Povídala mamina........

8. února 2017 v 18:10 | verunnka |  mamčino povídání
....že to bylo tenkrát když byla ještě hodně malá Smějící se

bylo to za časů kdy se nosilo všechno pletené
čepice se na hlavě vycpávaly pytlíkama
to aby držely pěkně nahoru a bambule jim nepadala dolů

palčáky
když se přišlo domů
byly plné sněhových minikuliček
které prý chutnaly náramně dobře

hnědý řádkový punčocháče nosily bez rozdílu kluci i holky

rozhlas vysílal ještě po drátě
a jedna z jeho pravidelných a častých relací
které ale vůbec prý nikdo nerozumněl
byl Stav vody na našich tocích

pohádky v černobílé televizi uváděla Štěpánka s čertíkem Bertíkem Usmívající se

a mamina si upamatovala

že tenkrát byla zima úplně stejná jak ta letošní
a jak když jednou v blížícím se podvečeru přišla domů s nosem a tvářema červenýma od větru a mrazu
tak už doma voněla upečená perníková bábovka
a babička mamině vařila čaj s medem do hrníčku
který v té době měly snad všechny děti stejný
do toho s dětma a prasátkem

a tak se nám mamina dneska tak moc z toho dojala
že i my máme stejnou bábovku
tu perníkovou s jablíčkama



a já mám čaj v hrníčku po mamině
v tom s dětma a prasátem Usmívající se



tak mi mějte taky moc hezký večer

a třeba si taky pohledejte nějaký starý hrneček
uvařte si do něj čaj
a zkuste si jen tak taky trochu zavzpomínat Usmívající se

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Libby Libby | E-mail | Web | 8. února 2017 v 18:31 | Reagovat

Very, to jsou krásné vzpomínky :-D Měla jsem hrníček plecháček s kačenkami a byl pořádně otlučený až mi začal téct :-) Pohodový večer, Verunko, přeju vám všem doma ;-)

2 Aťka Aťka | 8. února 2017 v 18:40 | Reagovat

Veru, jako bych maminu znala už od dětství....přesně takhle to bylo,pořád obaleni sněhem od hlavy až k patě, boby na bruslích, my se taky nalítali....a hrníček já měla s dětma a husama,podobný :-)
pěkný večer a dobrou noc

3 Míša Míša | 8. února 2017 v 18:44 | Reagovat

Verunko, perníková bábovka voní až k nám!
Recept je v receptech?Že bych taky upekla?
To ti ta zima pak krásně utíká- u bábovky a čajíčku... :-) Měj se hezky
                         Míša

4 věrka věrka | 8. února 2017 v 19:10 | Reagovat

Ty vzpomínky se hezky čtou. To je tak živý a ještě taky jsme nosily galoše, ale ty opravdu nepromočily, pokud nebyly děravý a tepláky s vymačkanejma kolenama a obalený jako sněhuláci, ale spokojený jsme bývaly, to jo. A do školy jsem chodila pěšky přes les a louku a po silnici která měla vysoký meze a v zimě jsme na těch mezích jezdily po aktovce, protože tam hodně foukalo a byly velký závěje. Tenkrát se málo prohrnovalo a tyhle postraní cesty se neudržovaly. Ve škole stály vysoký násypný kamna na uhlí a topilo se a pan učitel vždycky zavelel, kdo je mokrý slíct a sušit u kamen. Tak takhle jsem to měla já se sourozencema, byla to venkovská malotřídní škola. Od 5 třídy už jsme pak chodily do Husince a tam jezdil autobus a škola byla veliká a měla i krásnou tělocvičnu, no to jsou vzpomínky. Já ani nevím jaký jsme měla hrnek, ale pamatuju si nějaký švestky na bílém podkladu a taky jsme jídaly z plecháčku. Teda to je úplný román. Zdravím k vám na kopečky od Ještědu. :-)

5 Naďa Naďa | 8. února 2017 v 19:13 | Reagovat

Veru, to se člověku vybaví hned spousta věcí u takového vzpomínání. My měli se ségrou podobné hrníčky. Jen na nich byl myslím zahradníček s lopatkou, nějaký plůtek a žabka. Z druhé strany byla beruška. K tomu jsme měli talířek se stejným motivem. Měl dvojité dno, kam se lila horká voda, aby nám jídlo nevystydlo. Díky za krásné vzpomínání.

6 Very Very | Web | 8. února 2017 v 19:21 | Reagovat

jé, vy mi tady tak hezky taky povídáte, to je tak milé, moc děkuju :-) a Naďo a ten talířek měl prý špunt, kterým se oddělal a dírou po něm  se lila na dno talířku voda a ten prý byl taky karemický :-)

7 Naďa Naďa | 8. února 2017 v 19:39 | Reagovat

Jo, přesně tak Veru. Špunt byl obalený nějakou červenou gumou, asi aby těsnil a nahoře keramický. Veru, já miluju toto vzpomínání. Vzpomínka nabaluje vzpomínku. Děkuji. :-)  :-)  :-)

8 Naďa Naďa | 8. února 2017 v 20:02 | Reagovat

Ještě k těm čepicím. My jsme měli červené, chlupatě, které se načesávaly a zapínaly pod krkem na knoflíček. Neznám nikoho, kdo by v nich vypadal normálně :-)  :-)  :-). A bundy? To bylo také něco. Pěkně červené k čepičkám a v pase červený, gumový pásek se zacvákávací sponou. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy žádný pas neměla.... :D  :D  :D

9 Alča Alča | 8. února 2017 v 20:03 | Reagovat

Ahoj Verunko, ta Vaše mamina umí vždy tak krásně vzpomínat :-) taky jsem ve vzpomínkách doby dáávno minulé ;-) hrníček nevím jaký jsem doma měla, ale u babičky vždy byl takový bucláček s obrázkem s dětmi 8-) a do něho mi babička vařila čaj s mlékem 8-) sáňkovat jsme chodily jako děti do třešňovky a vždy jsem měla proužkaté hnědé punčocháče, teplé tepláky a pletený dlouhý svetr s rolákem, který byl moc chlupatý a na něm  se také moc pěkně držely sněhové kuličky :-D a na nohou galoše a v nich bačkory :-D a ty byly ze všeho oblečení nejlepší, protože jako jediné zůstaly suché :-D Veru jsou to krásné vzpomínky, akorát nevím co by tomu oblečení řekly dnešní děti :-D určitě by si to nevzaly na sebe a raději by seděly na feceeboku :-D Veru mějte doma prima vzpomínkový večer a ahojda :-)

10 Very Very | Web | 8. února 2017 v 20:09 | Reagovat

[8]: Mamina měla tu čepici šedivou a taky ji doma česaly :-D

11 Very Very | Web | 8. února 2017 v 20:12 | Reagovat

[9]: Ali to je pěkné a ještě si mamina vzpomněla  na rukavice na šňůrce protažený rukávama :-D a mamina na ven dostávala taky pletený kamaše co jí babička pletla po večerech :-) a ještě prý měla kamaše co hrozně kousaly do nohou a dole měla přes chodidlo gumu, to aby držely :-D Ali, mějte doma prima večer , všichni taky mějte doma moc hezký večer a děkuju, že takhle dotváříte to naše povídání s námi :-)

12 Miluše Miluše | 8. února 2017 v 20:17 | Reagovat

Ahoj Veru, to je krásné vzpomínání :-) Jojo, venku se blblo do večera. Matka kolikrát ani nevěděla kde jsem :-) Dnes mi holky musí volat, že dorazily z bodu A do bodu B , podotýkám, že jsou dospělé!!! Jo a punčocháče se mi vždycky vytahaly, nedržely na noze a tahala jsem je za sebou :-D Každá doba má své kouzlo :-) Charlinek je ostříhaný, a momentálně se mnou nemluví :-) A já se cítím jako kdybych hodinu cvičila v posilovně. To zas bylo divadlo :-) Tak mějte prima večer a zatím paaaa

13 Miluše Miluše | 8. února 2017 v 20:20 | Reagovat

Samozřejmě jsem chtěla napsat MAMKA ne matka

14 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. února 2017 v 20:28 | Reagovat

Tak hrneček nemám, zato mám talířek. :-)

15 IVETA IVETA | 8. února 2017 v 21:02 | Reagovat

Ahoj Verunko,tak přesně takové bylo i mé dětství a na tu čepici jsem úplně zapoměla.Hrneček taky mám dodnes přijde mi,že všechno z něj chutná nějak líp.Je to moc krásné vzpomínání a na Štěpánku a čertíka Bertíka se nedá zapomenout.Mějte se moc hezky.

16 JitkaP JitkaP | 8. února 2017 v 21:06 | Reagovat

Jémine to je krásné vzpomínání, přesně tak to bylo, včetně těch sněhových kuliček z rukavic, úplně cítim v puse tu jejich vlněno-vodovou chuť :-)  :-)  :-) Hezký večer všem Jitka

17 Milena Milena | 8. února 2017 v 23:49 | Reagovat

Ahoj Verunko, Tvoje maminka ma vzpominky jako ja. Take jsem mela ten hrnecek a jeste talirek s zabakem. Jo, to uz je davno. Od sestnacti let jsem vyrustala bez maminky, ktera bohuzel zemrela v pouhych 36 letech, tak me vychovavala babicka. Povidani Tve maminky me privedlo ke vzpominkam na casy dobre i ty horsi, ale to je zivot. Zdravim vsechny , samozrejme i Barusku, z Unicova.

18 Jarka a Kuba Jarka a Kuba | 9. února 2017 v 0:28 | Reagovat

Milá Verunko,moc děkuji Tobě i ostatním za krásné vzpomínání,to jsem si početla a zavzpomínala.Díky Jarka :-)

19 Jitka Jitka | Web | 9. února 2017 v 8:00 | Reagovat

Verunko, to je přesně ono. Je to jako bych vzpomínala já. Čepici jsem si vycpávala takovou silonovou slabou šálou nebo jak píšeš, igeliťákama....no teď mi to přijde divný. Sněhový kuličky jsme z rukavic taky okusovali, pamatuju i tepláky dole nabalený sněhem, protože my jsme žádné oteplovačky neměli. Když jsme byli jó hodně uráchaný, tak se šlo domů převléct do tepláků jiných a zase se šlo řádit ven. No a ty hnědý punčocháče, to byla klasika, uplně vidím jak se hned vytáhly a na zadku to viselo a kolena taky vytahaný...no po pravdě, moje holky je taky ještě měly...jak tedy ty hnědé, tak potom bílé, modré a růžové, některé měly i kšandičky. A taky vzpomínám na rampouchy, co jsme se jich jako děti nacucaly...

20 Jitka Jitka | Web | 9. února 2017 v 8:07 | Reagovat

[8]: jé, chlupaté čepice...moc jsem jí tenkrát chtěla a tuším, že jeden Ježíšek mi ji nadělil...bílou a měla na šňůrkách na zavazování bambulky. Nosila jsem ji moc ráda a k tomu delší bundu lemovanou kolem dokola kožešinkou. A zapínala se na takové zlaté kovové "nevímjaksetojmenuje" co se do sebe zasunulo. No a čepici jsem samozřejmě taky česala. To je paráda takhle si tady zavzpomínat, vylezou tak věci, o kterých už člověk dávno nepřemýšlí...ale je to moc milé

21 Jitka Jitka | Web | 9. února 2017 v 8:13 | Reagovat

[20]:a ještě k té bundě...ze začátku jsem z ní byla nadšená...ale...sestřenice dostala tu samou a protože byla o něco větší, tu její jsem pak zdědila a musela ji nosit. A pak už jsem tu bundu nenáviděla...několik let pořád tu samou...

22 Naďa Naďa | 9. února 2017 v 8:51 | Reagovat

Ještě přemýšlím, jaké jsme k těm slušivým outfitkům nosili boty. Nějak si nedokážu vybavit. Gerlašky a shrnovačky, ty přišly později. Napadají mě jedině tuleňky. Ty byly zvenčí s takovou srstí, uvnitř s kožíškem a vázaly se na tkaničky.Chudinko Jitko, to by mě taky naštvalo :-)  :-)  :-).

23 Jana Jana | 9. února 2017 v 9:37 | Reagovat

Krásné vzpomínání.Minulý týden jsme s bratrem taky vzpomínali.Jaké byly úžasné zimy,plno sněhu,mrzlo a jakou jsme měli radost z uhelných prázdnin😊.A ještě jsme vzpomínali na modely lyží,lyžáků a bruslí.Vše zděděno nebo koupeno na různých burzách😀.joooo,to byly časy 😊

24 věrka věrka | 9. února 2017 v 9:50 | Reagovat

No to jsem se pobavila a šklebím se ještě teď. Přesně tak to bylo a úplně to vidím i ty rukavice se šňůrkama, ale ty měly i naše holky, ve školce to tak chtěly, aby je děti neztrácely. Jo to jsou vzpomínky. :-)

25 Míša z Plzně Míša z Plzně | 9. února 2017 v 10:03 | Reagovat

Já jsem Verunko o rok mladší než tvoje maminka. A tak máme vzpomínky podobné.
Také ráda vzpomínám na své dětství.
Lítali jsme hodně venku.
Bylo to všechno takové pohodové a méně uspěchané.
Nebo si to idealizuju, nevím.

26 Jindra Jindra | 9. února 2017 v 10:54 | Reagovat

Tohle maminčino povídání mám ráda :-)

27 Very Very | Web | 9. února 2017 v 18:13 | Reagovat

To jsme si doma taky moc hezky početly, ještě si taťka vzpomněl na krepsilonový punčocháče, který musel po rámu oblíkat sestřičce Lence, když ji vodil do školky a ona mu brečela, že ty " kousavý pančochy nechce " :-D

28 Jitka Jitka | Web | 9. února 2017 v 18:27 | Reagovat

[27]:až jsem se oklepala a naskočila mi husí kůže. Krepsilonový punčocháče byly strašný, taky mně kousaly a hlavně se špatně oblékaly. Na druhou stranu byly takové svátečnější než ty obyčejný hnědý nebo bílý. A taky se nevytahovaly. Měla jsem červený a bílý.

29 Lenka Lenka | 9. února 2017 v 19:46 | Reagovat

Jééé,to je prima vzpomínání.Taky si na to moc dobře pamatuji.I na ty boty tuleňky a pak byly boty kordovanky-byly vyšší na zip jako kozačky na mechovce a čistily se přípravkem v tubě a jmenoval se kordovan.Podle toho název kordovanky.A ty galoše byly taky fajn.A těm čepicím,co se vycpávaly tím mušelinovým šátkem se říkalo-kukla(byla na zapínání pod bradu).Jo to byly věci.Pěkný den.Lenka

30 Jitka Jitka | Web | 10. února 2017 v 11:38 | Reagovat

tak jsem přemýšlela, co jsme nosili v zimě za boty. Pamatuju si bílé galoše, do kterých se vklouzlo v bačkůrkách a zapínaly se na kotníku na druk. To mně mohlo být tak 5 let. Pak mám dlouho okno a vybavují se mi vysoké bílé kozačky se spoustou háčků, tenkrát to bylo moderní a my s holkama tenkrát závodily, která je bude mít dřív zašněrované. Mrskalo se oběma tkaničkama zároveň ze strany na stranu...bůhví, jestli bych to ještě uměla. No a pak taky natahovačky, ty jsem měla první rok na střední (možná jsou to ty shrnovačky, co už tu některá zmínila). No a pak samozřejmě důchodky, ty jsem měla takové lepší sametové...na ty si pamatuju sakra dobře, protože jsem je měla poprvé u tety, zula jsem se venku přede dveřmi a jejich pes mi tenkrát užvejkal u jedné jazyk...nové boty a hned tohle. A pak boty ze strany se zipem, který pořád zlobil, asi ze zimy a musel se mydlit mýdlem, aby jezdil.

31 Amelie Amelie | Web | 11. února 2017 v 21:06 | Reagovat

Jéé, ten hrneček je supeeer. A bábovka vypadá skvěle. Najdu někde recept???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama