co předcházelo pečení

12. listopadu 2014 v 6:05 | verunnka |  mamčino povídání

tak přesně o tom si budeme psát dnes


Přeji všem moc krásnou středu



listopad se nám pomalu blíží ke své polovině
a pak už do do vánoc bude utíkat asi rychleji než bychom si přály


dnes si spolu zavzpomínáme na " předcukrové" období
opět tak před 40 ti lety

babička coby pracující dostávala v té době už tolik oblíbené stravenky
nepamatuju se přesně, ale myslím, že hodnota jedné byla 5 korun
problém byl ale v tom
že u nás ve městě se za ně dalo nakupovat pouze na náměstí v polotovarech
a nebo se dalo s nima platit v restauraci Kotva
která mimochodem funguje dodnes


do restaurace jsme nechodili
a tak jsme za ně nakupovali v oněch polotovarech
babička to tam měla dobře " zmáklé"
a prodavačky tam během roku pravidelně zásobovala kváskem na kyselo
nebo plechovýma kyblíkama
ve kterých měla v pekárně marmeládu do koblih

a tak před vánocema
kdy chodilo víc takového jiného a vzácnějšího zboží
paní prodavačky vždy mrkly na babičku
a k nákupu za stravenky ji připočítaly i tajemný papírový pytlík
pro nás v tu chvíli s neznámým obsahem
i když jsme byly s babičkou zvědavější jedna víc než druhá
tak jsme to vydržely a podívaly se vždy až doma


a to bylo radosti
jednou byl v pytlíku mandarinkový nebo anansový kompot
příště zas pytlík mandlí
nebo u nás téměř neznámé zdobení na cukroví
těsně před vánocema to byly třeba i spišské párky
nebo nakládaná husí játra

úplně nejvíc mě jako malou tenkrát dostaly
žvýkací bonkony
pamatuju, že jeden stál padesátník
každý bonbon byl samostatně zabalený
nejřív se klasicky cucal a nakonec v něm byla žvýkažka
tenkrát jich v tom papírovém pytlíku bylo deset
a i když mi moc chutnaly
tak já vám kvůli nim měla tenkrát velké výčitky
vždyť stály celou stravenku - tudíž 5 korun
a za to se tenkrát daly koupit dva neupečené kapustové karbanátky


pamatuju, že nic co nebylo nutné sníst dřív, jsme neměli dřív jak na vánoce
a šetřili si to právě na ně



ale ani předvánočním frontám jsme se nevyhnuly
a poctivě si je vždy vystály
na banány, mandarinky a pomeranče
ale ne na ty kubánské, na ty normální
na mandle a na lískáče
a jaká byla vždy naše radost když na nás zbylo
a my tak za jedno odpoledne zazásobily naši špajzku
o dva pytlíky od každých oříšků
a když jsme měly štěstí tak i pytlík kokosu jsem donesly domů
většinou to vše bylo na příděl a tak víc jak po jednom balení pro každou nám na jedno stání neprodaly
však to pamatujete určitě také


a když už bylo vše nakoupeno tak jak bylo potřeba
tak jsme s babičkou zašly pro vajíčka - křapky do mlékárny k paní Štěpánské
ty byly levnější
no a mohlo se začít péce
jo ještě na krabičky na cukroví jsem zapomněla
ty poctivě už od září nosil děda z konzumu U Záleských
a tak vždy už začátkem prosince jsme jich měly víc jak dost
a tak už zbývalo je jen naplnit

ale o tom si napíšem
až nastane ten správný čas
a s cukrovím mám spojenou i každoroční předvánoční cestu do Prahy s maxi krabicí plnou cukroví
ale to vše opravdu bude až v tom článku o našem pečení


a já Vám za nás všechny od nás z hor přeju co nejpohodovější středu


a na dnešek mám v plánu zas nějaké to adventní tvoření
a tak doufám, že i Prcka na to utáhnu
a trochu ji tím proberu




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marie Marie | 12. listopadu 2014 v 7:35 | Reagovat

Krásné povídání.Vánoce mého dětství bylo mnohem krásnější než dnes.

2 Aťka Aťka | 12. listopadu 2014 v 8:05 | Reagovat

Teda Šárko, to je krásné poudání k rannímu kafíčku :-) Jasně přesně takhle si to pamatuju a než maminy vystály fronty a nakoupily tak my děti jsme se třeba i někde blízko ,,hlídaly" sami a při jednom takovém hlídání jsem se houpala na zábradlí a spadla na hlavu a dodnes si pamatuju jak jsem nic neřekla a jak se mamka lekla, když mi doma sundala čepici a ona byla zevnitř od krve.
No dnes už se na vše podobné vzpomíná s úsměvem :-)
Pěkný den , u nás leze sluníčko a příjemné tvoření s Verunkou, už se na ni taky zas těším :-)

3 Libby Libby | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 8:05 | Reagovat

Šárko, to se dobře četlo :-) Taky vzpomínám na fronty na kokos a mandarinky :-) My na dědině jsme to měli horší, tam se všichni znali a tak v jednom domě, i když s více rodinami  dostali jenom jeden kokos :-( Když jsem se stavila po práci do obchodu a měli pomeranče, tak mi prodavačka řekla - ale maminka už tu byla :-| a já přitom měla už vlastní rodinu, na to nevzpomínám ráda :-| Ale to už je naštěstí za námi :-) Těším se na další povídání o vánocích a taky na brebentilku Verunku :-) Pohodový den

4 Míša z Plzně Míša z Plzně | 12. listopadu 2014 v 8:17 | Reagovat

Šárko moc ráda čtu vaše povídání. Protože jsme asi tak stejně staré, já jsem ročník 1966, tak jako bych četla o mém děství. Ano tak to bylo.

Stály se fronty a oříšky a mandle byly na příděl.
Míša

5 Alča Alča | 12. listopadu 2014 v 8:42 | Reagovat

Ahoj Šárko, zase pěkné vzpomínání :-) tak na fronty před vánocemi si snad pamatujeme všichni dříve narozený ;-) a opravdu co se dalo se již schovávalo na vánoce, já dostávala od babičky každý týden tabulku mléčné čokolády, ale před vánocemi jsem ji již nesnědla, ale poctivě schovávala, když nastal ten správný čas, nakoupili se pozlátkové papíry, čokoláda se rozdělila na čtverečky, které jsme zabalili do toho pozlátka, převázali zlatou nitkou a to se místo kolekce pověsilo na stromeček 8-) a ráda na to vzpomínám, mělo to svoje kouzlo ;-) ale ty fronty bych už nemusela 8-O mějte se tam u Vás moc krásně a těším se na další povídání :-)

6 Jana Jana | Web | 12. listopadu 2014 v 8:46 | Reagovat

Ahoj Šárko, moc pěkné povídání :-) Pěkně jsem si zavzpomínala, zvlášť na ty žvýkací bombóny :-D
Těším se na další povídání a tvořeníčko s Verunkou.
Měj se krásně a pozdravuj Verunku s Radkem :-)

7 Radka Radka | 12. listopadu 2014 v 8:57 | Reagovat

Šárko,krásné vzpomínání,bonbonky se žvýkačkou jsem mívala taky,vše bylo na příděl,maminka mohla koupit jen jedno kilo pomerančů,víc se nesmělo a bylo jedno,jestli máte jedno dítě nebo tři děti.Taky je to moje dětství,jsem taky 66 ročník.Těším se na další vyprávění,mějte se moc hezky Radka

8 Zdena Zdena | 12. listopadu 2014 v 10:02 | Reagovat

Milá Šárko,už se těším na adventní Vaše tvoření,máte obě krásné nápady a na Ty fronty si pamatuji moooc dobře O_O Když jsem se vdala bydleli jsme na vesnici a tam kde nebyl obchod,jezdila pojízdná prodejna a to mělo jednu výhodu,že se vždy na každou rodinu dostal příděl pomerančů,mandlí,oříšků,kokosu atd. To ve městě tak někdo nedostal nic ! Je taky pravda,že jsme měli z těchto dobrot větší radost,nebyly pořád,byly vzácné,ale nechtěla bych vracet staré časy,to ani náhodou,v každé době je něco krásného a člověk hlavně nesmí podlehnout konzumu.... Mějte krásnou středu Ahoj a zdravím spáče Verunku!! :-)  :-)  :-)

9 Pavla Pavla | 12. listopadu 2014 v 10:25 | Reagovat

Blani,
  děkuji. Krásné oddychové čteníčko (vánoční tématiku miluju)v té uspěchané době, prostě balzám na duši. Snad i proto, že mě to částečně vrací i do mého dětství. Na PC moc teď nechodím, stále budujeme. Verunky článečky si ale vždy přečtu, moc ji pozdravuj a chválím ji za to cvičení. Krásný den. :-D

10 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 10:39 | Reagovat

[1]: Maruško děkuju, vše to je asi tím, že dnešní doba je moc uspěchaná a lidé nemají tolik času se zastavit a užívat si to .
Maruško, měj hezký den ♥

11 Míla Míla | E-mail | 12. listopadu 2014 v 10:42 | Reagovat

Milá Šárko,
děkuji za krásné povídání. Vy umíte tak nádherně vyprávět a hladit po duši. Na všechno co jste napsala si moc dobře vzpomínám. Byly to krásné časy dětství a měly své kouzlo. Snad to těžce sehnané ovoce i jinak chutnalo. Mějte hezké dny a těším se na další článečky od Vás i Verunky.

12 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 10:44 | Reagovat

[2]: Aťko ahoj,
já takhle zas jednou utekla se sáňkama na kopec a bylo z toho na čele 11 stehů, donnes, když se zamračím, je to trochu vidět, tenkrát to bylo asi týden před vánocemi, no a to už byl kopec dávno plný sněhu a já na něj bez dědy sama nemohla, utekla jsem a takhle to dopadlo . Taky jsem byla občas pěkný neposeda.
My už také máme sluníčko, a už teď máme zas 14 stupňů, už i mě to nezvyklé teplo není příjemné.
Aťko, měj moc pohodový den ♥

13 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 10:47 | Reagovat

[3]: Libuško ahoj,
jé , tak to jste fakt měli hloupé. naše město není kdovíjak velké, ale takhle to u nás naštěstí nebylo a tak já stála ve frontě  za babičkou a i já pytlík oříšků tak mohla koupit .
Libuško, měj taky klidný a pohodový den♥

14 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 10:48 | Reagovat

[4]: Míšo ahoj, já jsem 65 ročník , takže jsme prožívaly úplně to stejné.
a jestli se nepletu, tak nejen tenkrát .
Míšo, měj krásný pohodový den ♥

15 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 10:50 | Reagovat

[5]: Ali ahoj,
teď jsi mi připomněla, my zas do pozlátek balili vlašské ořechy a ty pak taky věšeli na stromeček a co na něm určitě nechybělo, tak to byly pravé svíčky . To už ani snad není pravda .
Ali, měj taky moc pohodový den ♥

16 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 10:52 | Reagovat

[6]: Jani ahoj,
a mně se ještě líbilo jak byly balený a každý měl jiný obrázek . však jsem ty obaly od nich pak opatrovala jako poklad největší .
Jani, měj se hezky a posílám pozdravy od nás ♥

17 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 10:54 | Reagovat

[7]: Radko ahoj,
jak já se vždycky těšila na mikuláše, to už bylo znamení, že by v pytlíku mohl být i pravý pomeranč. a požitek z nich byl hned dvakrát , ten první když se jedly a pak když se z nich sušila kůra na topení do školy .
Radko, měj se taky moc hezky ♥

18 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 10:58 | Reagovat

[8]: Zdeni ahoj,
máš pravdu, všechno bylo mnohem vzácnější a tak dělalo vánoce ještě slavnostnějším, než jsou teď .
Když jsem dostala mandarinku do školy ke svačině, tak jsem si toho panečku považovala a ještě jsem byla schopná se o ní rozdělit.
Zdeni, měj taky moc hezkou středu, my tu dnes máme sluníčko ♥

19 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 11:01 | Reagovat

[9]: Pavli ahoj,
vím od Verunky, že zařizujete domeček a vždy když používám kořenky, tak si vzpomenu.
A cvičení ji opravdu hodně chytlo, ono to je i tím, jak ji tam hezky přijaly mezi sebe, opravdu se tam cítí moc dobře, většina jich tam je ve věku naší babičky, pro kterou nejsme dost dobří a tak si to " náhradně babičkovsky naživo " užívá tam.
Pavli, mějte se doma hezky a ať se daří ♥

20 Šárka Šárka | 12. listopadu 2014 v 11:03 | Reagovat

[11]: Mílo ahoj,
děkuju a určitě tím, jak vše bylo nedostupné, tak bylo i vzácnější a i dnes tak obyčejný pomeranč, měl tenkrát své kouzlo .
Mílo, měj taky pohodové dny ♥

21 Renata Renata | E-mail | 12. listopadu 2014 v 13:09 | Reagovat

Ahoj Šárko, krásné povídání,  moc se mi líbí Vaše předvánoční výzdoba . Mně zrovna dneska dorazily svíčky, ještě jsem je nerozbalila, zrovna se na to chystám. Mám je hlavně na perníkový svícny a věnce, které se chystám začít tvořit, těsto mi už od soboty odpočívá v lednici. Verunce jsem teď poslala mail s fotkami "Amálek ", které jsem podle tebe tvořila, tak snad dorazí. Hezký zbytek dne všem ahoj :-) :-)

22 Babsy Babsy | E-mail | 12. listopadu 2014 v 23:36 | Reagovat

Tak nějak mne to vrátilo i do mého dětství, jsme téměř stejný ročník...A říkám si, safra, jestli nám tehdy nebylo tak nějak líp,i přes to, že byly oříšky a mandle téměř na příděl, no a co, alespoň jsme si toho více vážili, podívejte se dneska, kdy je všeho mraky...jak často třeba nacházím jídlo v odpadkových koších,...nedojedené školní svačiny...Je mi to líto, že se takto mrhá jídlem, to u nás doma nikdy nebylo zvykem.
A čas taky tak zběsile neutíkal, bylo více pohody a klidu, to si pamatuju... a život byl krásnej i přes to, že byl dnes tolik zavrhovaný a proklínaný socialistický režim... Vůbec jsme to nevnímali, protože jsme byly malé děti a pro nás byla důležitá jen rodinná pohoda, bezpečí u táty a mámy... A v kamnech praskal oheň, a v noci při usínání jsem pozorovala, jak se roura od kamen, vedoucí do zdi, žhaví do ruda... Neměli jsme vysavač, v černobílé televizi běžely jen dva programy, neexistovaly mobily a ni tablety a notebooky s internetem ani fejsbůkem,...sakra, jak jsme to mohli vydržet...? :-D

23 Šárka Šárka | 13. listopadu 2014 v 14:50 | Reagovat

[22]: Tady s tebou plně souhlasím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama