval další ušák, ještě, že není podobný mamině
a taky hodně času jsme trávily v kuchyni, k obědu jsme měli kuřecí kousky v kari těstíčku s bramborem
udělaly jsme aspiky podle Alis
upekly černou jablečnou buchtu
a pak ještě velikonoční jidáše
já je mám nejraději rozkrojené a potřené džemem
a protože nám narcisky v obýváku už odkvetly, tak máme nové a měly by to být ty bílé s oranžovým prostředkem, ty má mamina ze všech narcisek nejraději, na zahradě si je každý rok znova a znova sází a pořád žádné nemá, asi obzvlášť zachutnaly myším, i přesto, že je má v těch sázecích miskách
tak a dnes od nás z doma končíme a napíšeme si ještě něco velikonočního

Dnes je zelený čtvrtek :

Tohoto dne by se měla jíst zelená strava (špenát, různé druhy zelí, někde i "špenát" z kopřiv), aby byl člověk celý rok zdráv. Jedná se o zkomoleně převzatý zvyk z židovské pesachové slavnostní večeře seder - připomínající vyvedení Židů z Egypta.
Kostelní zvony zní toho dne při mši naposledy, pak umlknou až do Bílé soboty, "odlétají do Říma". Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Jinde zvonili paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Hlas zvonů nahrazovaly o Velikonocích nejrůznější klapačky, řehtačky. Jejich hluk se rozléhal po celé vesnici, na mnoha místech se říkalo, že děti honí proradného Jidáše.
Lidé toho dne často vstávali časně ráno, rodina se společně pomodlila, potom se všichni omyli rosou, jenž měla zabránit onemocnění lišeji a dalšími neduhy. Jinde se tato pověra spojovala s Velikým pátkem.
Smetí se odnášelo za humna či na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Kdo prý snědl před východem slunce pečivo nebo chléb pomazané medem, bude bezpečný před uštknutím hadů a žihadly vos a sršňů.
Nemá se o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhýbaly a naopak peníze si k Vám cestu našly.

Nedělní tvoření a Modré pondělí

2. dubna 2012 v 6:00 | verunnka
Včera ráno jsme se asi tak jako většina z vás vzbudili do zasněženého a mrazivého rána. Dopoledne, ale vylezlo sluníčko a tak sníh pomalu zmizel. Po obědě se ale zatáhlo a celé odpoledne bylo pravé aprílové počasí,chvíli sluníčko, pak zas chumelilo a tak to vydželo až do večera. Za oknem vypadlo, že když svítilo sluníčko, že tam je celkem fajn, ale zdání klamalo, byly pouhé 4 stupně.
Doma bylo tak fajn, takže jsme se rozhodli, že neděli strávíme právě doma. Taťka trochu pracoval, trochu odpočíval a povídla si s náma, zatímco my jsme skoro celé odpoledne něco kutily. No a Baruška, stejně jako v sobotu byla zalezlá v obýváku pod stolečkem a spokojeně chrupala a pak zas nám nosila hračky a hrála si s náma.
A cože jsme to kutily ?
Nejdřív mamina udělala další vajíčka, každý kdo k nám přijde, tak se jim líbí a tak musela přidělávat Smějící se, jedno udělala i ke slepičce, kterou jsem vám ukazovala už včera a použila na něj i stejnou látku jaká je na dečce pod hnízdečkem s vajíčkama
pak taky doděla to velké srdíčko, bylo jí líto, nechat ho jen tak ležet než ho dá na chatu a tak ho pověsila do chodby pod okno, no a tak se nám tam zalíbilo, že tam už asi zůstane a na chatu budeme dělat nové Smějící se
a taky mamina dělala ještě něco, ale teď to právě ještě schne a tak Vám to nemůžu ukázat úplně hotové, snad jen to, že k tomu bude nakonec potřebovat na dozdobení právě tyhle uzounké mašličky
a taky proběhla malá změna dekorace, ušáčci, co byli na mikrovlnce se přestěhovali na hlavní chodbu a na mikrovlnku se nastěhovali ušáci trošku větší Smějící se No a tady opět nezklamal taťka, nejen, že si změny všiml, ale ještě ji okomentoval.
Prý : Veru, všimla sis, že ta zaječice je stejná jako naše mamina když něco provedem ? Taky nabystří uši, dá si ruce v bok a jde z ní hrůza Smějící se. No to bylo něco na maminu, prý vše souhlasí, akorát ta zástěra ji chybí a tak si ji prý půjde koupit a taťkovi přikoupí ty proužkatý trencle Smějící se
Smějící se A teď když jde taťka vždycky kolem mikrovlky tak pronese, jéžiš, co jsem zase provedl, už zas má ruce v bok ? Smějící se
No ani já jsem se neflákala, trochu jsem vyšívala, mám dovyšíváno zelenou barvou a začala jsem i červeně. Nejdřív si vyšiju ty tmavší odstíny, protože jak jsme psala, tmavýma mě nebaví vyšívat, tak abych to měla první hotové a pak si užívala to vyšívání svělou.
a protože Vás nechci zas tak hodně napínat, tak vám ukážu, alespoň kousek měnící se zdi v obýváku a zbytek pak už opravdu, až bude všechno tak jak má být
Tak a to je pro dnešek všechno, dnes nám začíná velikonoční týden, my budeme péct mazanec a i jidášky, čeká nás velikonoční čokoládový dort s kuřátkama a spousta jiných dobrot. Taky musíme napytlíkovat koledu pro děti od taťky z práce, na to se mooc těším, že budem chystat něco pro dětičky. Nejlepší jsou kluci od pana Zilvara, to jsou takoví rošťáci, ofinku mají ostříhanou do půlky čela, vypadají jako jelimánci a čísla to jsou k neuvěření. Minule se u nás málem nahned poprali, kvůli tomu, že si záviděli hračky z kinder vajíček Smějící se.
Tak mějte se moc hezky, na počasí se vyprdněte a radujte se z toho co je Vám milé.

P.S. a ještě něco velikonočního :
Dnes je Modré pondělí a ví se o něm jen toto :

Modré pondělí je 6 dní před Božím hodem velikonočním, je součástí Pašijového týdne.
Modrému pondělí se říká taky Velké pondělé nebo Žluté pondělé.
V římskokatolických kostelích se čte se evangelium o ženě kající, jež vonnou mastí pomazala nohy Páně .


Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.


A mám nahoře zas novou anketu,já volila tu třetí odpověď

Velikonoční perníčky, tvarohový koláč a nebe

28. března 2012 v 6:00 | verunnka
včera ráno si mamina skočila do VZP s přehledama z daní a byla úspěšná. Šla hned ráno na osmou a nabyla tam ani noha a tak parádně uspěla.
Já jsem včera měla velký "čekací den", v pondělí mi odletěl z Čech zpátky domů do Ameriky Aaron, to je ten hokejista, co hrál u nás v Trutnově a poté, co jsem se s ním před měsícem poznala jsme se hodně spřátelili.Ne nebojte byli jsme opravdu jen kamarádi, je to zvláštní člověk ,umí naslouchat a dobře se s ním povídá a docela jsem včera cítila i lítost nad tím, že už je fuč. Jsem si tak říkala, odfrčel domů, bude tam mít své lidi a už mě nebude potřebovat, ale omyl, už se mi včera dvakrát k mé velké radosti ozval a bylo to prima. Příště vám ještě ukážu jak se mi podepsal na fotku a co mi tam napsal.
A teď zpět k nám domů, nic nám nestálo v cestě abychom dozdobily druhou půlku perníčků. Nejdřív jsme je polily čokoládou, pak mamina vytáhla krabičku se všema možnýma ozdůbkama a já se jala zdobit.
tohle je moje díloUsmívající se
nejlíp se mi zdobilo pomocí srdíček a perličekS vyplazeným jazykem
použila jsem i cukrové kytičkyUsmívající se
pak mi mamina dala zdobící trubičky, nejdřív je ale trochu nahřála v horké vodě a já se pustila do díla
myslela jsem si, jak to půjde hladce, ale pletla jsem se, po chvíli jsem zjistila, že mamčinou polevou z kornoutku se mi zdobí mnohem líp
šlo to pěkně ztuhaNerozhodný, ale nevzdala jsem to a perníčky jsem dodělala, a když jsem zdolala poslední, tak jsem si i oddechla a trubičky už víckrát nekoupíme a uděláme si polevu zas samiSmějící se
a ještě Vám ukážu, jeden poklad, co mamina dnes vytáhla a já když to viděla, hned jsem si na ně vzpoměla,
jsou to dvě pletené slepičky na vajíčka, které před asi 25 lety pletla babička Věrka mamině, když se nastěhovali s taťkou sem do bytu, tak aby měla velikonoční výzdobuUsmívající se
pamatuju si, že babička jich měla doma spoutu a já jsem si s nima moc ráda hrála
Zatímco já jsem zdobila perníčky tak mamina pekla tvarohovou buchtu
ta čokoláda ta tam správně být nemá, ale nám trochu zbylo z perníčků a tak jsme si ní ještě pocákaly vršek buchty a takhle to dopadlo / recept vám dám zas na sobotu/
Včera u nás tak jako v neděli i v pondělí svítilo sluníčko, ale foukal silný a strašně studený vítr a odpoledne se i na chvíli zatáhlo. Večer pak zas sluníčko vylezlo a takhle mi svítilo do pokojíčku na postelUsmívající se
a když pak večer zapadalo, tak vykouzlilo na obloze tuhle nádheru
Tak to je z normálního psaní dnes vše a ještě si přidáme trochu něčeho velikonočního

Vajíčko

Vajíčko - symbol u nás snad nejvýraznější. Od pradávna představuje plodnost, úrodu, život, narození, návrat jara, slunce, a díky skořápce je též symbolem bezpečí. Jeho přirovnávání k hrobu, který skrývá život, symbolizuje spojení se zmrtvýchvstáním Ježíše a tedy též s křesťanskými Velikonocemi.
Ve spojitosti s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček a jejich darování. Jako první pravděpodobně zavedli zvyk darování vajec v období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Vejce se pak odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců, Švédů, na Kavkaze, v Asii i u jiných národů. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let.
V našich krajích dávaly dívky chlapcům vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů. Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně označovala za kraslice. Vajíčka musela být plná a barevná. Postupem času se začala zdobit i prázdná vyfouknutá vejce, tzv. pouchy nebo vejdumky, která sloužila především jako dekorace. Nelze opomenout, že tradice malování kraslic se v našich krajích rozvinula jako nikde jinde na světě.

Dračí ulička a velikonoční zdobeníčko

27. března 2012 v 6:00 | verunnka
Včera ráno jsme se vydaly s maminou do města, mamka už měla podepsaná všechna zbývající přiznání a tak jsme s tím šly na finančák a ještě jsme myslely, že zvládneme i podat přehledy na VZP. Na finančáku to šlo raz dva ,ale na VZP to byla hrůza, jeli na jednu přepážku a před námi bylo asi 20 lidí a tak jsme se na to vyprdly a mamina s tím půjde hned dnes ráno, ono ještě spouta lidí neví, že s tím můžou chodit i mimo pondělí a středu kdy jsou úřední dny.
Počasí u nás včera bylo tak napůl, sice bylo krásně jasno, ale zas byl ten šílený a studený vítr, přišly jsme domů pěkně vyfoukaný. Šly jsme zadní cestou, dřív tady byla stará zástavba a jmenovalo se to tady Dračí ulička
je tady informační tabule, která připomíná, jak to tu dřív vlastně bylo.Dračí ulička se jmenuje proto,že v pověsti našeho města je drak a tady na tom místě se měl poprvé ukázat a dokonce i nějaký čas se tu schovávat.
Pak jsme šly na náměstí a dostaly jsme pěkně hloupý nápad, daly jsme si zmrzku a v tý zimě to opravdu žádná výhra nebyla.Smějící se
Ještě jsem se tady vyfotila u sochy Josefa II.
a vzadu za mnou to malé žluté rypadlo, tak to jsou chlapi od taťky, dělají tam pod podloubím celou novou ležatou kanalizaci, která se tam celá po zimě rozpadla.
A z náměstí jsme šupajdily honem domů do tepla. Doma už máme několik dní nazdobené velikonoce a kousek vám dnes zas ukážu
v chodbě na okně k ovečkám, které jsem vám už ukázala, přibyly další dvě ovečky
dveře z kuchyně do ložnice jsme nazdobily takhle
a kuchyni v rohu se nám usadila paní zajícová
a k ní přibyl ještě tenhle plechový zajíček
a v obýváku na stole nám přibyla slepička s vajíčkama
tak a to je z velikonoc zatím vše a příště si zas ukážeme další věcičky

K večeři jsme s maminou upekly velikonoční nádivku, tentokrát jsme ji daly do pekáčku a bylo to tak lepší
a taky jsem vám slíbila, že vám ukážu jak pokračuju ve vyšívání, no není to vůbec žádná sláva, vůbec nic nestíhám , na zahradě jsem místo vyšívání upřednostnila houpačku no a vyšívání šlo stranou Smějící se, taky vám musím napsat něco o tom když vyšívám, no samozřejmě je to jedna z taťkových hlášek. Takže když vyšívám tak taťka všdy pronese : pícháš Prcku pícháš ? No a to je něco na mě a ještě když je u toho mamina, tak to pak je za chvíli na záchodě fronta Smějící se.
tak to je zatím moje veškeré dílo, no alespoň mám vyšito hnědou a tmavě zelenou. Já totiž nerada vyšívám tmavýma barvama a tak vždycky s nima vyšívám jako prvníma, abych to měla jako první hotový Smějící se
Tak to bude dnes vše, když nám do toho něco nevleze, tak bychom chtěly dne dozdobit tu druhou upečenou půlku perníčků, ty polejeme bílou polevou a budeme zdobit barevně.
Tak mějte se moc hezky a zítra se Vám zase ozvu

P.S. a ještě něco pro zasmání

Pepíček přijde ze školy a ptá se: "Mami, nejsou dneska náhodou Velikonoce?"
"Ne, ty budou až za dva týdny. Proč se ptáš?"
"No, že jsem si dnes vykoledoval pětku..."

Vaječná skořápka s narciskama

24. března 2012 v 6:01 | verunnka
Včera jsme s maminou šly na nákup do Billy a tam mě moc zaujala keramická skořápka s narciskama a tak jsem ji mamině koupila. Vím, že narcisky do velikonoc asi odkvetou i když mamina říkala, že je na noc bude dávat ven za okno, aby je trochu zpomalila a tak rychle nevyrostly. Moc se nám líbi ten květináč a příští velikonoce si do něj nasejeme osení.
a protože velikonoce jsou už opravdu za dveřmi a i přesto, že vajíčka jsou drahá, barvit určitě budete, tak vám napíšu pár rad na přírodní barvení podle našich babiček :
  • barva žluto-oranžová - odvar z cibulových slupek
  • světle žlutá - kmín
  • citrónově žlutá - kopřivový kořen
  • barva červená - odvar ze slupek červené cibule a octa
  • barva červená - červ. zelí
  • růžová - šťáva z červené řepy
  • barva červená až fialová - šťáva z borůvek
  • barva tmavě zelená - voda ze špenátu nebo mladého žita
  • barva hnědá - odvar z dubové kůry
  • modrá - odvar z olšové kůry, šišek
  • barva tmavě zelená až černá - odvar z olšové kůry nebo saze
  • barva rezavá až hnědá - čaj

Mějte se krásně a užívejte hezkou sobotu a neděli

Velikonoční perníčky,vajíčka a slepička

23. března 2012 v 6:00 | verunnka
Jak už jsem Vám psala včera, vrhli jsme se s maminou do pečení velikonočních perníčků, do velikonoc zbývají dva týdna a tak to je tak akorát. No a pak večer když jsme plánovaly, kdy je nazdobíme a pořád jsme nemohly nic vymyslet, tak jsme k tomu sedly a půlku jich už ozdobily, mamina udělala jen trochu polevy, abychom u toho nemusely sedět do půlnoci.
Mamka zdobila vajíčka
a košíčky

a já zdobila kuřátka
a tady je od každého jeden perníček
zítra bychom chtěly večer ve zdobení pokračovat, to polejeme perníčky polevou a budeme zdobit barevně

Včera jsem vám taky slíbila fotku vajíček, která jsme dělaly podle Péti z Pucíkova, tady jsou první tři, ostatní jsou ještě nedodělaná, ale i ty bychom chtěly stihnout taky ještě dnes.
No a abychom toho neměly na práci málo, tak si mamina dokoupila v galenterii bílou přízi a já si koupila vyšívání, tak budu cvičit ty moje neohrabané prstíky
Dneska už budeme doma zdobit velikonocema, včera večer jsme to přinesly ze sklepa a už si řekly co kam dáme,kromě zajíčka, kterého jsem fotila už u nádivkových muffinek jsme si letos ještě přikoupily i tuhle slepičku, akorát šla blbě fotit, protože se hooodně leskne
a doma nám stále krásně kvete petrklíč, který jsme si koupily mezi těma prvníma, ani se nechce věřit, že nám doma v tom teple takhle přežil, je fakt, že trochu mu zesvětlaly květy, ale na kráse mu to neubralo
a večer jsme si jen tak všichni povídali, ta´tka u toho sice ještě dělalal nějaký rozpočet, ale byl spíš myšlenkama s náma, takže toho po chvíli nechal a vyprávěly jsme si, co jsme dělaly my s maminou a co dělala taťka a taťka přitom rozdělal bonbony co jsme mu koupily k svátku
a jak jsme tak povídali, tak jsme je všechny snědli S vyplazeným jazykem, když ono jich tam zas tolik nebylo a byly táááááák dobrý a ještě mi po nich zbylo plechový srdíčko, co v něm byly.
A jak jsme byly odpoledne s maminou ve městě, tak jsme měla letošní první zmrzlinu, moc toho na výběr ještě neměli, ale moji čokoládovou jo, takže nebylo nad čím přemýštet,no a pobryndala jsem se jenom malinko Smějící se
Tak a to už je dnes všechno a mějte všichni moc krásný sluníčkový víkend

 
 

Reklama