Člověk člověku by měl pomáhat.....

15. února 2013 v 0:03 | verunnka |  přemýšlím....
Tak a dnes si opět napíšem do naší nové rubriky Smějící se
Už včera jsme Vám malinko naznačila o tom, že na můj blog chodí i paní Zdena a pak mi moc hezky píše na emailMrkající.
Nedávno mi napsala, že ví, že sbírám podpisy a že její manžel taky podpisy sbíral a že by mi nějaký ráda poslala. Manžel už nežije a tak by chtěla udělat radost mě. Úplně mi s tím vyrazila dech, ty podpisy pro ní znamenají určitě hodně, přinejmenším vzpomínky na společnou milnulost s manželem a i přesto byla ochotná mi je poslat a udělat velikánskou radost.
A to se jí také povedlo, ve středu na mě čekala ve schránce naducaná obálka s moc milýma dárečkama
a krásným dopisem a nejen to , z obálky na mě vypadla fotografie s podpisem na které jsme se dohodly, že by se mi hodila, je totiž hokejováMrkající.
Pro někoho by to byla možná jen bezcenná fotka, pro mě má ale významy dva a oba moc veliké, ten první sběratelský a ten druhý, tak to je ten lidský.
Jak už jsem psala, moc si té fotky vážím, dokážu si představit, jakou asi udělala radost, když dorazila ke svému prvnímu majiteli, jak si ji považoval a i manželce ukázal a oba z ní měli velikou radost, no a teď se z ní těším já i proto, že to krásné poselství radosti z té fhotky dorazilo i ke mně, poselství lidské dobroty, kdy někdo na vás myslí a chce vám pomoci rozšířit sbírku a zároveň potěšit.
Zdeni moc děkuji, obojí se Ti náramně povedlo a já si toho hodně vážím, opravdu hodně Mrkající

No a pokračujem v neděli se nám zas vrátili po dvou týdnech Růženčiny pražáci, to víte nedalo nám to a zeptali jsme se na Růženku, ale předem vám povím, že pocity jsme z toho měli smíšené, zajímalo nás , jak se jí daří, ale zároveň jsme si nebyli jistí, zda tu odpověď chceme znát.
Odpovědi se nám dostalo od jejího vnuka, prý nás pozdravuje a má se dobře a je na střídačku vždy u jedné z jejích dcer. Tak jsme si oddechli a vzpomínali jsme na ni.
je to víc jak rok, co už tu s námi není a je v Praze, jak určitě pamatujete, tak od nás odjela naprosto zdravá, plná života a elánu, nehledě na to, že jí už tenkrát bylo 94 roků. Tahle fotka je od ní, když ještě než co odjela, tak si rozdělávala vánoční dárečky od nás.
No a pak najedou po pár dnech přišla z Prahy zpráva, že Růženka už se nevrátí, alespoň ne hned, že jí není dobře a tak si jí tam nechají.A poté, hned za dva dny se z jejího bytu stal apartmán pro spoustu pro nás známých i neznámých pražáku jezdících sem na zimní lyžařský byt. A my " měli " po naší kouzelné Růžence.
Vzpomínám jak vždycky když jsme s mamkou něco upekly, tak jsem jí to hned nesla , ale domů jsme přišla vždy až za hodnou chvíli, ona totiž Růženka uměla tak hezky vyprávět, navíc moji maminu a tím pádem i moji babičku Věrku znala "od jakživa" a tak hezky o obou mluvila, že jsem se vždycky u ní pohodlně schoulila do křesla a zasněně poslouchala Mrkající.
Čekali jsme , že se nám Růženka časem vrátí, no nevrátila, do jejího bytu , jak už víte se nastěhoval vnuk s rodinou a ti zde asi zůstanou nastálo.
A já bych si tu Růženku u nás tak moc přála, byla mi babičkou a sama mi říkala, že i já jí nahrazuju vnučky, které za ní téměř nejezdily.
A teď zpět do tvrdé reality, teď ve středu nás zastavila manželka od Růženčina vnuka s tím, že nás má pozdravovat od Růženky a než jsme stačili říct, že už to víme, tak spustila, jak moc je v domově důchodců šťastná a že se jí tam moc líbí Překvapený
aha, takže úplně jiná informace, než nám řekl v neděli její vnuk a myslím, že tahle je ta pravdiváZamračený
škoda, kdyby nám tu Růženku nechali, dál bychom ji tak pomáhali, tak jak jsme to dělali i předtím, něco jsme zvládli my , něco paní pečovatelka, něco Růženka sama, ale hlavní, že byla doma a bylu tu opravdu spokojená, měla tu ještě své známé se kterými se pravidelně každý čtvrtek u ní doma scházely, měla tu všechny své věci, které ji provázely životem a myslíme, že pokud to jen trochu šlo, měla dožít asi tady, no jenže ten její byt byl asi přednější, než jeden lidský život a úcta k němu

tady bylo Růžence 19 roků a to je s manželem Slávkem, oba hráli ochotnické divadlo a ta fotka je z nějaké divadelní hry, ale už nepamatuju z které
je smutné, když majetek převažuje nad lidskostí a všechna člověčí úcta pak jde stranou

tak ráda bych k ní zas zaskočila třeba pověsit a nebo sebrat prádlo, donést nákup nebo nějakou dobrůtku od nás a pak se schoulila u ní do křesla a poslouchala a poslouchalaMrkající
sama Růženka se o svoji maminku starala do poslední chvíle a od mamky vím, že jí měla tady u sebe doma

a to je její maminka před chaloupkou, ve které se Růženka narodila
a považte, že ta její maminka ještě v devadesáti letech paličkovala Mrkající

Moc mi je líto Růženky, znám jí a tak vím, že se jí stýská po domově a nám po ní taky.
Naposledy jsem ji viděla v červenci a mám strach, že to bylo naposled.
Mrzí mě , na tu její rodinu i to, že lžou , lžou o tom jak žije a jak se máZamračený
když v červenci po měsíčním pobytu doma odjížděla zpátky do Prahy, tak jsme ji daly s mamkou jedno z našich doma dělaných srdíček, strašně ráda si ho vzala a sevřala ho do svých rukou jak nějaký poklad, bylo mi z toho až do breku a když pak druhý den seděla už v autě a já se s ní šla ještě rozloučit, tak považte, že to srdíčko v té ruce znova měla a pevně svírala, bylo to moc krásné a dojemné
Moc jí přeju,aby se měla co nejlíp, jak jen to půjde a zdravíčko ji sloužilo co nejdýl.
A Pražákům co bych přála, aby oni se nikdy nestali nepohodlnými a nebyli odsunuti kvůli jiným zájmů někam kam nepatří a mohli v klidu dožít tam, kde mají to své doma a všechny své životní vzpomínky.

Člověk člověku by měl pomáhat a moc nás mrzí, že nám to v případě Růženky už nebylo umožněno..., tak rádi bychom to dělali i dál

tak teď aspoň tu jarně těšící kytičku na jaro dnes přednostně pomyslně posílám právě " naší Růžence"
mějte všichni moc krásný pátek a i celý víkend
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pavla Pavla | 15. února 2013 v 7:21 | Reagovat

Milá Verunko,
moc krásně jsi to zase napsala, z každé řádky je cítit lidskost, jenže bohužel dnes se k sobě spousta lidí chová hnusně. A jak už jsem psala ta pokora, úcta a slušnost se vytrácí. :-( Pro mě je důležité, že celá moje rodina je semknutá, máme se rádi a pomáháme si) :-)
Znám ten pocit, že Ti babička schází, mě bylo půl roku (babička zemřela v 55letech), když nás milovaná babička opustila. A tak ji znám jen z fotek. Moje maminka mi říkala, že už nikdy to pro ni od té doby nebylo jako dřív. A nabylo snad dne, kdy by si na ni nevzpomněla. Mějte se všichni kdoma krásně a těším se na další vyprávění. :-)

2 Oli Oli | 15. února 2013 v 8:07 | Reagovat

Verunko ,jsem ráda ,že o paní Růžence píšeš.Občas jsem si říkala ,co s ní asi je ? Škoda ,že je od Vás tak daleko. :-|

3 Alča Alča | 15. února 2013 v 8:08 | Reagovat

Ahoj Verunko,tak to první vyprávění se mi moc líbí a poslání podpisů ti udělalo určitě velkou radost a i když Zdenu neznám, je vidět, že má srdce na pravém místě. Věřím, že se podpisy dostaly ke správnému člověku, protože ty je budeš opatrovat jako oka v hlavě :-)To druhé vyprávění u Růžence je velice smutné a při čtení jsem měla uplne husí kůži :-( Abych ti řekla pravdu, myslela jsem si to již dávno a také jsem věděla, že vám to neřeknou, ale tady se opět potvrdilo přísloví "lež má krátké nohy, daleko nedojde".Takových smutných příběhů je ale spousty,u nás v ulici taky tak jedna stará pani dopadla a to měla dvě dcery přímo žijící tady ve vsi :-(A nákup jsem ji obstarávala já, ale ona stále říkala, že má dcery strašně hodný, ale nemají čas,co k tomu dodat.
Nadarmo se neříká, že matka se dokáže postarat o kopu dětí, ale kopa dětí se někdy nedokáže postarat o jednu matku.
Veru vím, že tě to mrzí co se s Růženkou stalo, ale ty to nezměníš,ale zůstaly ti krásné vzpomínky a ty jsou krásné ;-) Už máme zase pátek a tak ti přeju hezký víkend a měj se moc krásně :-)

4 Eva Eva | 15. února 2013 v 8:14 | Reagovat

Ahoj Very.Napísala si to veľmi pekne.Slzy sa mi tlačia do očí a rozmýšľam ako môžu byť takí ľudia.Neviem si predstaviť,že by som sa kvôli bytu "zbavila" niekoho blízkeho.Verím,že pani Ruženka je aspon trochu spokojná a to vaše srdiečko určite v ruke stíska každý den.Pani Zdena spravila úžasnú vec a to tiež vidieť,že ľudskosť ešte nevymrela. :-)Ty a tvoja rodina tiež patríte k takým dobrým dušičkám.Teším sa na další článok.Majte sa doma pekne Very. :-)  :-)

5 Alis Alis | Web | 15. února 2013 v 8:27 | Reagovat

Ahoj Verunko, to je od paní Zdenky moc krásné, že Ti udělala takovouhle radost :-)  :-) Kolikrát jsem si už říkala, jak asi to dopadlo s Růženkou....Verunko, užijte si krásný nadcházející víkend :-)

6 Blanča Blanča | 15. února 2013 v 9:17 | Reagovat

Ahoj Verunko. Ta paní Zdena je moc hodná, že ti udělala takovou radost. To povídání o Růžence je smutné. Ale takových příběhů je bohužel moc a moc. Věřím ti, že na ni stále vzpomínáš. Mě zemřela maminka před šesti lety a není ani jeden den, kdy si na ni nevzpomenu. :-( Dneska ráno u nás byla pěkná klouzačka. Ale už je to takové veselejší když je slyšet po ránu štěbetání ptáčků. A jak se nám krásně prodlužuje den. To už to jaro po malých krůčkách přichází. Verunko mějte se moc krásně a užívejte si soboty a neděle. :-)  :-)  :-)

7 Jitka Jitka | Web | 15. února 2013 v 9:28 | Reagovat

Moc hezky o Růžence píšeš. Kolikrát má "cizí" člověk na starého člověka víc času a pochopení, než vlastní rodina. A je smutné, že vystrnadili Růženku kvůli bytu - nic jiného v tom nevidím.
Škoda, že jí nemůžete v domově navštívit... určitě by byla radost na obou stranách. Pro všechny by to byl ohromný dárek.

8 Magda Magda | E-mail | 15. února 2013 v 9:42 | Reagovat

Mila Verunka,príbeh o pani Ruženke je veľmi smutný,je to strašné ,keď sa takto zachovajú najbližší. Poznám podobný prípad a vždy mi srdce stisne,keď si naň pomyslím. Prvý príbeh je super. Verunka,ja som Ti písala na mail už pred týždňom,chcela som Ti tiež ponúknuť fotky s podpismi,ale si mi neodpísala. Tak až máš záujem pošli mi Tvoju adresu,ale hokejista je tam len jeden. Nevadí? Maj sa krásne,Magda    magdadankova@centrum.sk

9 Very Very | 15. února 2013 v 9:56 | Reagovat

[1]: Pavli ahoj,
jé děkuju, já teda babičku ještě jednu mám, ale ta mě nechce, svým způsobem nejsem pro ni dokonalá, ale to už dávno neřeším ;-)
Měj se taky moc hezky, podrbej pejsky a vůbec , měj se moc prima :-)

10 Very Very | 15. února 2013 v 9:59 | Reagovat

Oli milá ahoj,
my vlastně ani nevíme, kde přesně je, když jsme ji zkoušeli vloni volat na číslo, kde měla být u jedné z dcer, tak se nám to nepovedlo, buď to nezvedali, nebo nám řekli, že spí a nebo je někde na procházce :-(
jo a beruška od tebe má na náramnku kamarádku, dostla jsem včera od taťky přívěšek pomněnky,tak už je pěkně u berušky :-)
Oli, měj se moooc hezky a pohlaď Barušku ♥ :-)

11 Very Very | 15. února 2013 v 10:04 | Reagovat

[3 Alčo ahojda,
ano paní Zdena je opravdu taková umí psát i krásné hřejivé emaily ;-)
ona taky Růženka je pořád obhajovala, že jsou hodní a že mají jen moc práce a proto za ní nejezdí, ale v koutku duše jí to mrzelo :-(
Já to tak beru, že jsem mohla Růženku mít aspoň tenkrát, ale mrzí mě to co ji udělali, ona si to moc dobře uvědomuje, protože ještě v létě, jak jsem ji viděla naposled, tak ji to myslelo dobře ;-)
No a že je pátek je prima ;-) Ali, měj se moooc hezky :-)

12 Very Very | 15. února 2013 v 10:07 | Reagovat

[4 Alis ahojda,
udělala a velkou ;-)
a dnes mi zas přišel dopis, před chvílí na mě vypadl ze schránky a to zas bude doma pěkně veselo, poslal mi ho ten "šišlající" z Okresního přeboru a věnování napsala tak jak v seriálu mluvil : pjo Vejunku :-D
Alenko, mějte se doma taky moooc hezky :-)

13 Very Very | 15. února 2013 v 10:32 | Reagovat

[6]: Blančo ahoj,
u nás je taky dnes pěkně umrzlo, křupe to i pod nohama, ale zas je tak šereně šero a chvilkama i poletuje sníh
a večer už to je taky prima jak je v pět ještě světlo , ráno to ještě nevnímám, budím se tak kolem osmé a to je pořád stejně 8-)
Blančo, měj se moc hezky :-)

14 Very Very | 15. února 2013 v 10:35 | Reagovat

[7]: Jitko ahoj,
rádi bychom se s ní viděli, ale máme strach, že ty jejich lži skrývají snad i něco víc, možná jsme srabi, ale ani snad nechceme vidět kde teď je :-( třeba ji zas v létě na pár dnů přivezou, třeba...  .
Podrbej Oskara a měj se moc hezky :-)

15 Very Very | 15. února 2013 v 10:37 | Reagovat

[8]: Magdi ahoj, pamatuju si, že jsi mi psala přáníčko na vánoce / jsi z Bratislavy jestli se teda nepletu  ?/
ale žádný jiný email mi od tebe nedorazil :-( to mě mrzí
večer Ti napíšu email, tak snad ten aspoň dorazí ;-)
Měj se mooc hezky :-)

16 Very Very | 15. února 2013 v 10:44 | Reagovat

[4]: Evko moje, teď jsem si tvůj komentář vylovila ;-)
jé děkuju, moc hezky jsi to taky napsala a to s tím srdíčkem .......děkuju
Evi, měj se moc krásně , jo dnes mi od Tebe přišlo přáníčko, moooooc děkuju :-)

17 Šavrda Šavrda | 15. února 2013 v 10:55 | Reagovat

Ahoj Verí,
tak na chvilku můžu k internetu, o něco je mi už lépe, jen to ucho pořád zlobí. :-(
Koukám, co jsi vydala už článků. :-)

Krásně jsem si početla a souhlasím s tebou, že člověk člověku by měl pomáhat, ale někdy je to těžké, protože třeba o pomoc nestojí a pak, když víš, že by pomoc potřeboval, o to více tě to trápí.

Dostala jsi nádherný autogram a i dárečky. :-) Však zrovna ty si je zasloužíš. :-)
Já jsem včera trošičku mamku zlobila, už mě nebaví ležet a tak jsem zase něco malého vyrobila, ale uvidíš, až pošlu. ;-)

Verunko měj se krásně a ahoooooj!!!
A jsem moc ráda, že se ti dárečky k Valentýnu líbily. ;-)

18 Jana Jana | Web | 15. února 2013 v 12:24 | Reagovat

Ahoj Verunko, nádherný článeček.
Moc krásně jsi psala o Růžence a je mi moc líto, jak se k ní zachovali. Růžence přeji hodně zdravíčka, možná že je jí v tom domově lépe než u těch Pražáků.
Jinak jsi dostala moc krásné dárečky od Zdenky. Je hezké dělat radost i někomu jinému.
Měj se krásně, pozdravuj Vaše a užij si krásný víkend.

19 Blanka Blanka | Web | 15. února 2013 v 12:28 | Reagovat

Ahoj Verunko!!!
Tak ještě než poběžím na poslední odpolední v tomto týdnu...konečně...tak krátké zastavení u tebe.Snažím se nahlížet a psát aspoň kratinké komentáře,i když těžce nestíhám :-(
No a k článku-co dodat-život se s náma zkrátka nemazlí.Je to smutné,ale mladí potřebovali zřejmě byt a nebylo nic jednoduššího,než Růženku odklidit do domova důchodců. :-(

20 Majka Majka | 15. února 2013 v 13:25 | Reagovat

Milá Verunko, dočetla jsem Tvoje příspěvky a dostala jsem se až k Růžence. Slzy se mi koulí po tvářích, ale co na to napsat? Nic. Hamižnost některých lidí, bohužel často to bývají ti nejbližší z bližních, nezná mezí. Proto musí Růženka být teď někde v domově u cizích. Ale věřím, že si tam našla spřízněné duše, že si povídají a má se dobře. Určitě na Vás vzpomíná s láskou. Mohli byste ji ale určitě někde vypátrat a vyjet se třeba v létě za ní podívat. Jen nevím, jestli by to setkání a pak loučení nebylo pro obě strany příliš bolestivé. Majka

21 Luďka Luďka | Web | 15. února 2013 v 17:57 | Reagovat

Verunko vždy když něco takového čtu nebo vidím chce se mi brečet, Je to tak pokud člověk trochu může a mladým přispívá tak to ještě jde, ale jakmile se stane nemohoucím tak se příbuzní začnou mezi sebou hádat kdo víc dostal ať se stará.To jsou zkušenosti za 30 let které jsem v domově pracovala, a nebuď nad Růženkou smutná ona se možná v tom domově cítí lépe než u rodiny.v domově dostane co potřebuje a doma má pocit,že je na obtíž.Je to smutné ale je to tak.Máš srdíčko na správném místě a jde poznat,že Tě rodiče dobře vychovali, ono se to vše jednou vrátí. Moc Tě zdravím a přeji krásný víkend: :-(

22 Very Very | 15. února 2013 v 19:11 | Reagovat

[17]: Šári,teprve teď Ti tady odepisuju a mezitím už jsme si toho už i jinak napsaly viď :-D
však ty jsi mi taky poslala krásné dárečky, ta vyšívaná beruška - no pořád na ní oči mohu nechat :-)
taky mě , když už mi je líp nebaví jen tak ležet , to máme úplně stejné ;-)
Šári, měj se hezky a ještě odpočívej :-)

23 Very Very | 15. února 2013 v 19:13 | Reagovat

[18]: ahoj Jani,
děkuju :-)
asi taky si myslím, že v tom domově má víc péče, než by měla u nich, ale ona by si asi, pokud teda by ještě její síly na to stačily, přála být doma :-(
měj se taky moc hezky aměj prima dny a podrbej Čikouška :-)

24 Very Very | 15. února 2013 v 19:19 | Reagovat

[19]: Blanko ahoj,
tak touhle dobou, ti zbývá už jen kousek odpolední směny a taky už poběžíš domů a budeš mít už taky volno :-)
a stou Růženkou, je to asi přesně tak :-?
Blanko, měj se moc hezky a krásně si užij víkend :-)

25 Very Very | 15. února 2013 v 19:24 | Reagovat

[20]: Majko ahoj,
Růženka je opravdu hodně společenská a komunikativní a tak určitě zvládá kontakt s ostatníma, no jenže jak jsem psala, známe jí dobře a v koutku duše si přeje být úplně někde jinde :-)
my už jsme se s ní svým způsobem rouloučili v létě a jak píšeš, asi bychom to  nezvládli :-(
Majok, měj krásné dny :-)

26 Very Very | 15. února 2013 v 19:27 | Reagovat

[21]: Luďko ahoj,
v případě Růženky to je ještě o to smutnější, že její rodina je mediálně známá, na veřejnosti se chovaní jako bohové a v soukromí pak, no škoda mluvit :-(
Luďko děkuju a měj taky moc krásné dny :-)

27 Miloslava Miloslava | Web | 16. února 2013 v 21:52 | Reagovat

Verunko,napsala jsi to moc hezky,ale něco mě říká,že pražáci lžou.potřebují akorát byt jako ,,penzion,,a možná Růženka je někde v domově důchodců a smutní po lidech,které měla moc ráda.
Proto to srdíčko tolik svírala ve svých dlaních.
Věřím,že kdyby raději řekli,kde je,určitě by jste za ní jeli.
Verunko,někdy pomohou více cízí lidi,než vlastní.
Docela tu smutním,hezky se četlo o Růžence,když u Vás bydlela.
Hezkou neděli a pozdravuj maminu.Miluš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama