Milý deníčku - poprvé

15. září 2014 v 16:15 | verunnka |  Itálie
tak konečně Ti ty můj deníčku můžu napsat o naší velké cestě k louži plné slané vody Mrkající

vše začalo ráno ve dvě hodiny
kdy mě naši vzbudili se slovy Prcku vstávej, vykoupat, najíst a jedem
no jindy bych si poťukala na čelo a o dvou hodinách ráno si pomyslela své
ale ten den to bylo jiné, vždyť já se dočkala a my už konečně jeli
doma už voněly řízky na cestu
v termosce už bylo uvařený kafe na cestu
a tak jsem vše pojala rychlostí přímo kosmickou a něco po půl třetí jsem začaly ukrajovat první kilometry z naší bezmála 900 km dlouhé cesty Mrkající

vše bylo v pohodě a tak po třech hodinách už jsme byli na hranicích s Rakouskem
a tam už to je prima
tam najedeme na dálnici a sjedme z ní až v Itálii a to už nám k moři chybí jen nějakých 40 kilometrů
i přes Víden jsme projeli bez problémů a čekal nás cesta směr Graz
tehnhle úsek mi vždy přijde nejdelší, však on taky teda je a tak se ho většinou snažím prospat
pak z Grazu už je to jen kosuesk do Klagenfurtu a pak během chvíle jste ve Vilachu a to už je jen coby kamenem dohodil kousínek od Italských hranic Usmívající se

počasí bylo v pohodě do té chvíle než co jsem začaly v rakouských Alpách pomaličku stoupat

s každým výškově zdolaným metrem směrem vzhůru jsme jen tiše koukaly jak teploměr strmě padá dolů
nás postupně obklopily černé husté mraky
a teploměr se zastavil na pouhých šesti a půl stupních
a naše klimatizace se tak proměnila v " topení " a
my si vesele topili a doufali, že bude líp, přeci jen jsme jeli za sluníčkem Úžasný

no a líp nebylo ani v italských dolomitech
tam se sice oteplilo na celých devět stupnů, ale to bylo vše Mrkající
a my se hrozili, že teda nějaká ta mikina se v kufru určitě najde, ale proboha zimní bundy jsme sebou určitě neměli Úžasný

ale jak jsme pak z dolomitů sjížděli pomaličku dolů
tak jsme na ty zimní bundy, co jsme nechali doma, tak nějak už zapomínali
mraky už nebyly tak černé,
dokonce už jich bylo míň a míň a místy se nám už i ukazovalo modré nebe
a s každým dalším ujetým kilometrem mraky dál ubývaly
a pak se stal zázrak a my uviděli sluníčko a v tu chvíli jsme na zimní bundy už úplně zapomněli Mrkající

a když jsme pak dojeli na místo
tak už nás hřálo příjemných 29 stupňů a my spokojení a unavení ulehli ke krátkému odpočinku Usmívající se

a ještě ten večer, když jsme se vydali na večeři
tak nás uvítalo téměř jasné nebe Mrkající
v my se v tu chvíli / večer o půl osmé /
ohřívali při příjemných 27 stupních Mrkající

a stejné počasí nám vydrželo téměř až do posledního dne

a tak tohle modré nebe jsme až na jednu malinkatou vyjímku měli den co den Mrkající

ale o tom
jaká počasová " čimelice" nás potkala cestou domů si napíšem až se k tomu postupně propracujem
jen snad teď napíšu to,
že jsme měli pocit, že Krakonoš své komůrky s větrem provětral řádně a tak ten jeho déšť a vítr se dostal až do Rakouska a kousek i do Itálie Mrkající a
my mysleli, že snad ani domů nedojedem a že tam budem přezimovat a zas jsme vzpomínali na ty naše teplé zimní bundy, co jsme měli doma ve skříni Úžasný

takže milý deníčku, to je pro dnešek vše
a příště budem zas pěkně pokračovat
a co by jsi řekl, kdyby to bylo o kytičkách, které tam jsou na rozdíl od nás stále ještě v plném letním květu Mrkající
a jednou to taky bude o tom vánočním ochůdku co tam mají a našich nákupech v něm
a jindy zas o moři, které letos bylo hodně milosrdné a my tak nezažili žádné velké vlny a jen a jen příjemné klidné moře Mrkající



tak a to je dnes vše a vy se mějte všichni moc moc hezky

a zítra si napíšem něco od nás
u nás se doma dnes ve velkém pere a zaváří Mrkající

tak ahooooj

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Libby Libby | E-mail | Web | 15. září 2014 v 16:29 | Reagovat

Verunko, krásně jsem se začetla a on už je konec :-) Těším se na další pokračování, já nikde nebyla a moc mě takové vyprávění baví :-) U nás už konečně dnes neprší, všechno je venku rozmočené, kytky leží na zemi, bylo toho deště moc :-( Měj se príma a hezké odpoledne :-)

2 Very Very | 15. září 2014 v 16:39 | Reagovat

[1]: Libuško ahoj
no vidíš a u nás od párku pršelo jen chvíli v noci ze soboty na neděli a tal nám to i na té chatě vyšlo :-) u nás se mi naopak zdá, že se kytičky docela zmátořily a daří se jim.
tak Ti moc přeju, aby u vás už také bylo hezky a déšť si vzal na něajký ten den volno.
Libuško, mějs e prima a ahoj a já jdu chystat fotky do zítřejšího brebentění :-)

3 Blanka Blanka | Web | 15. září 2014 v 19:16 | Reagovat

Ahoj Veru!
Moc vítám a jsem ráda,že už jsi zpátky...už mi to tvoje psaní a focení chybělo.Doufám,že jste se měli fajn,píšeš,že počasí vyšlo,tak se budu těšit na psaní a na fotky.Takhle pozdě jsme v Itálii nikdy nebyli.
MOC děkuju za semínka!!!!

4 Alča Alča | 15. září 2014 v 19:25 | Reagovat

Ahoj Verunko, krásně jsem si početla, hlavně, že jste měli krásné počasí a nepotřebovali ty zimní bundy :-D Veru a s tou obálkou se mi to zdálo opravdu moc divný ,jsem ráda, že jsi to objasnila :-D měj krásný večer a ahojda :-)

5 Yveta Yveta | 15. září 2014 v 19:35 | Reagovat

Ahoj Veru, to je moc pěkné povídání :-) Už se těším na další :-) Ahoj

6 Marie Marie | 15. září 2014 v 19:36 | Reagovat

Ahoj Verunko,tak už teď se těším na pokračování ;-) přeji krásný večer :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama