Babiččino údolí a RATIBOŘICE

4. srpna 2010 v 14:39 | verunnka |  Zajímavosti a webcamery

První zmínka o Ratibořicích pochází z konce 14. století, kdy v místech zvaných Na starých Ratibořicích, stávala tvrz Vaňka ze Žampachu.
V následujícím století připadla tvrz k Rýzmburskému panství. O sto let později ji připojili Smiřičtí k náchodskému velkostatku. Zámek, Staré Bělidlo a Ludrův mlýn pak jsou především známy osobou spisovatelky Boženy Němcové a jejím dílem Babička, stejně tak postavou kněžny vévodkyně K. V. Zaháňské.
Původní tvrz pak byla přestavěna na barokní letohrádek. V letech 1825 - 1826 byla budova zámku vévodkyní K. V. Zaháňskou, včetně křídla pro služebnictvo přestavěna empírově.



Zámek byl vybudován v letech 1702-1708 pro knížete Lorenza Piccolomini a ve formách pozdního středoevropského klasicismu a empíru byl přebudován pro Kateřinu Vilemínu vévodkyni Zaháňskou v letech 1826-1827.
K zámku přiléhá vnitřní park s rybníčkem a skleníkem, založený kolem roku 1810 v přírodně krajinářském stylu.


Mlýn a Mandl byl postavený ve druhé polovině 18. století.


Staré Bělidlo kam Božena Němcová zasadila děj Babičky bylo postaveno v roce 1797, původně jako mlýnský výměnek Ratibořským mlynářem Antonínem Ruderem (Panem otcem z Babičky). Původní Bělidlo bylo roku 1830 zbořeno a na jeho místě dnes stojí zámecký skleník. Spisovatelka zde roku 1844 strávila se svými dětmi prázdniny.




Prostřednictvím Babičky, nedostižného básnického obrazu života prostého českého lidu a jeho vrchnosti v první třetině minulého století z pera Boženy Němcové, vešel ratibořický zámek do naší i světové literatury. Proto je v paměti a srdci našeho národa nerozlučně spojen s postavami babičky, Barunky, paní kněžny a komtesy Hortensie.


Jeho historie je však mnohem delší. Předchůdcem zámku byla středověká tvrz, stávající na místě dnešního zámeckého areálu. Byla zde již v roce 1388, kdy se v historických pramenech poprvé objevuje ves Ratibořice v souvislosti s Vaňkem ze Žampachu, který se psal také z Ratibořic. Roku 1464 koupil Ratibořice Aleš z Rýzmburku z pozůstalosti po Janovi z Ratibořic, pravnukovi zmíněného Vaňka. Roku 1502 získal Ratibořice nejspíše koupí Petr Adršpach z Dubé, pán na Rýzmburku, jenž je zase prodal Vojtěchovi z Pernštejna. V roce 1534 jsou Ratibořice uváděny již jako pustá tvrz. Někdy před rokem 1565 byla sice opravena, ale znovu začala chátrat po roce 1582, kdy Ratibořice spolu s hradem Rýzmburkem po několika předchozích změnách majitelů, koupila Hedvika Smiřická ze Smiřic pro svého syna Václava Smiřického ze Smiřic, pána na Náchodě. Od té doby natrvalo patřily Ratibořice k náchodskému panství, přičemž zdejší tvrz tímto spojením definitivně ztratila svou správní funkci a postupně zanikla.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama