Tak to jsme my

od nás - Krakonošovo náměstí

27. září 2011 v 14:42 | verunnka
Dneska jsem Vám slíbila,článek, tak jak jste zvyklí,ale změna je život.Mamka musela narychlo ráno do jedné firmy,co jim dělá účetnictví a přišla v poledne,takže změna plánuSmějící se
Hned ráno chtěla jít do města a nakonec jsme šly po obědě spolu,venku je nádherný téměř letní den, tak proč nééé.
To jak je venku krásně se dá poznat z fotky kde je radnice,takle modrý nebe bylo v létě jen parkrát

na náměstí jsme se chtěli stavit v Dáje, to je obchůdek převážně s ruční keramikou,máme odsud hodně hrníčků a misek a pod.Mamině tak nějak už dosluhuje hrnek, co má ráno na kakao/ona je na raním kakau závislá,bez něj by z domova neodešla/tak si chtěla koupit nový,před krámkem jsem se vyfotila

pak jsme se s mamčou zapovídaly a na hrnek jsme úplně zapoměly,tak příštěSmějící se.
taky jsme na náměstí vyzvedly korpusy minikošíčků,co měla mamka v cukrárně objednaný,daly jsme si zmrzku,já vanilku s čokoládou a mamka švestkovou a chvilku jsme se zmrzkou poseděly na náměstí,tam jsem ještě trochu fotila
tohle je celá trutnovská radnice

a tady je pohled na kostel z náměstí

a to je dům,kde skoro pořád byla lékárna a je tam i teď,akorát je blbě zásobená,tak chodíme do jiné,ale dům to je moc hezký

včera nám volala babička,že byla v lese a že rostou houby a že je aní nemohla pobrat a tak zítra taky půjdeme,sice až po obědě,protože ráno musí taťka do práce,protože chlapi mu jdu normálně dělat a tak jim musí nafasovat materiál,ale do deseti bude doma a hned po obědě pofrčíme
tak se mějte taky moc hezky a užívejte dne volna navíc

Od všeho trochu....

26. září 2011 v 11:17 | verunnka
Tento víkend byl u nás ve znamení velkých věcí.Nejdřív to byla v pátek svatba,v sobotu následné léčení bolavé hlavy a žaludku,v neděli návštěva a pak ještě chvilku zahrádka.
A kde se hlavně ta´tka v sobotu léčil ,no strávil ji skoro celou na gauči,rozplácl se na něj tak,že už se tam nevešla ani naše Baruška,tohle je fotka z ledna, když jsme dodělali přeměnu obýváku,teď už tam je spouta nových věciček, které jsme postupně dokupovaly,chybí tam taky vínové závěsy na oknech no a hlavně unavený taťkaSmějící se

pamatujete si na tu scénku z pelíšků,kdy pan Donutil byl taky "unaven" a dospával taky na gauči a děti mu tam pustily písníčku Trezor ? Tak to jsem zkoušela i na taťku, ale s ním to ani nehnulo Smějící se
Návštěvu jsem fotit nechtělaSmějící se, tak alespoň něco ze včerejší zahrádky

a námi tolik opečovávaný doutník v jezírku,dozrál do své krásy

tak to je pro dnešek vše a zítra se už zas ohlásím tak jak je mým zvykem,vše se už se pomalu vrací do starých kolejí a doufám , že nás v dohledné době žádná svatba nečekáSmějící se
Mějte se krásně a užívejte teplého sluníčka

na nákupech ,já a ozdůbky

21. září 2011 v 12:56 | verunnka
dneska mamka s taťkou vstávali už ve čtyři hodiny,taťka jel na nějaký školení a tak proto už tak brzo,mamina už pak spát nešla,povlíkala peřiny, vařila a já když jsem v osm vstávala ,tak už měla hotovo a tak jsme se dohodly,že půjdeme do města,chtěly jsme jít původně až odpoledne, a tak jsme se nakonec vydaly už před devátou.


sluníčko krásně už svítili,akorát bylo trochu chladněji
tak tohle je taky u nás před domem,i když bydlíme jen pět minut od náměstí, tak máme to štěstí, že v okolí našeho domu máme spoustu zeleně
a moje oblíbená smečka,nejdřív jsem si na ně sedla,ale ouha Smějící se jak mají v sobě navrtaný ty dírky,tak byly plný rosy a já měla z toho pěkně zmáchanž gatěSmějící se

a tady už jsme na náměstí,tam jsme šli opět do galanterieSmějící sea

mamka si šla do cukrárny domluvit na příští týden ninikorpusy na košíčky,objednala si jich 100 a platila 110,-Kč,to se ani nevyplaí dělat doma a ani nemá tolik formiček, takže by to musela dělat na několikrát.Zrovna si tam koupila nějaké ozdůbky.

ty srdíčka jsou moc dobrý,chutnají jako lentilky

no a ještě mamka koupila pro mě indiána a taťkovi bombičku,trochu jsme je cestou potlouky,ale to nevadí, na chuti jim to neubereSmějící se

tak a tady mě máte se starou trutnovskou radnicí

cestou z náměstí jsme nakoupily a táhly jsme 4 tašky,ještě jsme se potkali s mamčiným spolužákem ze základky Tomášem,on teď dělá technickýho ředitele našeho kulturního centra a s radostí mi oznámil, že u nás bude v říjnu Michal Šeps společně s Čechomorem hm zajímavá kombinace,no a protože našim se líbí Čechomor a mně Michal, tak mamka udělá kvůli mému srdíčku vyjímku a na ten koncert půjdem jupíííííííMrkající
ještě jsme se stavily pro novou kytičku na okno do chodby,protože ten muškát, co jsme tam měli, už moc parády nedělal.

odpoledne budem zase šít na stroji a převlékat celé to okno do podzimního, ale to vám ukážu až zítra.
Mějte se moc hezky já se zas ozvu

Lenka.......

16. září 2011 v 0:01 | verunnka
Už jsem Vám psala, že taťka už nikoho nemá a má jen nás.
Jeden z těch důvodů, proč tomu tak je Vám dneska napíšu. Právě dnes si připomínáme jeho smutné výročí.
Jak už jsem psala, tak když už jsem si já konečně svůj život vybojovala a pustili mě z Motola domů, tak si všichni oddechli, že nejhorší už je za nima, ale nebylo.....
Čtrnáct dnů, po tom co já byla doma, se na motorce i se svým klukem zabila Taťkova sestra Lenka - bylo ji devatenáct....
Lenka umřela den po tý bouračce a Dalibor - její kluk, tak ten umřel v den jejího pohřbu, jemu bylo osmnáct.....
To si ani nedokážu představit, to muselo být strašné.....
Vše je ještě umocněno, tím, že Lenka měla narozeniny na štědrý den.......
Dnes už čas zahojil rány, ale hodněkrát si naši na Lenku vzpomenou, když se třeba s ta´tkou prali, nebo hádali kdo komu snědl čokoládu, nebo naopak jeden druhýho kryli, když něco provedli
mamka zas , jak Lence každý pátek před tím, než šla na diskotéku dělala vlasy nebo jak si spolu podle německých katalogů šily oblečení........
škoda, že jsem jí nepoznala..
prosím mějte se rádi a važte si každého dne ,kdy můžete být všichni pospolu

Já,drak a další dečka

15. září 2011 v 13:11 | verunnka
Včera jsem vám slíbila fotky, když jsem byla malá. No a protože je podzim,tak to budou fotky podzimní.
Jako malá jsem opravdu hodně času trávila venku, dokonce si pamatuju, když jsme byli tady toho draka pouštět.Jezdili jsme je pouštět do části zvané Novačky,dnes by to už nešlo - stojí zde docela nepovedené satelitní městečko pro místní smetánku a s ním zmizel pěkný kousek přírody.
toho draka jsem měla několik let a dobře mi sloužil

nenechala jsem si vysvětlit, že musím počkat,až bude foukat,běhala jsem s ním z kopečka do kopečka a měla jsem z toho draka ohromnou radost.

tady je vidět, že ten drak byl úplně nový,kupovali jsme ho v Papírnictví u paní Matějkové a to je právě to moje oblíbené papírnictví kam dodones chodím moc ráda nakupovat,mám moc ráda i tu vůní pastelek a všeho co v tom papíráku mají. Paní Matějková se o ten svůj krám stará s láskou a co zrovna nemá,tak vám to sežene a vždycky i dobře poradí.Právě u ní kupuju ty papíry na tisk triček.Má tam i oddělení pro kutily a tam zas ráda nakupuje mamka, má tam různé potředy pro domácí práce, nejrůznější, korálky,barvičky,plsti,latičky,překližky no prostě co kdo potřebuje.
a tahle fotka je z toho samého dne co jsme poutěli draka, akorát už to je doma pěkně v tepličku.A proč nemám přední zoubky, no protože jsem byla číslo a už na 2 letech jsem si je urazila.
Tak a další fotka je z první třídy a to je u babičky za barákem.
tady už je vidět, že bydlíme v Krkonoších,kopce všude kam se podíváš Smějící se a ty barvy na fotce, to jsou přesně ty barvy co na podzimu zbožňuju.
Na té fotce když se podíváte tak přesně pod písmenkem ju je vidět stožár a za ním vzdušnou čarou asi 14 km je Sněžka, takže do Krakonošova to máme opravdu coby kamenem dohodil . Však jak jsou Krkonošské pohádky s Ančí, Kubou, hajným a Trautenberkem, tak právě on v překladu je pán z Trutnova,no potěš pánbúh, to jsme to tady měli pěkné předky. Jinak tyhle pohádky máme s našima moc rádi a vždycky když je dávaj tak se na ně rádi znova podíváme.
A protože včerejší večer byl u nás už klasicý podzimní, tak mamka za večer uháčkovala další dečku, tentokrát trochu větší, potřebovala, aby se jí pod ní vešly truhličky. jo a v každé máme nějaký poklad, ale jaký to zatím neřeknu, až někdy příště.Taky mě napadlo, že máme s mamkou každá jednu truhličku po mamčině babičce a v nich samozřejmě a pár pokladů po babičce - pudřenku když byla babička ještě malá, korálky,šperk pohledy když jí bylo 17 a nějaký mládenec se jí dvořil a spoustu dalšího, takže to vám taky někdy ukážu.
jo a teď ta nová dečka, zase bych to zakecalaSmějící se já jsem strašně upovídaná

jo a ještě před pár dny jsem Vám psala, že jsme koupily s mamčou nové podzimní dekorace, tak včera když mamka myla okna, tak jsme je už ke mě do pokojíčku do okna daly, a dneska když šly kolem děti z jesliček, tak jim to paní učitelka ukázala, ona už je zvyklá, že se moje okno příležitostně mění a tak si to hlídá a dětem to pak ukazuje , vloni když jsem udělaly vánošní okno s ježíškem, jak k ná leze,tak se na to děti chodily pravidleně koukat a každý den nám pod oknem s paní učitelkou zpívaly Jěžíšku panáčku, já Tě budu kolíbati Smějící se
jak na tu fotku koukám,tak díky tomu stromu, to ani nevypadá, že bydlíme v přízemí.
tak to je pro dnešek vše, zítra moc veselý článek nebude, ale i to je život, připomínáme si totiž jedno pro nás moc smutné výročí, ale o tom až zítra
mějte se krásně, užívejta sluníčka a buďte na sebe hodní

Ovocné košíčky,srdíčka a já v kuchyni

5. září 2011 v 16:44 | verunnka
Jak jsem ráno slíbila, tak se dnes ozývám ještě jednou.Před chvílí u nás začalo pršet a je z dáli slyšet bouřka.
Dneska jsme s mamkou udělaly ovocné košíčky
a ještě mamka udělala pro taťku chlebový srdíčka,on vždycky když přijde z práce,tak má rád nějakou malou lehkou mňamku,tak dneska dostane tohle,mamka formičkou vykrájela z celozrnýho chleba srdíčka,pak je pomazala česnekovou pomazánkou, na to dala srdíčka ze šunky,posypala nasekanou cibulkovou natí a bylo raz dva hotovo Smějící se
A teď zas něco z minulého století.Mamka se mi vždycky směje,že jsem jak Vašek z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku : umetu ,uvařím,vyperu na mě se můžeš spolehnout Smějící se no a tady máte důkaz, že jsem taková už od mala,fakt, mě to v kuchyni moc baví - hlavně když je co ujídat
a tady jsem mamce pomáhala loupat mandličky na vánoce, nejvíc se mi na tom líbilo máchat se v kastrolku a honit tam ve vodě ty madleSmějící se a je fakt,že mi to zůstalo dodnes a nikdo jiný u nás už madle neloupe
no a po práci bylo potřeba i uklidit a ani tohle mi nedělalo problémy, tady jsem už v pyžamku
no a po dobře odvedené práci zasloužilý odpočinek
v tý době dělal taťka ještě na směny a já vždycky na něho chtěla čekat, až přijde z odpolední a tak jsem se uvelebila v křesle, no a takle to dopadlo a já skoro pokaždý usnula dřív než taťka dorazil domů.
Tak to je pro dnešek vše a zítra se zas ozvu a mějte se moc fajn

A jsem tu :)))

5. září 2011 v 9:07 | verunnka
Tak jsem tu a hlásím, že opět plná elánu.
No a proč jsem nebyla, ve středu jsem si oupila nové stíny/Rimmel-takže značkový/, ve čtvrtek jsem se s nima namalovala no a v pátek jsem se probudila a oči jsem měla opuchlý,takže mastička a žádný počítač Zamračený.
Ve čtvrek jsem ještě vyfotila gladiol ze zahrádky, mamka si normálně kytky ze zahrádky do vázy netrhá, má je raději na záhonku,tam vydrží dýl a jsou pro potěšení i těm co chodí kolem a k nám rádi nakukují, jenže tenhle gladiol se zlomil a skončil i nás ve vázičce
tak jsem ani nebyla na zahradě, protože mi na to vadilo sluníčku, tak jel taťka sám a už upustil bazén,vypnul filtraci,odpojil solární panel Rozpačitý a podzim je tu.
Tak jsme byly doma s maminou, mamka háčovala a v obýváku jsme si povídaly a naše Bára všechno sledovala z pod stolu, to je její oblíbené místo, když jsem právě v obýváku
no a mamča udělala dvě malé dečky, jednu dala pod Mařenu Smějící se s koněm a druhou musí ještě obháčkovat a tu dá pod lucernu.
Tak to je zatím vše a odpoledne se ještě ozvu, v kuchyni vznikají ovocné košíčky S vyplazeným jazykem a tak přidám i něco z kuchyně
takže odpoledne se těším znova

Opět na šmajdu.....Jarda Jágr a mufiny

1. září 2011 v 19:52 | verunnka
Tak jako je tento týden už klasika, měla mamka dnes spoustu zařizování ve městě a protože bylo hezky tak jsem šla s ní.
Měla jsem taky jedno zařizování a to moc příjemný.Už jsem Vám psala, že sbírám autogramy, no a dneska mi přišel autogram o kterém jsem si už pomalu myslela, že nepřijde.Je to podpis Jaromíra Jágra, já sice už jeden měla, ale bez věnování, no a dneska mi přišlo několik jeho podpisů a jeden - huráááá- byl s věnováním. no a tak jsem si ho chtěla nechat ve městě zvětšit, já mám sice skener s tiskárnou, ale chtěla jsem to mít hodně kvalitní.
tak a tady mě už máte coby šťastnou majitelku zvětšeného podpisu
a víte co tady dělám, šlapu kuličky, jako malá jsem to milovala a tak když jsme šly kolem nich ,tak jsem prostě neodolala
No a protože štrůdl jsme už dávno sbaštili, tak jsme dneska s mamkou upekly mufiny s třešněma a kouskama čokolády a ještě jsme je posypaly oříškovým krokantem
tak a tady už jsou upečený
a ted mě napadlo, že jsem vám ještě neukázala, co mi to vlastně dneska udělalo tak velkou radost
tak a kdo jste tam nebyl a máte chuť tak se můžete mrknout na moji sbítku tady : www.mojeautogramky.blog.cz
Jo a ještě něco,Růženka nám v úterý odjela na návštěvu na pár dní do Prahy a já našla odvahu a její návštěvě si řekla o podpis, tak teď čekám obálku z Prahy, snad přijde, uvidíme.
Tak a teď už to je vše a zas zítra se vám ozvu

Ještě jednou ze školy-tentokrát naši

1. září 2011 v 18:20 | verunnka
Ještě jednou se vracím k tématu škola,včera večer mě napadlo, že bych mohla napsat o škole a našich.
Tak nejdřív mamka/a taťku-coby to nejlepší si necháme na závěr/
nejdřív vám ukážu mamku na základce
mamka je ta druhé zprava,takže se nám schovala,ta fotka je z devítky, když byli někde na výletě. V kontaktu je s tím klukem co ho drží, ten je majitel taneční školy a skupiny a to dost úspěšné. Ta holka úplně nalevo, tak z ní je rekondiční masérka pro sportovce.Ta v tom bílým, tak to byla mamčina největší kámoška ze základky a jmenuje se Spytihněva. S mamkou si moc rozuměly a pak šly každá na jinou školu a kamarádství pomalu skončilo. Před dvěma lety ji potkala strašná tragédie, jeden z jejích synů kvlůli nešťastné lásce spáchal sebevraždu - týden před vánocema. mamka se tenkrát snažila Hněvě pomoci, ale ona nechtěla.Teď když se potkají,pozdraví se a to je vše.
druhá mamčina fotka je z druháku z průmyslovky, ma fotkce je s Ivou, spolu taky chodily na základku a pak spolu šly i na průmku.Mamka dělala textilní průmyslovku v Jilemnici a tudíž byla na intru, vlastně jenom dva roky, protože pak už chodila s taťkou a raději dojížděla, aby mohli být spoluSmějící se.Mamka je ta vpravo
a ta třetí fotka s mamkou, tak to je na konci druháku po vysvědčení a mamka je ta sama vpravo jak kouká někam na stranu a nahoře na schodech ten kluk, tak to byl jediný kluk, kterého mamka měli ve tříděSmějící se
a poslední mamčina fotka je z maturitního tabla, tu halenku tenktrát vymyslela mamka a všem se moc líbila a tak si jí všechny nechaly ušít a fotily se v ní, spolužák Karel ovšem ne, ten chudák ve třeťáku propadl
tak a to nejlepší na konec, taťka žádný fotky když byl malý nemá / má asi jenom 4 Zamračený,ale o tom to je povídání nadlouho/
takže jsem si jako perlu psaní o něm vybrala jeho učňovskou knížku
a nechám vás i do ní nahlédnout
a ještě
a víte kdo mu to tenkrát podepisoval, no přede moje mamka, protože oni spolu chodili a vlastně od třeťáku už byli pořád spolu.taťka měl ukrutnýho nevlastního otce a proto už doma skoro nebydlel a byl u mamky.
No vidíte podle poznámek byl správný darebák,ale učení mu šlo dobře.
Tak tím uzavírám téma škola a když jsem se hrabala ve fotkách, tak jsem našla spoutu fotek -lahůdek,které vám sem určitě postupně dám.Smějící se.
Mějte se fajn,zítra už je pátek a víkend má být teplý slunečný a tak se máme na co těšit

Poprvé ve škole.....tenkrát

31. srpna 2011 v 20:42 | verunnka
já jsem se do školy strašně moc těšila,měla to být moje první velká premiéra, protože do školky jsem kvůli srdíčku chodit nesměla a tak jsem se na děti do školy moc těšila. Vše začalo na vánoce, kdy jsem dostala školní aktovku, pro naše to byl docela problém, protože jsem byla hodně malá a všechny tašky na mě byly moc velké.Nakonec jsem dostala, tenkrát na tu dobu jeět neobvyklý školní batoh a já z něj měla ooobrovskou radost.
Tak tady mě máte coby čerstvého prvňáčka, jsem ta vlevo a vedle mě je Verunka S. hodně jsme se tenkrát spolu skamarádily a Verunka byla taková moje ochránkyně ve škole.Hodně mě tenkrát zasáhlo, když se na konci druhé třídy odstěhovala.
a představte si, že díky faceboku jsme se s Verunkou po dlouhých letech letos v zimě našlyUsmívající se.
Tenkrát jsme ve školě měli fajn pana ředitele,on nám tu školu docela obzvláštňoval,a vyhlašoval různé tématické dny.Jednou to byl,pyžamový,pak zas modrý a různě a to znamenalo, že jsme tak měli přijít oblečení do školy.Dokážete si představit celou školu v pyžamech Smějící se, bylo to moc fajn.
Jednou vyhlásil den indiánský, to jsem ještě byla v první třídě a tady nás máte
já jsem ten prcek úplně vpravo dole.
A tady máte můj notýsek z první třídy,jo to byly ještě samý jedničky Smějící se
a tady jsou moje pracovní sešity z první třídy
a ještě moje písanka, měli jsme strašně přísnou paní učitelku a snad nikdy jsem od ní neměla jedničku ze psaní i když jsem se snažila sebevíc
Na školu mám smíšený vzpomínky, něco bylo fajn a něco horší. A kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych chodila znova, tak asi ne.
Takže všem novým prvňáčkům přeju,aby se jim ve škole moc líbilo,aby měli trpělivou paní učitelku /vím o čem mluvím/,aby měli fajn spolužáky a aby jim ve školní jídelně dobře vařili.
P.S.nejdřív jsem ten článek chtěla dát až zítra, ale nějak jsem to nevydrželaSmějící se

na procházce.....

31. srpna 2011 v 19:19 | verunnka
Dneska měla mamka naplánovanou cestu na celnici,potřebovala si vyzvednou prázdné tiskopisy a odevzdat vyplněné.Celní úřad je ne druhé straně města a ještě skoro pořád do kopečka a tak to je pořádná procházka. Nejdřív jsme myslela, že s maminou nepůjdu,ale pak když jsem slyšela předpověď počasí na příští týden-má být škaredě a pršet, tak jsem se rozhodla, že půjdu.Cesta vede přes náměstí a já Vám z něho slíbila nějaké fotky, dnes bylo sluníčko, které jsem na fotkách chtěla ještě mít a tak jsme nakonec s maminou šla.
První fotka je na náměstí u sochy josefa
Další fotka je před celním úřadem a protože mám ráda seriál Kobra 11 a líbí se mi uniformy, tak jsem neodolala a s těma jejich služebníma autama jsem se taky vyfotila
pak jsme šli zpátky a na druhé straně náměstí jsem vám vyfotila slíbeného kytičkového broučka
a kytičková beruška,ale letos asi nějak vymrzla a kytiček nemá tolik co vloni
a další fotka je taky z náměstí a je to morový obětní sloup se sousoším dárců
a protože Trutnov leží v krkonoších, tak máme na náměstí Krakonošovu kašnu
a jak už jsem Vám psala je naše město městem draka a tak jednoho máme pověšenýho i na staré radnici
a pak už jsme šli na pár nákupů a hurá domů.
Odpoledne jsme šly ale znova, mamce došla barva v tiskárně a doma už žádnou neměla a ještě dodělala mzdy za červenec do účetnictví, které si v pondělí donesla a šly jsme s hlášeníma na sociálku a pojišťovny.Sluníčko sice svítilo,ale bylo dost chladno, u nás bylo pouhých 18 stupňů. Ještě vám ukážu kde bydlím
a to je naše poštovní schránka, kam mi chodí vytoužené autogramy slavných.Včerá mi díky kámošce Míše přišel podpis hokejisty Sydney Crosbyho a to je panečku hodně vzácný podpis.
Tak to je dnes vše a zítra vám ukážu, jak jsem šla poprvé do školy.Mějte se moc hezky a vy co jdete zítra do školy tak ať se dařííííííííííííííííííí.

Bára,meloun , bazén....a opět vedro

26. srpna 2011 v 20:46 | verunnka
Uf tak mi dneska přišlo,že to vedro bylo už o rána,já vím, že to je dnes naposled,ale už i na mě toho bylo moc.Hned ráno jsme s Bárou objevili, že dopoledne je nejchladněji na chodbě u dveří a tak jsme si tam vegetili a brebentili přes chodbu s mamkou
dneska jsme ani moc nevařili,protože v tom vedru jsme ani neměli hlad,udělali jsme si těstovinový zeleninový salát,dali jsme ho vychladit a pak si na něm smlsli
a jinak jsme pak už jenom baštili melouna a zase melouna a zase melouna
ale jednu dobrotu jsme si přece jenom dopřáli,ještě včera večer ,pozdě večer mamina upekla čokoládové řezy s nugátovým krémem,taky jsem nesla Růžence ,tak jako vždycky a za chvíli někdo zvonil a byla to Růža a vracela talířek od řezů.My jsme každý v tom teple snědli jeden kousek a Růže mamča dala 3 kousky, no a babča je snědla na posezení - teda v tom teplo dobrý výkonSmějící se
a kde mi dneska odpoledne bylo nejlépe, no přece v bazénu
teď už jsme doma,chtěli jsme spát na chatě,ale nešlo to, byl tam v chatě strašný hic, takže bychom se nevyspali. A navíc taťku z toho vedra dost bolí noha a má ji oteklou /po všech těch operacích má od kolena dolů 36 kusů různých tyčí,šroubů, svorek a ani nevím, jak se to všechno jmenuje - a to už tam má napořád/ a tak mu doma bude líp, mamka mu dává na nohu obklady a taťka odpočívá.
Zítra se má ochladit a tak se mu uleví, teplo mám ráda, ale tohle mi už vadilo a tak se na to ochlazení docela těším.U nás je příští neděli Krkonošský jarmark , už je po několikáté a je moc hezký.Je věnovaný starým krkonošským řemeslům a jejich výrobkům a už se těším.Zítra ještě nevím, co budeme dělat, to záleží na počasí a taťkově noze.
Mějte se moc hezky a tu dnešní teplou noc přežijte v pohodě a já se Vám zase zítra ozvu.

uffo, já a nákupy........

25. srpna 2011 v 19:50 | verunnka
Dneska po obědě jsme se vydaly na plánované nákupy,bylo chladněji než včera, tak to docela šlo.Cesta do města vede kolem kulturního centra UFFO,které máme v Trutnově teprve od loňska.Před ním stojí socha a jmenuje se Dítě z marsu a tak jsem se Vám s ní vyfotila
další sochy ,které jsou ale z druhé strany je smečka pobíhajících jaguárů
jsou častým středem návštěvníků našeho města a každý se s nimi fotí,no tak jsem se vyfotila i jáSmějící se
akorát jak bylo sluníčko, tak byli šíleně rozehřátí a pálili Smějící se
na pak následoval kolotoč nákupů, nejdřív na poštu, pak do drogerie,do potravin a nakonec to se mi moc líbilo do T mobile.Tam mi totiž končila smlouv, kterou jsem si šla prodloužit a mohla jsem si vybrat telefon za zvýhodněnou cenu,takže tenhle mazlík je ode dneška můůůůůj
celý dopoledne jsem si s ním dala práci a už tam mám všechny zvonění co jsem chtěla,všechny písničky, fotky a pod.
Ještě jsme mamce v drogerii koupila dekorace na podzimní výzdobu, moc se mi líbily a mamina z nich taky měla velkou radost
cestou domů jsme si ještě koupily zmrzku
a pak hurá domů, protože se zas udělalo dusno,teploměr ukazoval 29,6 stupňů.Nákupy máme vyřízený a zítra hurá na chatu do bazénu.Mějte se moc hezky a zítra se zas ozvu

bylo léto,horké léto,tak jak léto má být.....

25. srpna 2011 v 11:41 | verunnka
Tak dnes přidávám ještě jeden článek,opět z období,když jsem byla malá, teď se uvědomuji, že to vlastně je nejen z minulého století, ale i tisíciletí Smějící seSmějící se Bože vždyť já si tak stará nepřipadámSmějící se.
Jak už jsem psala hodně jsme si spolu vyhráli, jedno z našich oblíbených míst ke hraní bylo houští u topolů.Jé my jsme tam stavěly různé bunkry,jindy se zas křoví proměnilo v kuchyň a my jsme tam vařili,nebo to byla třída a my si tam hráli na školu, do které jsme v té době ještě nikdo nechodil a náramně jsme se na to těšiliSmějící se.
Jednou to bylo v létě, to jsme si taky hráli v tom křoví pod topolama, nás s Káťou už to nebavilo a šly jsme se houpat a mára tam zůstal sám,jenže najednou se stalo co si do dnes nikdo neumíme vysvětlil, zčistajasna se jeden z topolů pokácel k zemi na křoví, kde zůstal marekPřekvapený.Mamka říkala, že mysleli, že se v nich krve nedořeže a že chvíli trvalo, než vůbec byli schopní se tam rozeběhnout a podívat.Jenže v tom jako zázrakem z kříví vylezl Marek se slovy ono to spadlo.Tenktrát při něm stáli všichni svatí, protože se mu vůbec nic nestalo a ani neutrpěl žádný šok-prostě nic.
Všem se mooc ulevilo,ale proč ten topol spadl je do dnes záhadou,kmen měl úplně zrdavý.No a ledos v únoru, přijel jeřáb a milé topoly pokácel i s kusem našeho dětství a vzpomínek,ale asi to tak bylo správné, protože v poslední době při větším větru z těch topolů opadávaly silné větve a bylo to nebezpečné.
No a druhá fotka je z našeho koupacího období,bazénky jsme měly venku vždycky čtyři, každý svůj a pokud šlo o koupání, tak jsem byla já vždycky první ve vodě
.Ještě dneska pohledám fotku,kde jsme ve vodě všichni brzy vám ji sem dám.
U nás je stále zataženo , ale teplo, tak akorát,tak s mamkou odpoledne asi vyrazíme do města,potřebujeme na poštu,já do T mobile,do drogerky, na zmrzku....... náme toho dost, teď jsme to v tom teple zanedbalySmějící se, tak to dnes doženeme.
Takže mějte se fajna já se zas zítra ozvu s nějakou dobrotou a dalším maminčiným vánočním vyšíváním.

Vánoční výšivka,dýňový kompot a Růženka

18. srpna 2011 v 18:36 | verunnka
Smějící se Hurá tak i dnes ráno nás probudilo sluníčko a celý den byl krásně sluníčkový.
K obědu jsme měli obalovaný květák a krupicovou polívku s vajíčkem. Pak ještě mamka upekla pár šátečku a broskvema a džemem. Už jsme ten jablečný koláč dojedli a na zítra plánuje mamina upéct něco většího,tak dnes upekla takovou rychlovku.
Dopoledne jsme s mamčou vypraly část mých plyšáků a krásně nám velku uschly.Úplně jsem je zapoměla vyfotit,jak si tam na tý šňůře viselySmějící se, ale protože jsme ještě všechny nevypraly a po neděli budeme prát další,tak pak to napravím.
Po obědě jsem paní Růžence nesla pár šátečků ke kafíčku a mamku napadlo,že nás spolu vyfotí, tak tady nás máte u Růženky doma.
Sympatická paní, že ? A to jí v září bude 94. Jakou měla radost, že se budeme spolu fotit, úplně byla z toho nadšená,máme spolu víc fotek a ty jí necháme vyvolat ve větším formátu, aby na to lépe viděla.
Odpoledne pak mamka kromě jiného chvíli vyšívala a dokončila první vánoční přáníčko
chce jich udělat asi 8 a tak už začala raději dřív, teď už dělá druhý a to je zasněžená chaloupka,já jsem si jí dobírala, že už začala teď, ale pak jsem pochopila, že to až tak brzo není. Má toho vánočního v plánu moc, hlavně těch doma dělaných dárků, co bude přidávat k těm kupovaným a pak by to musela honit a takhle to bude mít v klidu.
Před chvílí od nás odjeli Aleš s Lenkou, zítra odjíždějí na dovolenou do Itálie k jezeru Lado di garda, už tam byli vloni a moc se jim tam líbilo,tak se tam letos rádi vrací. Závidím jim to ale moc moc přeju,tak jsme jim popřáli šťastnou cestu a už frčeli domů balit.
Taky nám dovezli od babičky dýňové kompoty, ty má moc ráda mamka a taky dělá jednu buchtu s nima a ta je taky úžasná
Zítra jsme chtěli jet spát na chatu,ale počasí se má zítra pokazit, tak pojedem až od soboty,to už má být leší počasí.
Tak to je pro dnešek vše a já jdu ještě na chvíli ven a vy si taky krásně užíjte dnešní teplý a sluníčkový večer.
Zas zítra za nashle.

V jesličkách,kořenky a remoska

17. srpna 2011 v 13:53 | verunnka
Včera po obědě jsme šli s mamkou koupit Růžence novou termosku , asi 100 metrů od nás jsou městské jesličky a mají tam úplně úžasného pana domovníka-opraváře.Je to už pán v důchodu a je to ohromný hračička a dětičkám vyrábí pohádková zákoutí.Takže když jdou děti po chodníčku do jesliček tak už je vítá
chalupka baby jagy na kuří nožce,je funkčí,jde s ní otáček a když otevřete vrátka,tak je i vevnitř vybavenáSmějící se

dál vás vítá Rumcajs s Cipískem
a všiměte si, že Rumcajs má opravdové dětské holínky Smějící se

a nesmí tam chybět u dětí tolik oblíbený krteček

pak taky tam poktáte sen všech menších i větších kluků
popelářské auto i s šoférem.
No řekněte, nechtěli byste do takových jesliček chodit ? kromě toho co jsem Vám ukázala tam mají i lanovku, divadelní jeviště s hledištěm, zahradní altánky, spoustu prolejzaček, klouzaček a všeho možnýho, ale to už je v uzavřené části zahrady.Úplně miluju,když kolem nás dětičky chodí na procházku, oni jsou vždycky všichni stejně oblečeni,akorát nějakou drobností jsou odlišeni kluci od holek - kluci mají modré kšilkovky, holky červené šátečky a podobně.
Já vždycky říkám, že jdou housenky, a když má mamka už vyzdobený okna na vánoce, tak se vždycky zastaví a ukazují si toSmějící se. Já Vám je vyfotím,až půjdou, slibuju. Je pravda, že teď moc nechodí,protože jsou celé dopoledne a pak i odpoledne na tý jejich úžasný zahradě, teda pokud to počasí dovolí.
A víte kolik za to rodiže platí ? Bez ohledu na výdělek stojí jesličky se vším všudy na měsíc 960,-Kč.Usmívající se To se ani nechce věřit, hned bych do takových jeslí chodilaSmějící se.
A teď to další Růžence jsme remosku koupily a moc se jí líbila
je to menší velikost, což jí, když je sama úplně stačí , je teflonová a stála 2.670,-Kč.

Ještě jsme s mamčou vlezli do jednoho prima krámku a já jsem mamině koupila k narozeninám tuhle soupravu, jenže jsem to nevydržela a ještě večer jsem jí to dala, mamka z toho měla velkou radost,ona to v tom krámě neviděla,protože se tam potkala s nějakou známou a povídaly si spolu,takže si toho nevšimla.
tak mamka měla radost a já zas nemám žádný dárek, ale to neva, protože za 14 dní je u nás krkonošský jarmarka a jéjej, tam mají nádherných věcí, takže tam určitě zas něco vyberu.
Dneska mělo být podle předpovědi léto, teplo venku je, to jo, ale je spíš víc oblačno než slunečno.Zítra mě mamina vypere plyšáky co mám v pokojíčku a to pak venku na věšáku vypadá, jak když vyprali celou hračkárnu, když tak vám to vyfotím.
Mějte se moc hezky, užívejte sluníčka pokud u vás je, mějte se rádi a usmívejte se na sebe, protože úsměv je nakažlivý
a já se zas zítra ozvu

Tenkrát o prázdninách

16. srpna 2011 v 14:27 | verunnka
Tak jak jste mi minule psali, hodně Vás zaujal článek o tom, jak to bylo ,když jsem byla malá,takže dnes budem pokračovat.

Tak tady jsme my tři,opět bez Ivy, ta asi zas chrněla, jak jsem psala,tak ta po obědě vstávala až třeba kolem čtvrté hodiny a tak většinu našich her zaspala.
Takže mě už jste asi poznali,jsem úplně napravo.Možná jste si všimli, že máme stejný trička, to už si nepamatuju, ale mamka mi vyprávěla, že byl u nás obchod a tam měli spoutu prima zlevněných věcí.Tyhle trička měli každé nějakou malou chybu tisku a každé stálo 11,-Kč a tak nám je mamina všem koupila.Vím,že jsme z toho měli strašnou srandu, že jsme všichni stejní. No a na kolech jsme vydrželi jezdit celé odpoledne,měli jsme dovoleno kam můžeme a běda, kdybychom to porušiĺi, tak šly kola do sklepa a my jsme je nějaký čas neviděli.Všimněte si košíčku, co má káťa vepředu na kole,ona byla dřív taková organizárorka a v tom košíčku vozila kompas,abychom se neztratili Smějící se tady má Marek ještě malé kolo a strašně nám tenkrát záviděl naše větší kola,mě se zase líbilo to jeho malé barevné a tak jsme si je dost často navzájem půjčovaliSmějící se.

No a tady jsme opět bez Ivy.Káti babička byla švadlena a tenkrát pro nás a naše hry ušila tenhle kouzelnický obleček
Tenkrát jsme se v něm všichni vyfotily a protože Mára se fotil až poslední,tak už tady byl celý nevrlý, abych to sundala a mohl se už taky vyfotit coby kouzelník.
Myslím,že ten oblek byl tak parádní,že by nám ho i Harry Poter mohl závidět.Smějící se
A představte si , že jsme s mamkou ten náš obleček nedávno viděli, měla ho na sobě malá Kátina neteř,takže obleček žije dál a dál dělá radost.Na fotce ještě vidíte naše úplně první auto, o kterém jsem Vám už taky psala, a vzadu za autem vykukuje kus taťkovi hlavy, koukám, že to už tady neměl moc vlasů Smějící se.
Auto jsme tenkrát koupili starší od souseda a stálo nás tenkrát 6.000 Kč.Jé to se nám nasloužilo,co my se sním najezdili,a když ho taťka prodal tak naše Máňa jezdila dalších 5 let.
Jo a ještě k té fotce,tak když už jsme měli tan oblek, tak jsem si samozřejmě hráli na kouzlení.Když měl kouzlit Mára, tak si strčil kuličku na cvrkání do ucha ,jako že ji vykouzlí, ale ouha ona nešla ven. Už to vypadalo,že budou muset na pohotovost,ale pak mu jí můj taťka vyndal a bylo po starostia všichni si dělali srandu, že kouzelník dne je právě taťka. A ještě nám taťka ten večer rozdělal na louce ohýnek a my si opékali buřty. Stejně to bylo fajn, škoda, že už to nejde aspoň na chvilku vrátit, a když kdyby to šlo, tak bych asi aspoň na chvilku vrátila mamce její babičku , u které mamka do svých třinácti let vyrůstala, a o které vím, že mamce moc chybí.
Tak to je pro dnes všechno a já jdu zas najít nějaké fotky na příště a jdu na ten puding.

Ráno v lese a moje první pavučina..

14. srpna 2011 v 12:19 | verunnka
Včera jsme se dohodli,že ráno vstaneme brzo a půjdeme do lesa na houby, tak jako každou neděli.První vstávala mamka-bylo asi 6 hodin,pustila Barušku ven vyčůrat a dala do truoby upéct dopíkací bagety.Jak bagety začaly vonět, tak vstával i taťkaSmějící se.byl překvapenej, že já už jsem taky vzhůru.
nasnídali jsme se a před sedmou vyrazili do lesa,Barušku jsme nechali na chatě, protože když jde s náma na houby,tak pak se jí musíme věnovat a nic nenajdemSmějící se Ani ji to nevadilo,zalezla si ke mě do postele a chrněla dál.
V lese byla trochu mlha, ale vidět bylo docela dobře
cestou jsme potkali
a taky jsme se potěšili touhle kráskou,v lese jich bylo hodně,ale tahle se mi líbila nejvíc.
moc mě taky zaujal pařez porostlý mechem,jako když má čepičku
a největší radost mi udělala úplně obyčejná pavučina a to tím, že si mi ji podařilo takhle vyfotit.
tak a tohle je výsledek našeho asi hodinového snažení.Ćást hub už je nakrájená do mražáku na zimu na polívku-
už jsem Vám o ní psala,recept je v maminčiných receptech a z části budou po neděli houbové šunkafleky.
přeju vám hezké nedělní odpoledne, u nás svítí sluníčko a tak se to snad nepokazí, prosíííím
a večer se ještě jednou ozvu

a pořád prší....a já .....

8. srpna 2011 v 14:56 | verunnka
dnes od rána je šeredně s malýma přestávkama prší a dost citelně se ochladilo. Ani nevím proč, tak jsem dnes vzhůru už od půl sedmý, tak jsem ještě stihla taťku, než odjel do práce a pak jsem přemýšlela, co budu kutit, ale měla jsem hned jasno. Už 4 roky je mojím velkým koníčkem sbírání autogramů,a protože se mi minulý týden podařilo sehnat dost poštovních i emailových adres bylo jasno, budu psát žádosti. Kdyby jste měli chuť a čas se mrknout, tak moje sběratelské úspěchu uvidíte na : www.mojeautogramky.blog.cz .
A protože mi mnozí z Vás přejí hezké prázdniny, tak jsem se rozhodla Vám něco o sobě napsat. Já už mám prázdniny na pořád. Když jsem se narodila, tak to se mnou nevypadalo vůbec dobře, narodila jsem se včas,měřila jsem 47 cm a vážila 2,72 kg, takže celkem v pohodě, z porodnice mě pustili s tím, že mám slabou šelest na srdíčku a že mám jít za 2 měsíce na kontrolu,jenže ouha po pár dnech jsem dostala těžký zápal plic a honem do nemocnice, jenže tam zjistili, že to není jenom šelest, ale že mi plně chybí přepážka mezi levou a pravou komorou v srdíčku a ještě další a další nedostatky se srdíčkem.Nechápu, že na to nepřišli hned v porodnici. jenže následoval jeden zápal plic za druchým a našim řekli, že s tím bohužel nic nejde a že mi neumějí pomoci a to že je konec. přeložili mě do nemocnice do Hradce a tam našim řekli úplně to samé a navíc jim dovolili za mnou jezdit jen 1 x týdně,aby na mě nebyli moc fixovaní. úplnou souhrou šťastných náhod jsem se ve 4 měsících dostala do nemocnice v Motole do jejich kardiocentra. Tam našim dali velkou naději, navrhli jim operaci, ale bylo to tak 50:50. Jenže v tu chvíli to pro naše byla velká šance a tak do toho šli. Já mám díky tomu část srdíčka umělýho, ale bohužel z důvodu 7 zápalů plic, který jsem před tím prodělala, mám jen malou část pravé plíce. Když mě po měsíčním pobytu u nich a to už tam se mnou mamina byla , jsem vážila téměř na půl roce 2 kila a 5 deka.takže to se mnou byla piplačka. tady už jsem na roce a to jsem už vážila 5,80kg.Podle vyprávění vím, že to už pak bylo jen lepší a lepší, i když pár krušných chvilek si se mnou naši ještě zažili, protože jsem ještě před tím měla i několik dýchacích problémů a několik minut nedýchala, tak proto se ani trochu nekamarádím s matikou a jsem těžkej dyskalkulik , ale to asi nejsem sama co , komu dělala matika problémySmějící se.
No a proč jsem vlastně doma, musím totiž už celý život dodržovat prevenci infekční endokarditidy, co to je v praxi ?
Nesmím tak,kde je víc lidí v uzavřeném prostoru, takže postupně, nesměla jsem do školky, do školní družiny, se školou na výlety, do kina , do divadla, do cirkusu, ani do autobusu,nikam...... . A ještě sebemenší škrábnutí, nebo i jen obyčejnou kontrolu u zubaře musím mít krytou antibitikama. Nelitujte mě, už jsem si já i naši na to zvykla a nijak nás to už neomezuje. Dřív jsem se třeba i trápila nad tím , když se mi děti smály kvůli jizvám, ale později jsem pochopila, že kdyby jich nebylo, nebyla bych už ani já. Ale to už je taky za mnou.
Tak a tečka a už to stačilo, tak i proto dělá mamina z domova a je se mnou doma, jsem moc ráda, že je oba mám, rodiče moje milovaný, i když jsem někdy hubatá tak jako každý, někdy mám neskutečný bordel ve skříni, někdy jsem i paličatá a ......., tak vím, že i oni mě mají moooc rádi. Děkuju, že Vás mám.... . Já jsem jako malá strašně ráda malovala a na většině obrázků jsme byli my , takže tady jsme my tři a naše nové auto, byla to stará škodovka tisícovka a stála nás tenkrát 6 tisícSmějící se, sloužila nám dobře a byli jsme šťastni, že ji máme a říkali jsme ji Máňa Mrkající jo a byla bleděmodrá

tak a teď jdu pokračovat v psaní dopisů a bodu se těšit, že mi brzo přijdou odpovědi. Já totiž strašně ráda vybírám schránku, celá nedočkavá, kdo mi odepsal.
Jo a k obědu jsme měli buchtičky s krémem....mňam.
mějte se hezky a zítra se zas ozvu
P.S.taky jste jako malí rádi malovali ?
jo a teď jsem si všimla, že taťka nemá na obrázku ruce-chudák Smějící se

A bylo léto........

5. srpna 2011 v 15:40 | verunnka
Včera večer při bouřce nešel internet a tak jsem si vzala fotky když jsem byla malá a prohlížela jsem si je,máme jich spoustu,takže jsem zvládla jenom pár albumů, protože jsem se pomalu na každou druhou chodila ptát mamky a chtěla jsem aby mi k tomu vyprávěla. Byli jsme tady u nás 4 děti v rozpětí jednoho roku,takže jsme si měli s kým hrát, jé my se navyváděli hloupostí.Byli jsme 3 holky a jeden kluk, takže Marek se většinou přizpůsoboval našim holčičím hrám, nebylo pro něj problém jezdit s náma s kočárkama s panenkama, vařil panenkám,převlíkal je,no jéjej my si vyhráli. Byli jsme venku od rána do večera a tak nějak nepamatuju, že by bylo tak často ošklivo jako teď. No a proto, že jsme byly holky solidární Smějící se, tak jsme si i někdy hráli takový ty klučičí hry - třeba na hasiče, já jsem ta vlevo Smějící se
a tak jsme měli hudební skupinu, já jsem ta uprostřed, vlevo je Káťa a Marek je vpravo a všiměte si jak Mára zvláštně drží ty housleSmějící se, ještě nám tady chybí Iva, ale ta byla hrozný spáč, všichni jsme po obědě spali tak hodinu a hurá zas honem ven, jenže Iva ta chrněla klidně i do 4 odpoledne, takže spoustu našich her zaspala.
no a když nám bylo teplo, tak hup do bazénku, měli jsme před barákem každý svůj, takže tam byly neustále bazénky 4, a protože jsme měli zakázáno do nich si čůrat, tak si pamatuju, že Mára to tenkrát pochopil tak, že nesmí čůrat do svého, tak chodil potají čůrat k nám Smějící se.
Taky jsme hodně jezdili se koupat na rybník, to nás taťka nabral do auta a už se jelo.

Stejně, když tak vidím, ty děti co jsou tady teď, tak si myslím, že jsme si uměli společně hrát víc. Stačil nám k tomu balon, nebo kousek křídy na panáka, hráli jsme si třeba i s klacíkama a kamenama stavěli jsme z nich domečky pro trpaslíky, nebo jsme si dělali stany z dek a v nic se pak strašili, ale hlavně byli jsme celý den venku, protože bylo sluníčko, které nám letos tolik chybí.
No čas letí, z Káti nám vyrosla rastamanka a už jsem ji víc jak rok neviděla, z Máry je hodně dobrý karatista a Iva ta je pořád stejný třeštidlo.
Jenom škoda, že to tak nějak moc rychle uteklo, zas bych si někdy chtěla hrát na hasiče, navzájem čůrat do bazénku,okusovat dohromady jedno jablko, nebo ocucávat společně jedno lízátko..........
Aspoň, že jsou ty fotky..




Moje poklady

12. července 2011 v 8:10 | verunnka
A protože mě už z fotek znáte, rozhodla jsem se Vám představit naši. Jsou to moje poklady mám je moc ráda.tatka utrpěl před dvěma lety těžký úraz-spadl jen ze 4. příčky žebříku a následky byly hrozný. Pět dnů a pět nocí jsme s mamkou trnuly,jeslti mu lékaři zachrání nohu nebo ne. On si ji tím žebříkem jak spadl zasednul a měl ji rozdrcenou v lýtku a v kotníku a navíc měl 90ti % amputaci.Ale taťka bojoval a nohu si vybojoval,sice už nemůže fyzicky dělat,neklekne si,nesedne na bobek,nemůže sportovat,ale nohu má a chodí. V nemocnici to tenkrát nějak nezvládal,tak po týdnu podepsal revers a šel domů.Obdivuju maminu,jak to zvládla, ta´tka měl ještě navíc pochroumaný žebra a vykloubenou ruku a 3 měsíce nesměl chodit. V noze má víc železa jak svých kostí a ještě si z toho dělá srandu - i když ho to pořád dost bolí. Ale oba to všecno úžasně zvládli a mám je moc moc ráda.
a na fotce nesmí samozřejmě chybět náš rodiný mazel Baruška.
 
 

Reklama