Proč hvězdy blikaji ?

26. května 2008 v 9:57 | verunnka |  Zajímavosti a webcamery
Jedním z tzv. posoumrakových jevů, který můžete vidět prakticky každou noc, je scintilace. Také se hovoří o mihotání hvězd, ale nemusí jít jen o hvězdy. Stačí, když se podíváte zdálky na noční město: uvidíte tisíce blikajících světel. To je také projev scintilace. Proč tedy hvězdy blikají? Je to jednoduché: protože naše planeta má atmosféru. Světlo, které přichází ze vzdáleného zdroje (hvězdy, světla měst) je při průchodu atmosférou vlivem proudění vzduchu, různé teploty (a tudíž i hustoty vzduchu) v různých částech atmosféry různě odkláněno ze svého původního směru. Lidské oko vnímá tyto změny jako nepatrné změny polohy zdroje světla a zdá se, že hvězda bliká a poskakuje. Dokonce se může stát, že se v daném okamžiku odkloní více některá z barev, které tvoří bílé světlo a my zaregistrujeme u hvězdy i změnu barvy. Nejvíce se tento jev projevuje o hvězd nacházejících se nízko nad obzorem. Podle míry turbulencí v atmosféře může být scintilace patrná i ve větších výškách nebo dokonce může ovlivňovat i světlo plošných zdrojů, jako jsou např. planety nebo Měsíc. Při pohledu dalekohledem se pak ztrácejí detaily v obraze a zdá se, že pozorovaný objekt "plave" v zorném poli.

Dalším zástupcem posoumrakových jevů jsou tzv. noční svítící oblaka (noctilucent clouds - NLC). Vidíme je jako velmi jemná stříbřitá oblaka podobná cirrům (obr.), která se pomalu pohybují po obloze. Někteří pozorovatelé je přirovnávají k ocelově modrému cigaretovému kouři. Poprvé byly pozorována už v roce 1885. Od té doby je možné je spatřit mezi 50. a 75 stupněm severní šířky a mezi 40. a 60. stupněm jižní šířky. Zajímavé je, že se vyskytují pouze mezi květnem a srpnem, nejvíce v červnu a červenci (platí pro severní polokouli). Na obloze je můžeme vídat především mezi severozápadním a severovýchodním obzorem, většinou před nebo po půlnoci. Protože jsou vysoko, vidíme je díky Slunci, které je osvětluje, i když na zemi je už dávno tma.
Přestože žijeme v éře družic a kosmického výzkumu, stále není známo, co tvoří tato oblaka. Pravděpodobně se jedná o velmi řídká oblaka prachových částic obalených ledem, které dobře odrážejí sluneční světlo. Mají tvar propletených pásů, uzlíků, vlnek a vírů. Víme, že se nacházejí ve výškách okolo 85 kilometrů, v tzv. mezopauze. Je to nejchladnější a velmi suchá část zemské atmosféry, teplota zde klesá až na hodnoty okolo mínus 100 stupňů Celsia, v letních měsících klesá paradoxně teplota mezosféry až na mínus 130 stupňů. Vodní páry se sem mohou dostat zatím ne zcela prokázaným mechanismem transportu přes stratosféru, částečně rozkladem metanu ultrafialovým zářením nebo se vytvářejí fotochemickou syntézou kyslíku s vodíkem (Chapman a Kendall 1965).
V posledních letech se podařilo NLC detekovat také z družic nebo za pomoci radarů a zjistilo se, že se nevytvářejí jen v místech hlášených výskytů, ale nad celou polární oblastí. NLC, které vidíme jsou tedy jen částí obrovského komplexu oblaků, které vznikají v mezosféře. Navíc se ukazuje, že se výskyt NLC v posledních desetiletích zvyšuje, což by mohlo mít souvislost se změnami klimatu nebo se sluneční aktivitou (když je nízká je nižší i teplota mezosféry). Domněnek máme tedy dost, teď je třeba zjistit, která z nich je ta správná...
Jinou zajímavostí z tohoto ranku je velice vzácná noční duha, přesněji řečeno měsíční duha. Už Aristoteles věděl z vyprávění, že kolem poloviny století byla v Řecku dvakrát pozorována měsíční duha. Později - v roce 1804 - dramatik a básník Friedrich von Schiller umístil měsíční duhu dokonce do své hry Wilhelm Tell: "Skutečně! Duha uprostřed noci! Světlo Luny ji zažehlo. Jak vzácné, podivné znamení! Mnozí nic podobného nikdy neviděli. Je dvojitá - pohleďte, její horní polovina je bledší než ta druhá."
Poněkud běžnějším nočním světelným jevem než měsíční duha je mlžný oblouk (bílá duha). Barevné duhy vznikají za deště, bílé duhy za mlhy. V drobných kapičkách mlhy ztrácí úkaz svou barevnost, oblouk má menší poloměr a je širší než běžná duha. Nejlepší bílé duhy vypadají jako široká klenba nad krajinou.
Zdroj: astronomie.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Wicky Wicky | 3. listopadu 2012 v 11:16 | Reagovat

Ok jak mi pak vysvětlíte, že se ty hvězdy které vidím např. včera občas rychle posunou někam jinam? :D to už se mi zdá divný nebo že za chvíli to přestane blikat  
a hvězdy zmizí úplně? :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama