Modré z nebe...........máš-li s kým...

9. března 2012 v 6:00 | verunnka |  Moje kecy=)
Díváte se rádi na televizi ? Já jak kdy ,ze seriálů sleduji pravidelně akorát Ordinaci, občas s mamkou kouknu na Prostřeno, teď si někdy i místo zpráv zapneme Pevnost Boyard - je to zábavnější než poslouchat jak se ve zprávách jenom hádají, lžou a svádějí všechno jeden na druhého. Moc ráda taky koukám když dávají nové díly Kobry 11, nebo na sportovní přenosy. Z nich vyhrávají reperezentační hokej, občas fotbal - ale to už tam musí o něco jít no a to je tak všechno. Mám moc ráda i staré filmy, z těch nejstarších třeba Anděl na horách, Nebe a dudy a moc mám ráda filmy s Antonií Nedošínskou. No a z těch novějších starších to jsou filmy s Tomášem Holým, Chobotnice z druhého patra, seriál Cirkus Humberto,Chalupáři a pod. A z těch zahraničních, tak to máme všichni doma stejné,u nás vyhrávají Top Gun, Pretty Women, Titanic, Armagedon, Osobní strážce. No a čestné místo mají u nás večerníčky Krteček - hlavně ty starší díly a Krkonošské pohádky.
Ale o tom jsem vlastně až takhle hodně psát nechtěla, ale znáte mě Smějící se
Pořad, který u nás ale nikdy nevynecháme je na slovenské Markíze vysílané Modré z nebe.
Ve středu večer dávali letošní první díl. Ani nevím jak to mám vlastně napsat, že jsme se už na ten pořad těšili, ne to není to správné slovo, copak se člověk může těšit na bolest, neštěstí a slzy druhých, ne to opravdu ne. Ale věřte, že když padne středa večer, čtvrt na devět, tak už všichni tři sedíme v obýváku a doslova propadáme tomu, co nás v následujích necelých dvou hodinách čeká. A že to jsou kolikrát příběhy, že si až říkáte, jak to ti lidé mohli zvládnout, klobouk před nimi dolů.
Vesměs jsou tu dvě hlavní kategorie chudoba a nemoci. Jak si kolikrát připadám se svými malichernými " starostmi" vedle těch opravdových starostí trapná a hloupá.
Já třeba řeším, že mi ráno nedrží vlasy, že když vstanu, tak mám snad každý úplně jinam než bych chtěla .........
jenže co to je za starost vedle dětí, které jsou po opakovaných terapiíí bez vlásků ?!!!
V tu chvíli mi je za sebe trapně a za ty děti moc smutně a nestydím se za to že brečím a brečíme doma všichni, dokonce i taťkovi tečou slzy
Nebo když je v létě odstávka a nám neteče týden teplá voda. No to lamentuje, když si musím vodu ohřívat, ale neuvědomuju si, že i tady žijí lidé v téměř nelidských podmínkách. Zrovna teď si vzpomínám na jeden příběh z loňska, kdy dvěma malým holčičkám zemřeli už před časem rodiče a o ně staral dědeček. Pán byl strašně moc obětavej a hodnej, ale i přesto, že chodil do práce, tak měli málo peněz. Od státu na holčičiky dostával pár euro a to bylo vše. I přesto,že neměli elektriku, topili jen v jedné mistnosti, tak v domečku vládla lásky. Holčičiky dědu přímo zbožňovaly a on je také. Modré z nebe je tenkrát poslalo na výlet a mezitím jim doma udělali nové rozvody elektriky, vybudovali vlastně jejich první koupelnu - poprvé vlastně s teplou vodou, zavedlo jim do domečku topení. Poprvé měli televizi ,pračku,sporák a lednici. A ještě jim zařídili, že první rok měli elektřinu úplně zadarmo.Když přišli poprvé do předělanébo domečku, tak víte z čeho měly ty malý holčiny největší radost né z televize, ale z toho že mají lednici a tu mají plnou jídla, z toho, že jim teče teplá voda a že mají teplo. Věci, které my všichni bereme jako naprostou samozřejmost- no a pro někoho to tak není.
Je to opravdu pořad nefalšovaných lidských emocí, trápení, bolesti a pak i na závěr kolikrát slz radostí a vděčnosti.
Myslím si, že každý z nás by měl alespoň pár dílů vidět, aby si uvědomil, že ne vše je samozřejné a začal si vážit a naprosto obyčejných maličkostí.
Pořad má své nezaměnitelné kouzlo i díky úžasnému moderátorovi Vilovi. Je to ohromně lidský člověk, on umí to ,co málo lidí, vžít se do toho kterého příběhu a pak ho vám i tak představit a podat
už teď zas vím, že příští středu večer po osmé budeme zas všichni sedět u televize a koukat a víte co bych si moc přála ?
Aby ten pořad vlastně nebyl, aby nebyl důvod ho natáčet a pak i vysílat, aby zmizely všechny ty kruté nemoci, lidské starosti a trápení. Aby už všem, všem svítilo nad hlavou jen a jen sluníčko a nikdy už neměli nad sebou žádná mračna...
a aby vždy měli vedle sebe někoho, kdo je má rád a bude jim oporou.....
mami a tati, jsem moc ráda, že vás mám a děkuju....
je moc fajn, že jsou lidé, kteří umějí pomáhat i druhým a jsem moc ráda, že dva takové mám doma i já...../za tohle , co jsem teď právě na ně napsala ,se budou na mě zlobit, ale mami a tati promiňte/ a mám vás i za tohle moooc ráda .
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | Web | 9. března 2012 v 8:51 | Reagovat

Ahoj Verunko,
pořad Modré z nebe má velmi ráda. Mám radost, že je spousta lidí, kterým není lhostejný těžký osud druhých. Vilo je člověk s velkým srdcem, moc se mi líbí jeho krásný přístup a ohleduplnost k lidem v jejich těžkých životních chvílích. Vždy si pobrečím a uvědomím si, že je hodně človíčků, kterým je těžko a je krásné jim aspoň trošku pomoci.

2 Majka Majka | 9. března 2012 v 11:16 | Reagovat

Veru, tak krásně jsi to napsala, co k tomu dodat. Krásný den

3 Blanka Blanka | Web | 9. března 2012 v 12:21 | Reagovat

Hezky napsáno,bohužel tento pořad já vůbec neznám.Televize je u mne většinou pouze zvuková kulisa.Ale souhlasím,že pomáhat se má a dělat radost těm,kteří žádnou radost v životě nemají

4 Very Very | Web | 9. března 2012 v 12:26 | Reagovat

[1]: ahoj Jani,
tak to máme úplně stejná, jsem vděčná za ten pořad, díky němu si člověk uvědomí spoustu věcí, ale jak jsem psala bylo by lepší, kdyby nemusel být. :-)  :-)

5 Very Very | Web | 9. března 2012 v 12:26 | Reagovat

[2]: ahoj Majko, děkuju a i ty se měj moc hezky :-)

6 Very Very | Web | 9. března 2012 v 12:27 | Reagovat

[3]: ahoj Blanko,
jo je fajn, když si lidé umí pomáhat :-)

7 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 9. března 2012 v 13:01 | Reagovat

I u nás dávají něco podobného, jmenuje se to Splněné sny a dávají to v pátek večer na Barrandově . Tam jsou taky zajímavé lidské osudy .

8 Amelie Amelie | Web | 9. března 2012 v 13:15 | Reagovat

Pořad neznám, televizi nestíhám, ale myslím, že maminka o něm básnila. Ano, občas bereme všechno jako samozřejmost a ona to samozřejmost není.

9 Very Very | Web | 9. března 2012 v 16:29 | Reagovat

[7]: ahoj Hanko, taky na to koukáme, ale na slovákách to je takové jiné, opravdovější,asi právě díky moderátorovi. ;-)

10 Very Very | Web | 9. března 2012 v 16:30 | Reagovat

[8]: ahoj Marcelko,až teprv, když o to něco přijdem, tak pochopíme, jak nám to bylo vzácné a vůbec né samozřejmé. :-)

11 Šavrda Šavrda | Web | 9. března 2012 v 17:15 | Reagovat

Ahoj Verí!
Nevím, zda ti přišel mail, ale ještě jednou moooooooc děkuji za překrásný pohled a nádherná slova na něm. :-) Děkuji. :-)
Verí, já se zase nejraději dívám v televizi na retro seriál Vyprávěj. Dávají ho v pátek ve 20.00 na ČT1 a mě a maminku to děsně nadchlo a nenecháme si ujít žádný díl. :-)

Máš pravdu, že je na světě spousta bolesti a utrpení, ale myslím si, že i tvý rodičové si svou bolest prožili s tebou, když ses jim narodila a takové velké trable nastaly. A ty jim teď děláš jen samou radost. :-) A nám také!!!!!!! ;-)
A myslím si, že se nemáš vůbec za co stydět. Víš ty starosti, kdy nadáváš na své vlasy, to jsou starosti - radosti (nevím jak to nejlépe popsat). Ale k životu patří. To co se děje těm dětem, to nejsou starosti, to je utrpení, které bohužel musejí prožívat. :-( My se na ten pořad nedíváme, protože nemáme Markízu, ale občas koukám na různé dokumenty, naposledy jsem koukala na Afriku a přiznám se, že jsem také brečela. Když tam ukazovali, jak zacházejí s dětmi, s dívkami, nebo když je dítě albín a oni je přepadají a řežou jim nohy a ruce (při plném vědomí), protože jsou silně pověrčivý a věří, že lék z jejich končetin je zázračný!!!! O_O  A je toho spousta! Bylo mi až na zvracení a vážně jsem brečela! Bolesti jsou na celém světě. Bohužel. :-(
Proto si musíme umět dělat život krásný, jinak bychom upadli do šedi a to je k nežití.
Dnes je to takové melancholické - omlouvám se ti.
Měj se krásně a hlavně na sebe dávej pozor. :-)

12 Alis Alis | Web | 9. března 2012 v 17:21 | Reagovat

Ahoj Verunko, moc hezky jsi to napsala. Tenhle pořad bohužel neznám. Na televizi se dívám málo, ale nenechám si ujít  páteční Vyprávěj. Je to taková retro procházka :-) . verunko, užij si pěkný víkend ;-)

13 Marie Marie | Web | 9. března 2012 v 19:52 | Reagovat

Ahoj Verí,taky jsem ve středu koukala na Modré z nebe,byly to krásné příběhy,i když ten druhý moc smutný.Vilo to nádherně uvádí.Pa a hezký víkend.

14 Very Very | Web | 9. března 2012 v 20:09 | Reagovat

[11]: ahoj Šári,
děkuju za hezké psaní :-)

15 Very Very | Web | 9. března 2012 v 20:09 | Reagovat

[12]: ahoj Alis,
měj taky moc hezký víkend :-)

16 Very Very | Web | 9. března 2012 v 20:10 | Reagovat

[13]: ahoj Maruško,
Vilo je opravdu úžasný člověk . měj se moc hezky :-)

17 Petra Petra | Web | 9. března 2012 v 20:19 | Reagovat

Verunko, teď jsi mě naprosto dostala! Tu sedím a slzím...máš ve všem pravdu! A tak si tu teď říkám - díkybohu za ty naše malé, malicherné starosti! Pokud nás trápí ty, znamená to totiž, že se máme moc dobře a vlastně nám nic nechybí...nedovedu si vůbec představit, co musí prožívat třeba rodiče těch opravdu těžce nemocných dětí, až se mi svírá srdce jen na to pomyslím...Já na podobné pořady teda moc nekoukám, právě na to nemám nervy a celý bych to prořvala. Já v televizi nejraději koukám na Vyprávěj, právě teď u tebe končím blogové návštěvy (vždy si tě nechávám na konec, jak třešinku na dortu:-)) a jdu ho sledovat plným vědomím, ne jako kulisu...jinak občas zkouknu Ordinaci(ale už málo, nějak mě přestává bavit) a teď díky rannímu ptáčeti Fífovi koukám brzy ráno na McLeodovy dcery a pak na Melrose Place na barrandově - jako takovou milou retrovzpomínku, když to běželo premiérově, tak jsme na to koukávali s mým taťkou ještě u našich doma:-))

18 Very Very | Web | 10. března 2012 v 15:15 | Reagovat

[17]: ahpj Péťo,
děkuju za milé psaní a mějte se doma moc krásně :-)

19 eva eva | E-mail | 13. března 2012 v 20:45 | Reagovat

Ahoj Verunko. Ještě jsem ti nikdy nepsala,ale jsem na tvém blogu hodně často.Já svůj blog nemám,občas však píšu na blogy komentáře, to když cítím potřebu nějak reagovat na to,co jsem si zrovna přečetla.Vše začalo u Blaničky,do té doby jsem o nějakých blozích neměla ani potuchy.Teď vás holky všechny mám za své kamarádky.Jako bych vás všechny už dávno znala.Tak znám i Tebe.Sice jen virtuálně,ale vím že jsi milá,citlivá mladá slečna. Já už mám dva malé vnoučky,takže nejsem nejmladší.O to víc mě těší Tvoje citlivé psaní. Na poslední Modré z nebe jsem se také dívala. Taky jsem plakala a i když je život někdy hodně nespravedlivý,pořád si říkám,že jsou na tom jiní lidé hodně špatně a mě vlastně  nic nechybí. Tak se těším zase na tvoje milé psaní.

20 Very Very | Web | 13. března 2012 v 21:09 | Reagovat

[19]: Milá Evo, děkuju moc za Tvá milá slova. Je příjemné vědět, že moje psaní má smysl a lidé se ke mně rádi vracejí.I my s maminou máme Blančin blog moc rády, byla to právě ona,kdo mě motivoval ke změně mého blogu právě na tento styl.Měj se milá Evo moc hezky a bude se zas tešit na písemnou shledanou. :-)

21 jana jana | E-mail | 3. června 2017 v 10:26 | Reagovat

[7]: náš pořad se nikdy nemůže vyrovnat slovenským -je to dost ubohé co u nás předvádějí -jen se opičí ,ale na modré z nebe to opravdu nemá -u nás jsou moc opatrní aby pomohli a když už tak jen tak lehce,aby to nikoho moc nezatížilo :-?

22 CoreyChulk CoreyChulk | E-mail | Web | 18. března 2018 v 21:13 | Reagovat

You said it perfectly.!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama