a pro včerejší velký úspěch a taky i proto, že mám nachystaných několik fotkových kupiček pokračujeme i dnes v retro psaní a mém brebentění
ze včerejších fotek mě mimo jiné zaujala i ta s kočárkama a protože jsem si tak nějak uvědomila, že kočárkových fotek je v krabici taky celkem dost, tak jsem se do ní opět ponořila a hledala a hledala a vyzvídala na mamině ať mi k těm fotkám něco poví
a já plná informací tak dnes zasedám a znovu píšu naše retro povídáníčko 
tentokrát teda na téma dětská vozítka minulého století a vlastně i tisíciletí , bože to tak rychle stárnem, no asi jo
ale zase se nám poštěstilo žít ve dvou tisíciletích a to zas tolik lidí štěstí nemá, že jo 
tak a začínáme a začneme kočárkem z mé přehlídky úplně tím nejstarším
je z roku 1943 a vozí se v něm dcera babička Věrky jak už víte taky Věra a je to ta kadeřnice co žije v Praze
a kočárku Vám zatím ukážu jen kousek, ale už teď je vidět , že byl proutěný 
a je vidět, že ani teta nebyla žádný andílek a v kočárku nijak vzorně nevysedávala
a tady už je kočárek v celé své kráse
je pěkný moc, jen nevím, jak to fungovalo, když pršelo, to musel být strašně težký, na mimča určitě napršelo to ne, je vidět, že má kočárek " podšívku", ale stejně si to neumím představit 
a moc se mi líbí ten košíček na věci, jak už i v té době mysleli na to, že je potřeba občas taky něco uložit
no a ty blatníky , tak ty nemají chybu i to jak je měla babička nablejskaný
a ta péra, díky nim byl kočárek taky úžasně odpružený
a teď se posuneme asi do roku 1948 a ten samý kočárek tehdy patřil mladší babiččině dcerce Líbě / to je mamčina mamka/ a ke vši spokojenosti tak sloužil dál a kdo zná Trutnov, tak to je v Palacké ulici a ta budova, co tam kousek vlevo nahoře vykukuje , tak tam dřív byla mateřská školka a do té chodila i moje mamina a dnes tam je z ní Masarykova poliklinika
a kdo zná Trutnov, tak to je v Palacké ulici a ta budova, co tam kousek vlevo nahoře vykukuje , tak tam dřív byla mateřská školka a do té chodila i moje mamina a dnes tam je z ní Masarykova poliklinikaa jednu zajímavost ta budova má, úplně dřív to byla vila nějaké bohatého člověka a tak ve sklepě měl poměrně velký bazén a tak když mamina chodila do té školky , tak do něj chodili se školkou celoročně plavat, takže na tu doba velkáááá vymoženost
a jak vidíme, tak i babička Líba byla asi pěkné kvítko a chutnalo jí
a znova mladší dcerka babičky věrka - Líba
tady už kousek povyrostla a tak přesedlala z hlubokého kočárku do sedačky a patrně udělaly ten den s babičkou velký nákup, který je v kočárku vidět, takže ten putovat do kočárku a tak se muselo mazat pěšky
a znova malá Líba a teď pro změnu v zimě
a asi ten rok byla pěkná zima, protože je v tom kočárku pěkně nabalená a zakuklená, ale podle úsměvu se jí to asi líbilo
a zas ty parádní blatníky, který asi byly nutností, protože nebýt jich, tak tím, že mimčo sedělo dolae tak by při dešti a loužích bylo asi brzy k nepoznání a maminka co vezla kočárek asi taky
a maminka co vezla kočárek asi taky 
a tady už je mamina a taky ještě v přízemním kočárku v kterém se taky prvních pár měsíců vozila
a je to rok 1966 a tenkrát byli s babičkou na procházce Na Pomezních boudách, kam i dost často jezdili s babičkou a dědou na dovolenou na elektrárenskou chatu Blesk, děda pracoval v elektrárně a v té době se ta chyta dodělávala a tak tam babičkou s dědou a maminou trávili hodně času , děda tam dělala elektriku a tak tam už tenkrát všichni přespávali
, děda tam dělala elektriku a tak tam už tenkrát všichni přespávali
a tady už je mamina o pár týdný dýl už v novém moderním kočárku
a opět v její oblíbené - nesedící poloze, ona fakt nevydrží chvíli sedět a holt to má už tak od mala, no co no
kočárek byl nový a tak ho musela prozkoumat a prohlídnout ze všech starn, když už povýšila z přízemního na vyšší
odsud měla parádní výhled a tak by bylo škoda toho nevyužít
a babičce Věrce tady bylo 44 roků a je to rok 1966
a vpravo od kočárku dole je vidět i kousek záhonku, který byl dědy Rudy a do kterého tenkrát posadil maminu v parádním oblečení a nechal ji tam " rochnit se " v hlíně
a to je o dnešním kočárkovém retru vše
a ještě kousek kytičkové pokoukání si přidáme
dnes to bude malé nahlédnutí k jezírku
tak nejdřív jezírko samotné s fontánou a pár listama leknínu
a tady už je taťků oblíbený leknín, ten je loňského 30. června
a vedle leknínu je vidět i kousek z doutníků, ty jsme jednou při procházce někde na kraji rybníka " uzmuli" šoupli k nám do jezíra a světě div se ony se chytly, rostou a dokonce i "doutníkují"
a v jezírku máme i vodní kalu, tu jsme koupily hnedle ten první rok, co jsme měli chatu někde v hobby market, první tři roky téměř živořila, už jsme ji chtěli i vyhodit, pak jsme se teda nad ní smilovali a dobře jsme udělali a ona nám vloni takhle vykvetla a květů měla asi 5
a na závěr se s vámi spolu se mnou rozloučí i jeden z našich trpaslíků
takhle se vloni 22.dubna už radoval z kvetoucích kytiček u jezírka
a to už je dnes opravdu vše, mějte všichni moc prima čtvrtek
P.S.a zas mám novou anketu
já jsem v zimě kalhotová a přes léto spíš sukýnková
takže jsem dala hlas možnosti obojí
a mamina nosí sukně i v zimě a k nim pěkně tlusté punčochy, ale i kalhoty nosí ráda,
ale ani jedna nenosíme boty na podpadku
Jitka | 
Ja som mala tiež veľký,ale už vysoký kočík.Bol modro biely a na boku bol prútený.Môj starší brat mal červený,mamina mi hovorila,že vôbec boli radi,že nejaký dostali a na farbe nezáležalo.Teraz sú kočíky super moderné,niektoré až neuveriteľné. 
čauky Liba
kočárky byly moc parádní a ty blatníky fakt nemají chybu, a mamina si užila jak starý tak moderní, jak byla neposedná, tak by potřebovala v tom moderním ještě padák 
Jezírko je krásný, taky se už těším až nám tady bude bublat 
Verčo, ahoj, tak jsem projela kočárky a koukám, že už jsem taky pamětník. Takový kočárek, co měla tvoje mamča jako první, měla i moje mamka a my ho měly na hraní a vozily se v něm se ségrama, i když už jsme byly i trochu přerostlé. Ten druhý kočár, co měla tvoje mamka, jsem měla i já jako miminko, on ten výběr asi tehdy nebyl kdovíjaký, tak ty kočárky byly hodně podobné. Jezírko s fontánou je krásné. Škoda, že ho nemáme kde mít. Víš co jsem včera zjistila, že moje první chmelová láska bydlí ve stejném městě jako ty.
To jen tak při tom vzpomínání. Veru, krásný den. 