Komentáře

1 Jindra Jindra | 11. srpna 2015 v 15:55 | Reagovat

Milý pane Radku, moc děkuji za tohle povídání :-)I my to cítíme stejně :-)

2 IVETA IVETA | 11. srpna 2015 v 16:14 | Reagovat

Dobrý den,moc děkuji za to povídání,mám slzy v očích,protože jsem se i já vrátila do doby před 40lety mám dva bráchy a to byli ti samí kluci s tatrou a věčně rozbitýma kolenama.Ještě jednou děkuji a moc zdravím.

3 Zdena Zdena | 11. srpna 2015 v 16:36 | Reagovat

Radku,to je překvapení,dopisovatel občasný,napsal a zavzpomínal a moc pěkně ! O_O Já nejsem kluk a taky nerada vzpomínám na odřená kolena a kysličník,au,au !!! :-(  :-D Jo to všechno odneees čas,viď ! Mějte se tam všichni krásně Ahojjjj !!!! :-D  :-D  ;-)  ;-)

4 Lenka Lenka | 11. srpna 2015 v 16:37 | Reagovat

Hezké horké odpoledne.Mám taky bráchu,ale tatrovku jsme neměli.Tak jak mě měli se ségrou hlídat,tak prozměnu mě pouštěli v kočárku z kopce.Takže pobitá jsem byla bycky já.No a oni zase večer.Prádelní vařečkou.To si mamka jó dala záležet.Následky nemá nikdo z nás.A po letech se tomu smějem.Zdravím celou rodinku.LenkaK. :-P

5 Dagmar Dagmar | E-mail | 11. srpna 2015 v 16:51 | Reagovat

Moc krásná vzpomínka. :-) Díky Dáša

6 Karla Karla | 11. srpna 2015 v 17:07 | Reagovat

Krásné vzpomínání. Já tu tatru měla taky,ač jsem holka, já jí zdědila po bratranci....moji péči však nepřežila, neboť jsem ji utopila v rybníku. Ale těch lumpáren a blbin, co jsme jako děti zažily :-) :-)

7 Hanka Hanka | 11. srpna 2015 v 17:25 | Reagovat

Radku fajn vzpomínky  musím zavolat dceři až se´m ve čtvrtek pojedou aby vzala malýmu attru s sebou  zatím si s ní hrál jen doma a u nás může na kopeček  ojééééééééééé to bude rachot hihihi Hanka :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

8 Alča Alča | 11. srpna 2015 v 18:07 | Reagovat

Páni Radku, to je vzpomínání 8-) kdo by neznal růžovou tatru :-) a kluci k tomu červený trencle :-D věřím, že to byl pro tebe pěkný zážitek, v dnešní počítačové době jsem ji fakt tady u nás na vsi neviděla ani nepamatuju ;-) díky za krásné vzpomínání a přeji prima večer :-)

9 Libby Libby | E-mail | Web | 11. srpna 2015 v 19:20 | Reagovat

Jéjda, já se úplně vrátila do doby, kdy byly moje děti malé :-D Vnuk ty červené trenýrky zdědil po svém taťkovi a na zahradě je pořád nosí, jenom tu tatru už nemáme, on je spíš na mašinky :-D Děkuju za krásné povídání, budu o tom ještě dlouho přemýšlet, jak jsme byli všichni nějak šťasnější i když chudší :-) Vzpomínky nám nikdo nevezme ... Pohodový večer :-)

10 Marie Marie | 11. srpna 2015 v 20:13 | Reagovat

My jezdily na doma vyrobených motokárách,ty krásné kolečka s blatníky ze starých dět. kočárků se jen leskly.

11 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 11. srpna 2015 v 21:25 | Reagovat

Ach, to muselo být krásné, vidět takhle klučíka v červených trenýrkách, rozbitým kolenem a s tatrou. Máme krásné vzpomínky. Páni, na těch fotografiích jsou úžasní houpací koník a kohouti. Kdepak asi skončili. Sběratelské srdíčko my plesá nad tou krásou. :-)

12 Jarka a Kuba Jarka a Kuba | 11. srpna 2015 v 21:34 | Reagovat

Super příspěvek,můžeme se pochlubit,že tuto stařičkou tatru máme v garáži na chalupě a rozhodně tam nezahálí a nesedá na ní prach.Krásné léto přejeme Vám všem.

13 Pavla Pavla | 11. srpna 2015 v 22:10 | Reagovat

Radku,
  moc hezké vzpomínání a vyprávění. Stejně mám tahle "retro" psaní u vás na blogu moc ráda. Ať už napíše Šárka, Verunka nebo ty :-D Díky vám všem za to a moc pozdravů do hor. :-)

14 babča Ludmila babča Ludmila | E-mail | 11. srpna 2015 v 23:24 | Reagovat

Tak, jak Verunka nádherně fotí, tak vy nádherně vzpomínáte. Já bych musela vzpomínat na dobu před padesáti roky a vzpomínám na ni moc ráda .  Máte skvělou dcerku a vy jste skvělí rodiče. I já měla takové. Těším se na další občasné příspěvky.

15 Helena Helena | 12. srpna 2015 v 7:42 | Reagovat

Radku, díky za krásné zavzpomínání. I mě vaše vzpomínání vrátilo o 40 let zpátky a měli jsme to přesně podobně jako vy, jen místo tatry jsme měli asi stejně veliký dřevěný náklaďáček. Zdravím Vás všechny do hor,  a u nás včera pršelo.

16 Marie Marie | 12. srpna 2015 v 8:03 | Reagovat

Radku,taky se u toho vašeho vzpomínání usmívám, vracím se k věcem dávno zapomenutých, díky za připomenutí a zas se budu těšit na další zážitky :-)

17 Jana Jana | Web | 12. srpna 2015 v 8:25 | Reagovat

Radku, napsal jsi moc pěkné povídání :-)  Hezké vzpomínky, při čtení jsme si vzpomněla na naše příhody :-D Vrátila jsem se o 40 let zpět, měli jsme tatry, kočárky, klouzačky na potoku a nic nám nechybělo.  Máš pravdu, byli jsme spokojenější a šťastnější :-)
Mějte se tam v horách moc krásně :-)

18 Majka Majka | 12. srpna 2015 v 8:42 | Reagovat

Radku, to jsou krásné vzpomínky.
díky Majka

19 peta peta | E-mail | 12. srpna 2015 v 11:48 | Reagovat

Dobrý den, usmívám se od ucha k uchu, jsem dojatá, chce se mi brečet, mám husí kůži až na zadku, tak moc jste mně dojal, krásný článek za který vám z celého srdce děkuji, vrátil jste mi krásné vzpomínky na prázdniny s babičkou a dědou, byli přesně takové jak popisujete a úplně s vámi souhlasím, takže ještě jednou díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.