z dneška

31. prosince 2016 v 20:27 | verunnka |  Jen tak....

dneska jsme toho stihli opravdu hodně

dopoledne jeden takový hurá nákup jerdné větší věci

apo obědě
tak jak se stalo tradicí posledních dnů
tak i dlouho procházku v mrazivém odpoledni
domů jsme přišli pěkně uťapkaní
a s tvářema červenýma od mrazu Smějící se
a někdo i se špibavým čumáčkem
tak jak měl snahu norovat








a pak večeře pro nás a pro návštěvu

byly rýžové nudle a směs z panenky a zeleniny
mňam Smějící se





a teď

tak to nemá taky chybu
takhle si hrála mamina S vyplazeným jazykem










a taťkovi chlebíčky S vyplazeným jazykem



jo bude to náročné Smějící se



a ještě něco pro zasmání

některé to už znáte
ale myslím
že si to rádi připomenete :

Poté, co jsme v tempu turbo motoru oběhly snad půlku krámů ve městě a nikde nic, uchýlily jsme se do "našeho", od nás kousek vzdáleného vietnamského obchodu, abychom tam, vlastně hned za dveřma na jakési pochybné panně objevily to, po čem mamina toužila.
No kdybychom tam šly hned ušetřily bychom spoustu času a i nohy.
Panu jsme nesvlékaly, nebojte, měli pár kousků i vedle v regále a protože nám to pomáhala najít i jedna prodavačka, paní důchodkyně, a ta zřejmě byla placená od toho, co vnutí zákazníkům, tak přesně jedním pohledem odhadla vkus mamky a my odcházely ke zkušebním kabinkám obtěžkány hromadou dalšího oblečení, které určitě mamka podle té paní, nutně potřebuje.
A protože ta paní se ten den opravdu asi hodně snažila, před nám stály u dvou kabinek ještě 4 jiné dámy a v kabinkách bylo plno a stále rušno, asi taky odešly zkoušet s plnýma náručema jako my.
V tu chvíli jsem rozhodla, nahoře v patře, kde krám ještě pokračuje, jsou valstně ješta další zkušební kabinky a podle své zkušenosti vím, že nikomu se nechce plahočit za nima nahoru po schodech a tudíž bývají většinou prázdné.
Popadla jsme maminu, propletly jsme se kolem regálů hromadou žen, které taky asi měly nové kozačky a tudíž neměly co na sebe a už jsme stoupaly po schodech k oněm kabinkám.
A jak jsem předvídala, tam ani noha. Kabinky jsou umístěny za dveřma a je jich tam několik vedle sebe, nikdy mě nenapadlo spočítat kolik jich tam vlastně je, mně vždycky stačila jen jedna.
No a na proti těm kabinkám jsou dveře vedoucí do jejich záchoda, jenže to my jsme do včerejška nevěděly, ty dveře jsou ještě za závěsem a nikdy nás nenapadlo tam šmejdit.
Takže vybraly jsme prostřední kabinku, tam se nám zdálo, že je největší zrdcadlo.
A protože tam nikdo široko daleko nebyl, tak si mamka ani nezatáhla závěs, to aby měla víc prostoru, oni ostatně stejně asi ti vietnamci nepřemýšeli, když ty kabinky budovali, jsou tak mrňavé, že i ty jejich vietnamské holky by měly problém se tam svlíknou a oblíknout, natož jak se tam máme vejít my, poctivé české holky.
A začalo to, svlíknout a oblíknout a když se to opakovalo asi po páté,a mamka zrovna zkoušela ten rolák, pro který jsme jen původně šly a rolák zrovna svlíkala, tak uvízla řetízkem za naušnici, nevím jak u Vás, ale u nás doma docela častý problém.
A tak jak mi to říkala, s rukama nad hlavou, v podrsence a rolákem uvízlým, někde nad hlavou , otevřely se ony dveře a v nich stál vietnamec, menší jak já, takový huběňourek, že by i dírkama v kanálu propadl. Co pak mamka ho neviděla, byla zamotaná v roláku a řetízkách, ale on ji.
No asi nás nečekal,chvíli stál, zrudnul a se zvukem uáááá zalezl zpět a jakoby ani nebyl. Překvapený
Já mezitím rozmotala mamku a pověděla jí se se přihodilo.
Chvíli jsme čekaly co se bude dít, poslouchaly jsme i , a nic, za dveřmi ticho jak v hrobě a vietnamec nikde. Už nám zbývaly jen dva svetříky a tak směle do nich. Jenže on ten prevít asi koukal klíčovou dírkou a když si mamka ten jeden zas svlíkala a přetahovala přes hlavu, tak opět najednou stál ve dveřích, očička mu svítily jak světýlka na vánočním stromečku a s ruka daleko před svým tělem do nekonečna opakoval : velkýýý, velkýýý, velkýý ! Smějící se
Pak si sedl do vedlejší kabinky a už jen tichým hlasem pořád po našem drmolil velký, velký velký.
Mamka se nahned oblíkla, vše jsme popadly a pádily dolů k pokladnám, chudáka malýho jsme tam zanechaly asi v šoku, jeho osudu napospas.
Nojo v porovnání poctivých mamčiných ,na jinak štíhlém těla, kyprých tvarů, oproti minus jedničkám u nijak nevyvinutých vietnamek, byl skutečně asi v šoku.
Až si z toho na zadek sedl.Smějící se
V tom fofru k pokladnám jsme zapoměly i koupit svíčky, které jsme tam měly v plánu, ale co bylo důležité, rolák u mamky prošel a ještě se dvouma svetříkama se v tu chvíli krčil v košíku.
Až doma nám vlastně došlo, co jsme chudákovi způsobily, no a to ještě jsem nic nezkoušela já.
/holt se na nás podepsaly geny kdy maminka babičky Věrky se celý život tahala s osmičkama/
no tak to je holt celá naše mamina
a ještě je z toho vykulená
ještě jsem zkoušela propašovat fotku
kde je taťka v Itálii oblíklej jen v mamčiných dvoudílných plavkách
ale protože se mu tam v určitých partiích plavek nedostává
a v jiných místech má jich za navíc
/ což by teda nevadilo, tak jako tam kde se mu jich nedostává/
tak mi to nebylo dovoleno
a přitom to je tak moc pěkná fotka
Smějící se
no nic
třeba jindy se zadaři
a vy všichni co ke měn chodíte
mějte moc, moc krásný večer
a zítra se zas uvidíme

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 1. ledna 2017 v 0:21 | Reagovat

Krásný rok celé rodince. :-)  :-)  :-)

2 Alča Alča | 1. ledna 2017 v 0:45 | Reagovat

Rodinko, přeji Vám hodně štěstí, zdraví v Novém roce :-)  :-) klid, pohodu a sluníčko ať svítí každý den :-)  :-)

3 Aťka Aťka | 1. ledna 2017 v 1:15 | Reagovat

Nový rok Vám   všem zdravý,štastný,spokojený,radostný a láskyplný.... :-)

4 věrka věrka | 1. ledna 2017 v 9:14 | Reagovat

Včera už jsem to nestihla, tak až dneska, přeju moc hezký rok 2017 a hodně zdraví a spokojenosti v tom novém roce. Hezky jsem se pobavila a u nás už kouká sluníčko a mrzne, máme bílo, ale to je nejspíš omrzlice, ale i tak je to pěkný. Mějte se u vás na kopečkách moc hezky, zdravím od Ještědu. :-)

5 Naďa Naďa | 1. ledna 2017 v 10:10 | Reagovat

Veru, na tento článek si dobře pamatuji. Musí být někdy z roku 2012. Tehdy jsem začala číst tvůj blog. Přeji šťastný nový rok do hor a všem milým komentujícím.

6 Jiřina Jiřina | 1. ledna 2017 v 10:13 | Reagovat

Milá Verunko, přeji celé rodině všechno nej, nej a pro všechny hlavně zdraví!!!

7 Anita Anita | E-mail | 1. ledna 2017 v 11:39 | Reagovat

Zdraví,lásku,štěstí a co nejvíce sluníčka v srdíčku Tobě Verunko,celé Tvé úžasné rodině a také všem co sem chodíte.Krásný celý rok 2017 :-)  :-)  :-) Zítra jdu do nemocnice na operaci,tak držte palce,ať mi všechno dobře dopadne.Jsem posera....už aby to bylo za mnou :-|

8 jana jana | E-mail | 1. ledna 2017 v 11:45 | Reagovat

AHOJ VERUNKO,MOC DOBŘE SI TO PAMATUJU TUHLE HISTORKU, ZSE JSEM SE HEZKY POBAVILA, U NÁS JE TAKY KRÁSNĚ NAMRZLO OD DEDY MRAZÍKA A HEZKÝ A VESELÝ ZAČÁTEK ROKU PŘEJI :-) JANA

9 Very Very | Web | 1. ledna 2017 v 13:54 | Reagovat

Všem Vám moc, moc děkujeme a Anitko, na tebe budeme určitě nejen my , ale všechny co sem k nám chodějí myslet, aby bylo vše v pořádku tak jak má a ty jsi byla brzy zdravá a zase jsi semka mezi nás mohla chodit a brzy nám zas napsat :-)

10 Jiřina Jiřina | 1. ledna 2017 v 14:07 | Reagovat

Anitko, držíme palečky a myslíme na tebe!!
Neboj, vše dobře dopadne a ty nám brzy zase napíšeš. Moc se všichni těšíme.

11 Alča Alča | 1. ledna 2017 v 14:57 | Reagovat

Anitko, určitě na tebe budu myslet a neboj všechno dobře dopadne ;-)

12 Anita Anita | E-mail | 1. ledna 2017 v 15:50 | Reagovat

Já vám všem moooc děkuju,hodně to pro mě znamená ;-)

13 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 1. ledna 2017 v 17:07 | Reagovat

Verunko, Šárko, Radku a Baruško,
Všem vám přeju ze srdce hodně zdraví a štěstí v novém roce. :-)

14 MíšaZ. MíšaZ. | 1. ledna 2017 v 20:18 | Reagovat

Verunko,Šárko,Radku- přeju celé vaší rodině i s Baruškou do nového roku hodně zdraví,štěstí,pohody a lásky!Těším se na další milé povídání...čtu vás každý den...Mějte se krásně
                      MíšaZ.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama