Přítel je, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád. Je to osoba, s kterou se odvažujete být sám sebou.


Přítel je ten,který zůstavá, zatím co ostatní odcházejí.......

www.kobraa11.blog.cz

SOUTĚŽÍME !!!

zapojit se můžete do pátku 25.5.2012 do 18 hodin

více najdete ve článku z 21.5.2012



Nečekaný dopis........:))

Dnes v 6:00 | verunnka |  naše chaloupka a zahrádka
Dneska začneme fotkou, která se mi povedla v sobotu a úplně jsem pak na ní zapoměla. Když se daří, tak jsem teď schopná udělat i třeba 300 fotek za odpoledne, z nich mi jich po promazání zbývá tak padesát a z nich pak vybírám ty které se mi hodí na blog, no a tahle málem upadla v zapomění a to jsem z ní měla celkem radost. Je to foceno v komínku z grilu, zvláštní kde všude si ti pavouce ty svoje pavučinky předou, no dnes už tam není, v neděli jmse grilovali...Zamračený
včera jsem vám ukazovala jezírko jak se v něm pěkně daří vodním rostlinám, no jo, jenže ono se skvěla daří i plevelu na skalce u něj a tak hned jak odkvetou jarní skalničky, tak dojde k totálnímu předělání skalky, vyčištění od plevele, patřičným úpravám a zas k jejímu zušlechtění, akorát bude víc kamená a kamínková, však už taťka koupil několik pytlů bílých kamínků a tak ta změna už je na spadnutí Mrkající
a tady je zas jezírko z jiného pohledu
a ještě jedna fotka, která už za pár dnů nebude pravdou, je to šeřík, co nám krásně stále kvete a voní u chaty, včera už jsem si ale všimla, že už mu pomalu zasychají kvítka a tak už brzy bude úplně jíný pohled na něj, tak proto ještě ten dnešní kvetoucí
v plném květu jsou stále konvalinky, když jsme koupili chatu, tak jsme je taky měli prorostlé přes půl zahrady, teď už je máme jen v kousku jednoho záhonku a jak mamka vidí, že mají snahu dostat se zas dál, tak už na ně maže s rýčem a jejch záměr jim hned překazíMrkající, takže je má ke své radosti už taky pod kontrolouSmějící se
a už i naplno kvetou střapaté pivoňky, jako poupata se fotily moc dobře a teď když už jsou rozvité, tak to moc dobře nešlo, bez blesku to bylo tmavé a psalo mi to pořád, že mám málo světla a s bleskem to je zas takové nijaké Překvapený
a čile k světu se mají i ostružiny, takhle krásně už taky kvetou
a včeličky se pilně starají, abychom měli stejnou ostružinovou úrodu jako vloni Mrkající
a nebojte, to není léto ani podzim, to si jen tak rostou houby u nás na zahradě Smějící se
a já si to neodpustím aspoň jednu sem musím dát, když já je tak ráda fotím Smějící se
a naše Bára už mezitím, co já fotila a naši zalévali ,chystala zásobu třísek na příští grilování Smějící se
a včera už odpoledne to vypadalo na bouřku, spadlo pár kapek, trochu zahřmělo a nic víc z toho nebylo

večer, když jsme byli na zahradě, tak se začalo zas na nebi honit plno mraků
a pak se přihnala i velká černava plná blesků, honem jsme vše dodělali, pozavírali a frčeli domů
a zas z toho nic nebylo Smějící sea tak by bylo potřeba aby zapršelo, všude je velké sucho.

A ještě vám ukážu, co mi včera udělalo velkou radost, ve schránce na mě čekal tenhle dopis, plný krásných slov , myšlenek a životních poznání
moc mě ten dopis potěšil, je to opravdu dopis , kdy sám pisatel na konci píše, že ani mě vlastně nezná, a sám neví, proč mi to všechno takhle píše, ale že cítí ve mě důvěru a proto, že se tak rozepsal. Ráda bych vám ukázala co mi napsal, ale nejde to, nechci a ani nemůžu zklamat, ale věřte , že je to člověk s velkým a lidským srdcem, takovýhle dopis se nedá napsat jen tak.
A kdo že mi to vlastně psal ?
Někdo, kdo má monogram JM.
Je to moderátor z TV Barrandov z pořadu Splněné sny , ten pořadje to obdoba slovenského Modrého z nebe.
původně jsme si mu psala v lednu jen o podpis, ale musím přiznat, že dopis mi udělal mnohem větší radost jak jeho podpis.
a kdo chcete vidět jeho fotku i s věnováním tak mrkněte ke mě na

Mějte se všichni moc hezky a i vám bych moc přála, aby jste dostali od naprosto cizího člověka tak krásný dopis jako včera já, bylo to zvláštní , milé a v dnešní době opravdu vzácné.

P.S. a zas mám novou anketu Smějící se
Počet komentářů: 2
 

Stříháme, šijeme, plníme, háčkujeme a pečeme

Včera v 6:00 | verunnka |  Jen tak....
No a protože už soutěž běží o stošest, tak i my musíme doma máknout, aby výherkyně nemusely na svoji výhru dlouho čekat. Takže mamka vytáhla stroj a už to frčelo jako v nějaké manufaktuře, stříhaly jsme, mamina šila, dokonce mi dovolila i kousek vyfotit, chtěla jsme jí vyfotit celou u stroje, ale to mi nedovolila se slovy, že když se na něco soutředí , tak vypadá jak postřelený bažant, no tak nic Smějící se, třeba mi to dovolí na podzim, až budou hony a pak ten bažant bude na místě Smějící se
já pak plnila, je fakt, že tam mamka nechávala tak malou dírku na plnění, že ona by se tam nedostala a bylo to dělaný akorát na moje malé prstíky Mrkající
a když mamka ušila všechny ty malé dárky, tak se pustila do toho jednoho velkého hlavního, ale z něj vám ukážu taky jen kousek, to by pak nebylo překvapení Mrkající
zatím máme rozdělaný dárky pro tři z Vás, pokud bude potřeba ještě víc, tak budem dělat další Smějící se
a aby nám šla práce pěkně od ruky , tak jsme k tomu mlsaly bublaninu, kterou mamka ráno upekla, ve sklěpě jsme měly ještě kompotový třešně a tak jsme je hned do bublaniny šouply, zavařený zásoby se nám už povážlivě krátí, ale brzo už zas budem zavářet nové kompoty a sklep se začne zas pomalu plnit S vyplazeným jazykem
Brzy už začne čas jahod, pak třešní, no a pak už to půjde jedno za druhým.
Zvláštní , že každé to ovocné období mám spojené s nějakým, ale pokaždý s jiným jídlem.
V jahodovém čase jednoznačně vedou jahodové knedlíky
v třešňovém to je právě bublanina z nich
v rybízovém to je správně kyselý drobenkový koláč
v meruňkovém čase moc dobrý koláč, kde se navrch na meruňky dává želatina, ale uvařená ne ze želatiny, ale z vanilkovýho pudinku a ona není tak pevná a správně se má jíst ten koláč lžičkou, ale to já ne, no a pak jsem od tý pudinkový želatiny správně opatlaná a i to vlastně k tomu koláči patří Mrkající
no a v borůvkovém období jednoznačně vede kynutý koláč s vysokou vrstvou borůvek a drobenky S vyplazeným jazykem

večer jsme pak odfrčeli na chvíli na chatu na taťkovo odpočinkové chatové kafčo, já prohnala houpajdu, zkontrolovala, co kde je nového

chrpa už pěkně rozkvetá
a jezírko už taky začíná pěkně zarůstat, leknín už prorostl až na hladinu a pomaloučku ji začíná zaplňovat, vodní kala už je taky venku a i doutník si to vesele roste, vloni jsme ho měli prvně a měl k našemu velkému překvapení jeden doutník, taťka mi vyprávěl, že jako kluci je chodily na rybník trhat a pak do lesa kouřit a pak je po tom vždycky bolelo břichoSmějící se
a jak jsem tak seděla na lavičce u jezírka , tak mě zaujaly kapky vody na listech leknínu, tak jsem lehla k jezírku, vlasy už pomalu máchala ve vodě, zrovna tak jako bradu a tohle z toho vzniklo, kapky vody mi zatím moc fotit nejdou, ale dneska jsem s nima byla docela spokojená, jestli to bylo tím večerním sluníčkem, to nevím, ale musím to vyzjistit Smějící se
a na závěr naše psí madam, takhle prostrčila hlavu skrz šprincle verandy a poslouchala , co si mamka s taŤkou povídají
mějte se všichni moc krásně a už teď je jasné, že do soutěže Vás napsalo tolik, že dáreček dostanou víc jak tři z vás, takže dnes máme s mamkou o zábavu postaráno, jen ještě nevíme, jestli uděláme stejné, co už máme, nebo něco jiného Smějící se

P.S. a protože začal zas " po našem"fungovat blog, který už znáte z jeho začátků,
byla by škoda nenavštěvovat ho

Počet komentářů: 17

SOUTĚŽÍME !!!!

Pondělí v 6:00 | verunnka |  Jen tak....
Blog už mám dlouho asi 4 roky, ale protože už to bude příští týden rok, co jsem blog změnila a začala ho psát , tak jak jste zvyklé a k narozeninám se mají dávat dárky, tak jsem se rozhodla, že to otočím a dárky budu dávat já Vám Smějící se
Takže soutěžit můžou úplně všichni kdo mi odpoví na mojí otázku a vůbec nevadí, jestli bude odpověď správná nebo ne, nemusíte mít ani blog, prostě jen do komentářů napište, co si myslíte, že to je. Kolik bude výherců ještě přesně nevím, záleží kolik vás odpoví a z kolika budu potom losovat. Takže to bude překvapení kolik z vás dáreček nakonec dostane.
Soutěž uzavírám v pátek večer v šest hodin a v sobotu se dozvíte koho jsem vylosovala.

Tak a tady je soutěžní otázka :

Jak se jmenuje tahle léčivá bylinka ?
napovím, že část jejího názvu tvoří část lidského těla Mrkající
a napovím, že první písmeno je k

a pamatujete, jak vám Baruška psala, že v sobotu večer prdí na hokej a půjde raději spát, no tak šla a tady máte důkaz
takhle má vždycky ustláno u mamčiny postele, protože k našim do postele smí až nad ránem a tak v noci chrní takhle a tu deku na přikrytí si doslova vyžaduje a hračku si už do ložnice vždycky nějakou přinese a pak s ní chrní Smějící se a tady už měla půlnoc, ani nezaregistrovala, že jsem jí fotila Smějící se
tak mějte se všichni moc krásně a já jdu makat na dárkách, mamina mi s nima trochu pomohla a já jdu pokračovat.

P.S.
21.5.2012 13:15 hod
Abych v tom měla přehled, tak v tomhle článku Vám nebudu odpovídat na komentáře, to abych to pak měla jednodušší při losování, nechci abych mezi vámi byla zamotaná i já. Takže se za to nezlobte. Vše sleduji bedlivým okem a těší mě co píšete. A vzkaz pro Šárku, u nás fouká jen trochu a teplo je jak v létě , ale od jihu se ženou nějaký divný černý mraky a nevypadá, že by nás minuly

Smějící se 21.5.2012 21:41 hod
vzkaz pro Evku ze Slovenska, prosím napiš mi znovu, vidím, tě, že jsi psala, ale nejde mi to otevřít .
Jinak vám všem moc děkuju za moc hezké komentáře.
Počet komentářů: 24

Baf, baf, tak zas píšu já

Neděle v 6:00 | verunnka |  naše chaloupka a zahrádka
Ba, baf, všichni Mrkající,
tím vás zdravím, nechci vás polekat Smějící se
Verunka teď smutní kvůli hokeji, že jsme prohráli, tímto zdravím moji Evku na Slovensko a gratuluju, byli jste prostě lepší a opravdu právem jste vyhráli - to vzkazuje Verunka.
No a co já a hokej, tak to si napíšem až za chvíli, teď hezky popořádku.
V pátek navečer jeli páníčkové na chatu no a já samozřejmě frčela s nima, jenže kdybych to věděla Úžasný,
no co se stalo, zase jsem přinesla myš, no ona to prý myš nebyla, ale byl to rejsek, mělo to delší čumáček jak myš. Páníčka pomalu šílela a řekla, že když jsem takový čuně, tak ať jí pak nechodím dávat pusinky, prej jsem fuj pejsek.
Nó jo, ale když já ty myši tak ráda chytám. Doma když si se mnou hrají, tak to je pořád Báro koukej myšička a já běhám a hledám a pořád nic, no a pak když ji objevím a chytnu, tak mě za to ani nikdo nepochválí, rozumíte tomu, já teda ne Smějící se
a takhle jsem pak dělala oči na páničku, aby se už na mě nezlobila, jo a ono to pomohlo
no a ještě jeden problém mám na zahradě, neumím tam totiž chodit čůrat, nevím proč, ale líp se mi čůrá až za naší brankou, kakat chodím do rybízu, tam mám soukromí a tak tak se mi to líbí,ale čůra tna zahradě, ne to fakt mi nejde,
takže když jsme na zahradě a já potřebuju , tak si vždycky takhle sednu k brance a začnu štěkat a naši už pak vědí, kde jsem a co je potřeba udělatSmějící se, stačí otevřít branku, já si odskočím a zas mažu zpátky Smějící se
A na zahradu jsme samozřejmě jeli i včera hned po obědě, páni a to už zas bylo pěkný teplíčko, kdybych mohla, tak bych si i "kabát" sundala, ale to nejde, ten mám napořád, no je to ale pěkná nuda chodit pořád v jednom modelu nehledě na módu, ještěže mi ho přes léto panička často stříhá Smějící se a tak to mívám na "ježka"
Jak sem tak šmejdila po zahrádce, co kdyby tam náhodou byla ještě nějaké myška, či nějaký rejsek, tak mě něco příjemně zašimralo v čumáčku a tak jsem hledala, až našla, no ale k jídlu to nebyl nic, byly to jen konvalinky, kdyby tam byl raději kus masa Mrkající
a pak jsem ještě našla něco zajímavýho, pamatuju si, že jsem si tuhle dobrůtku chodila vloni sama okusovat, ale zas nic, zrovna tam byl páníček a všimnul si, co mám za lubem a tak mě od toho hnal se slovy, opovaž se
ale tohle jsou zatím jen ty maličký, to já si raději počkám až na ty velké, ale ty teprve zatím jen kvetou Mrkající

taky jsem si naivně dělala plány, že budou naši grilovat, ale prd, kvůli hokeji se jelo domů už po páté a grilování se odkládá až na dnešekS vyplazeným jazykem
no a při hokeji to byl mazec, já teda tomu vůbec nerozumím, ale vždycky, když jsem spokojeně usnula pod stolkem, tak mě nečekaně vzbudili, jednou zařvali goool a pak Verunka radostně poskakovala po pokoji, no a pak už nekřičeli, jenom tak nějak divně nadávali a rozčilovali se u toho a prý to je v /prdeli/ protože na Finy prý asi nemáme.
Vy víte o čem je řeč, já teda vůbec ne. Teď tady páníček sedí a uklidňuje se tím, že mě drbe na pacičce, jé a to se mi to líbí
to si pak lehnu, rozplácnu se a ani nedutám Smějící se
a ještě když byl hokej, tak jsem takhle nechápavě koukala co se to u nás doma děje když tak divně hudrovali a nadávali a posílali je někam Smějící se
v pátek ještě chtěla Verunka,aby jí páníčka vyfotila, no a takhle to dopadlo
chtěla si dát nové fotky na facekook
no jenže pak Very při tom pořád dělala všelijaké kravinky a tak bylo docela těžké nějaké seriozní fotky udělat, když ona se pořád něčemu hihňala a pak už ani panička nemohla a hihňala se taky, o a bylo po focení Smějící se
no ale včera po hokeji už takovou náladu neměla, to pak chodila doma jak schlíplá slepice
o vzrůšo se ale postarala páníčka, když si našla klíště, takže páníček nasadil brýle a " operoval" ale víte co mi je divný, že i když páníčka bylo hodná, tak proč pak nedostala piškot, jako dostávám já, hm asi na ní zapoměli Smějící se
teď mají naši zaplou televizi a už vypadají spokojeně a každou chvíli se něčemu smějí a zas mě s tím budí a já pak takhle zívám
asi je nechám v klidu koukat a půjdu už vedle spát Mrkající
a ještě něco jsem vám chtěla napsat, slyšela jsem,že Verunka pro Vás chystá nějakou soutěž na blogu a už i s páničkou vymýšlely nějaké dárečky, takže se máte na co těšit
no a na cože se to doma dívají


takhkle tu písničku od Karla Černocha mají naši rádi, dokonce jí maji i na CD v autě Smějící se
tak to je dnes ode mne vše a já jdu zjistit, jak to bude s tou soutěží a pak se půjdu ještě vyčůrat a spokojeně se už odeberu do " ležovic" Mrkající

mějte se všichni moc krásně a hezky si užijte dnešní slunečnou neděli

baf, baf Barunka a
Počet komentářů: 16

Závitky se špenátem a smetanové šťouchané brambory

Sobota v 6:01 | verunnka |  maminčiny recepty
kotlety naklepete
osolíte
opepříte
lehce potřete hořčicí, my daly dijonskou
pokladete lístky čerstvého špenátu
dáte plátek šunky
a navrch kousek nivy

zavinete a naskládáte do zapékací misky, kterou jste vymázli olivovým olejem
na každý závitek dáte ještě kousek nivy a posypete kořením, my daly grilovací na zeleninu
zakápnete olejem a trochou vody
a dáte pod alobalem péct asi na 180
průběžně kontrolujete a asi po hodině alobal sundáme a necháme chvilku dopéct jen tak
my jsme to měli se smetanovýma šťouchanýma bramborama
klasicky uvaříte brambory v osolené vodě
slejete
zčásti rozšťoucháte
a přiléváte po troškách šlehačku / aby to zas nebylo moc řidké/
a zas štoucháte až docílíte potřebné konzistence
pak už jen zlehka vmícháte nakrájenou jarní cibulku i s natí a je hotovo
dle chuti ještě dosolíte a případbě opepříte
přeju dobrou chuť, nám to chutnalo mocS vyplazeným jazykem
Počet komentářů: 9

Jahodové čokoládové řezy

Sobota v 6:00 | verunnka |  maminčiny recepty
potřebujete na menší plech :
3 vejce
7,5 dkg cukru
9 dkg polohrubé mouky
1 vanilkový cukr
3 dkg másla rozpuštěného
mléko dle potřeby - asi 1 decku
1/2 prášku do pečiva
1 lžíci kakaa
na krém :
1 modrý tvaroh
1 zakysanou smetanu 15 %
1 želatinový ztužovač oetket
cukr dle chuti
kakao
jahody a čokoládu na postrouhání
z bílků ušleháme sníh, všechny ostatní suroviny smícháme ručním šlehačem a nakonec přidáme ušlehaný sníh
pečeme asi 15 minut na 180 stupňů a dáme vychladnout
krém :
šlehačem ušleháme tvaroh, přidáme zakysanou smetanu, do které jsme nejdřív nasypali želatinový ztužovač,osladíme , přidáme kakao a natřeme na vychladlou buchtu, navrch dáme pokrájené jahody a postrouháme čokoládou
vždycky jsme používali klasickou čokoládu na vaření, mamka někde vyčetla, že na strouhání se nejlépe hodí čokoládové kaštany, no tak to tentokrát zkusila a výsledek i chuť na buchtě byly na jedničku. Poprvé se na podařily nastrouhak krásné zakroucené hoblinky
takže dobrou chuť
Počet komentářů: 4

Od Šárky

Pátek v 12:32 | verunnka |  Jen tak....
Tak jsem dostala další ocenění, tentokrát od Šárky, jsem ale tentokrát trochu v rozpacích, vždyť já na ruční a podobné práce zas tak opravdu zručná nejsem, jsem teprve v začátcích a je teda pravda, že mě to docela i chytlo. Takže vyšívání s předlohou, jo to by šlo, s háčkem se kamarádím taky krátce, ale taky mě to baví, pletací jehlice u mě asi nikdy neuvidíte, pletu strašně volně a pak mi ty jehlice proto z těch oček každou chvíli vypadnou a je to v háji a to pak všechno letí opět " do kouta" a u šicího stroje sedím strašně nerada, nemám v něj důvěru Smějící se
Na druhou stranu mě moc chytlo focení, děsně mě baví PC grafika, psaní všeho možného a nejvíc povídek.
Takže ocenění si sem dávám, ale aby mi patřilo opravdu právem, tak budu muset ještě trochu víc máknoutMrkající

mějte se všichni moc hezky
Počet komentářů: 13

Retro účesy a trochu i móda

Pátek v 6:00 | verunnka |  Tak to jsme my
Včera jsem Vám slíbila, že zkusím pohledat nějaké fotky po babičce na téma účesy. A to zas bylo, já když tu krabici s fotkama vytáhnu, tak padám do jiného světa a naprosto zrácím pojem o čase, až se pak vždycky divím, jak mi to hledání dlouho trvalo. Včera jsem poctivě vybírala a hledala až jsem z hrůzou zjistila, že těch fotek jsem vybrala asi třicet a to už by bylo spíš na román než na článek, takže nastalo obtížné třídění, no a opět po delší době se nakonec povedlo Smějící se
takže hezky se usaďte začínáme
jako první je pro nás paní, zcela neznámá,usoudily jsme s mamkou, že to byla asi nějaká teta babičky Věrky, protože je dost podobná její mamince
tady na té fotce víc jak vlasy mě zaujalo oblečení, kdoví jestli je šité v ruce nebo už na stroji, ale i tak je na něm vidět, že bylo určeno pro slavnostní příležitosti, no a ten límeček, dokážete si představit, kolikrát museli dát nahřát žehličku než ho takhle nažehlili ?
a na téhle fotce se mi líbily ofinky dětiček, mají je všichni asi podle stejného hrnce, akorát ten kluk uprostřed ten tam má nějaký zub, asi ten hrnec daly uchem dopředu a pak ho tam i tak obstřihli Smějící se
a ještě se z té fotky dá podle oblečení poznat, že tam jsou tři sourozenecké dvojice , protože jsou vždy shodně oblečený
a tady už máme babičku Věrku, dědu Rudu, a malou Věrku / ta větší/ a Líbu / mamky mamka/
i tady je krásně vidět, jak jsou naparáděný a načesaný, na téhle fotce se mi úplně nejvíc líbí učes malé Věrky, je naprosto kouzelný
a tady už je malá Věrku ve školce, je to asi tok 1948 a sedí druhá zprava a je skvělý, jak všechny holčičky , teda až na tu úplně nalevo, mají téměř shodně vyčesané vlásky, že by dílo paní učitelky ? a ještě si všimněte, jak všem klukům správně trčí uši, takže jsem nebyla sama kdo měl jako malý, místo uší větrolamySmějící se
a ještě jednou malá Věrka, ale tady už nám povyrostla, no a na téhle fotce mám pocit, že když jsem se na ní podívala napoprvé a moc jí nezkoumala, že jsou všechny holky ostříhaný podle jednoho vzoru, asi už tenkrát nafest sledovaly módu a teta Věra je v poslední řadě čtrvtá od leva

a jedna pohodová, babička Věrka s dědou Rudou a asi na cestě někam na náměstí
oba v ležérních modelech a načesaní, akorát být babičkou, tak bych si do toho kostýmku vzala jinou halenku Mrkající
ta budova nalevo od nich, to byla administrativní budova pivovaru,která pak z část shořela a pak ji stejně zbourali a teď tam začíná pěší zóna a na tom místě stojí ČSOB
a vzadu za nima to je bývalý okresní úřad a teď tam je Úřad práce, sociálka a některé zdravotní pojišťovny a okresní zastupitelství a ta budova je prakticky pořád stejná a před tou budovou stál tank , ale ten už tam pochopitelně není Smějící se
a z téhle fotky se dá poznat, jak děda s babičkou byli strašně pohodoví a prímoví, škoda, že jsem dědu nemohla poznat, mamka když o něm vypráví, jak si s ní maloval, hrál na housle, učil poznávat kytičky - spolu chodili hodně do parku a spoustu jiného, tak to muselo být děsně fajn
jo a ještě děda sbíral známky a s maminou pak spolu vydrželi celé hodiny rovnat je do aršíků a pak je lepit na takové černé tvrdé archy a rýsovat k nim rámečky, škoda, že babička Líba vše prodala, moc ráda bych si to prohlédla, očuchala- miluju tu vůni starých časů, jakou si tyhle věci sebou nesou a vůbec měla bych v tom i kousek dědy a mohla ho tak i poznat a taky bych si mohla sáhnout na věci, na které sahal i děda
a tady na té fotce už děda Ruda módu ani účes neřešil, na hlavu si narazil baret a bylo mu fajn, mamka si pamatuje, že ten baret si sundával jenom na spaní a pokud si nemyl hlavu, tak ho nosil i do vany . A v zimě měl zas oblíbenou zmijovku, ale takovou žádnou fotku jsem nenašla, no škodaSmějící se akdyž tady koukám na ty jeho ruce, tak stejným způsobem si je dává i mamina, zvláštní, co všechno člověk podědí
a opět děda Ruda , tentokrát coby kojná s mojí maminou , jak jsem psala, mamka u babička a dědy vyrůstala odmalička a podle jmelí to bylo někdy kolem vánoc, takže mamce tady bylo něco kolem jednoho měsíce Smějící se a dědovi bylo 47 a ty vlnitý vlasy, které si mamka každé ráno marně narovnává zdědila právě po něm Mrkající
a tady byl mamině jeden rok a koukám, že vlasů jsme měli na roce skoro stejně, mamka měla jen o pár chlupů víc jak já,
no a i parádní šaty s bílým límečkem měla, ty jí šila babička, už tady je vidět, jak světlé oči mamka má,má je takové světle modrošedivé a když hubuje tak ji jdou i trochu do zelena Smějící se a jak tak koukám, tak jí uši neodstávaly Smějící se
a že vítr u nás fouká celoročně a od jakživa je krásně vidět tady na mamce, jak má vlasy od větru na straně rozfoukané.
kdo ke mě chodíte pravidelně, tak vzadu poznáváte už rodný domeček paní Emy z cukrárny, no a na stejné sušáky na prádlo chodímě věšet i my, akorát to bidlo na koberce a peřiny už tady nemámeMrkající
tak to je pro dnešek vše a já jdu ještě napsat zrovna recepty na zítra
mějte se všichni moc krásně a hezky si užijte sluníčkový víkend
Počet komentářů: 8

Já a mé dětské účesy :))

Čtvrtek v 6:00 | verunnka |  Tak to jsme my
Úterní návštěva kadeřníka mě motivovala k napsání tohodle článku, bude u mě a mých dětských " účesech" Smějící se
Když byla mamka těhotná, tak jí v jedno období dost pálila žáha, normálně na to vůbec netrpí, ale tenkrát jo.
No a každý jí říkal, že se k tomu říká, že se jí narodí miminko s hodně vláskama Smějící se. Tenkrát se ještě nevědělo jestli se narodí holčička nebo kluk a tak naši byli připraveni na holčičku minimálně už s půlmetrovejme culíkama a nebo na kluka / v tom případě bych byla Jakub Mrkající/ s účesem stylu hippísák Smějící se.
No omyl, narodil jsem se coby fantomas, hlavu jsem měla naprosto holou jak pan Hála Smějící se a takto to vydrželo asi do mých dvou let, pak to bylo teda z důvodu množství antibiotik, které do mě cpaly, všech možných a častých rentgenů.
tady je důkaz, to mi byl roky a vlásky se jaksi nekonaly
jen takové to jemné chmýříčko se občas ukázalo
ve dvou letech se ale začalo svítat na lepší časy, z fantomase se stal angrešt, tak mě pojmenoval taťka, když mi naráz po celé hlavě začaly růst silnější a pevnější vlásky a když měly asi 2 cm, tak mi trčely úplně na celé hlavě, tak proto angrešt, opravdu jsem mu asi byla podobná Smějící se
a tady už to je v mých třech letech a tady už náznak holčičích vlásků je patrný, už i ocásek mi šel na hlavě dělat, to jsem focená u fotografa, tak proto ten vyjukaný a nucený úsměv
a tohle je můj ranní účes nazvaný úprk na záchod, já vůbec ráda chodila a seděla na záchodě, ani nevím proč, ale moc se mi tam líbilo. Pamatuju, že jsem tam jako malá chodila sedat i když jsem to vůbec neptřebovala, prostě jsem se tam jenom usadila, houpala nohama a zpívala si na celý byt a nebo si povídala s mamkou do kuchyně a nebo do koupelny když zrovna pralaSmějící se
a tahle fotka bude asi taky nějak z toho stejného míň vlasatého období, to jsme byli v Adršpachu a tady mi udělali účes alá kozí bobek Smějící se
a na tuhle fotku se už i pamatuju, tenkrát jsem si hodně hrála s velkým miminkem / panenkou/ co jsem měla, bylo velké jak opravdové mimino a tak jsem na něj měla i nějaké oblečky po mě, no a i tahle čepička byla taky po mě a místo panence jsme jí oblékla tenkrát sobě a nechtěla jsem jí sundat a tak jsem v ní šla i spát Smějící se, no a vlásky už se mi tady na ramenou začínaly pomalu vlnit
v tohle období jsme hodně jezdili nakupovat oblečení do Polska a vždycky mi tam naši koupili i nějaké sponky do vlasů a takhle jsme je zkoušely, mě to strašně bavilo, když mě mamka česala a vymýšlely jsme přitom i rúzné vtipné účesy
a tohle je účes alá vodník česílko, moc ráda jsem se koupala / to mi zůstalo dodnes/ a ještě raději jsem si myla vlasy, moc se mi líbilo, jak ty dětské šampony krásně vonělyMrkající a bylo to asi někdy v létě, je tady krásně vidět,jak jsem nosila tričko a od rukávků dolů mám opálený ruce, nebo že bych je měla tak špinavý, né to asi né Smějící se a všimněte si uší, jak mi krásně trčí, měla jsem to takové poctivé větrolamy, ale i to se časem srovnalo a teď už je mám ok , holt všechno chtělo jen svůj čas Smějící se a koukám, že i tady je vidět jedna z mých jizev, jako menší mě to trápilo a dnes už to taky dávno neřeším a ani je už nevnímám, pokud mě teda zrovna nezlobí píštěl, co se mi v té pod prsem už jako malé udělala
a tohle je o prázdninách před první třídou, to jsme byli na chatě v Holicích a tady jsme zrovna byli na minigolfu a já mám účes alá Odvážná školačka Máša Smějící se a představte si, že tyhle culíky mi zvládal bez problémů plést i taťka, akorát si pamatuje, že on mo je stašně utahoval a pak mi trčely jak Pipy punčochaté
a tady mám účes v podobě bláznivé paní domácí, tenkrát jsme zkoušely nechat přerůst ofinu a tak jsem ji měla tady sepnutou sponkou, ale nějak mi to neslušelo a tak z toho sešlo. No a domácí práce mě bavily už tenkrát, akorát ta žehlička hrála nějakou melodii a já když " žehlila" tak jsem ten zvuk měla zaplý, no a chudák mamka když to musela poslouchat několikrát za sebou. Naši mi tyhle zvukové hračky moc nekupovaly, ale expert na to byla babička Věrka, takže ty hračky jsem stejně měla Smějící se a koukám, že jsem tady měla punčocháče a ty já nosila strašně ráda, ale muselo to být tyhle řádkový bavlněný a nejlíp když byly hnědý, úplně jsem nesnášela takový ty krepsilonový či jaký to byly, ty šly blbě oblíkat a když mi s nima pomáhal taťka, tak mě přitom vždycky štípal nechtěně do nohou to jak mi je natahoval, protože mu to taky nešlo a jak mi je vždycky posouval a chytnul je , tak mě štípnul Smějící se

a ještě jednu fotku mám připravenou a tady mám účes alá modrý obláček, to je v Itálii asi před 6 lety a ten kruh si tenkrát tam mamka koupila, aby měla něco pod hlavu na pláži a mě napadlo si ho takhle navlíknout na hlavu, no já nemám daleko ke každé pitomině a kde se nějaké konají, brzy se objevím i já Smějící se
tenkrát jsem tam s tím způsobila takovou srandu široko daleko a dokonce někdo i vymyslel, že jsem jak Teletubies
Smějící se
jinak když jsme u moře a koupeme se, tak vlasy vůbec neřeším, nechodím k moři proto,abych si tam hlídala vlasy,ale proto abych si zaplavala, potápěla se a vůbec blbla. No večer když pak jdeme ven, tak to už je jiná , to už si na vlasech dávám záležet Smějící se.
No a včera když jsem hledala ve fotkách ty pravé, tak mě tak napadly další a další články s mýma fotkama, takže se máte zas určitě na co těšit, ale to zas až někdy jindy.
zkusím se podívat i do krabice po babičce a třeba i tam najdu pár fotek na téma účesy tenkrát Smějící se
Mějte se všichni moc hezky, počasí se nám začíná už snad pomalu vylepšovat, víkend je v dohledu a tak se mějte všichni moooc hezky a zas zítra

P.S. a ještě citát na závěr :

Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.
Počet komentářů: 14

A tohle už jste slyšeli ?

16. května 2012 v 14:00 | verunnka |  Jen tak....
Já tyhle věci a rozruchy normálně nemusím a nesleduju, mám z toho pocit, že už fakt ničemu nerozumí a na tak dlouhé a nekonečné " divadlo mě už fakt nebaví se dívat, ale před chvílí jsem slyšela v jednom rádiu tohle moc se mi to líbilo

Víte o tom, že Dr. Rath je vlastně chudák ?
1. vypadá jak Mr BeanSmějící se
2. nafackuje mu kdejaký MacekSmějící se
3 a když si chce večer dát skleničku úplně obyčejnýho krabicovýho vína, tak na něj vypadne úplně omylem 7 milionu korun Smějící se

Co mě baví číst, je časopis Týden a Ekonom, v nich si listuju ráda a hodně se tam dozvím, pak ještě kupujeme Epochu a 21.století.
Denní tisk taky máme,ale ten čtu jen zezadu - takže sport.

jen doufám, že zas neuvěří těm jaho chabým výmluvám a konečně už se začne něco dít, jé to by bylo ušetřených peněz, kdyby tohle fungovala jak má
no a tím zavírám toto téma, na blog ho nechci moc tahat
Počet komentářů: 9

Od holiče ,z kuchyně a ze zahrady

16. května 2012 v 6:00 | verunnka |  naše chaloupka a zahrádka
Dneska začneme hezky popořáku, tak jak včerejší úterý probíhalo. Ráno u nás zvonil pošťák a donesl mi dáreček od kámošky, v krabičce bylo stříbrné srdíčko a k tomu moc krásný dopis, Míšo moc děkuju a moc si vážím toho co jsi mi napsala.
Dopoledne pak mamina upekla jahodové řezy, akorát je tentokrát udělala celé čokoládové, včetně krému a ještě použila jednu fintu, ale tu vám napíšu až v sobotu.
K obědu mamina nachystala šťouchané smetanové brambory a závitky plněné čerstvým špenátem, měli jsme je takhle poprvé a moc mi chutnaly, kdyby mi ale mamka předem řekla, že tam je čerstvý špenát, tak bych ho asi vyďoubala, takhle, když jsem to nevěděla, tak jsem to snědla jako malinu a nejinak tomu bude i příště.S vyplazeným jazykem
po obědě jsem pak došla s Baruškou na procházku a byl pomalu čas se vydat ke kadeřníkovi . Salon je přímo na náměstí a tak to nebylo daleko.
A tady už jsem s hlavou plnou alobalu, jak nějaká pečínka připravená na gril
a tady ještě jednou , abyste viděli i kousek interiéru
pan kadeřník byl hodně upovídaný a tak jsme se dozvěděly, že mu je 32 a pochází z Prahy, v Praze měl taky kadeřnické studio, někde v centru, ale už tam byl neúnosně vysoký nájem - platil 100.000,- měsíčně a tak se rozhodl z Prahy odejít do nějaké menšího města. Tady má salon přímo na náměstí, nájemné proti Praze platí takřka zanedbatelné a klientelu už si taky díky svému umění vybudoval velkou.Mrkající
Tohle je pohled od něj do náměstí a na okně je vidět i jeho jméno, akorát je pozadu.
no a výsledek už znáte, teď jsem objednaná zas za měsíc, těsně něž co pojedem do Itálie, aby mi jetě zkrátil ofinu
cestou domů jsme se ještě stavily pro novou konvičku a ta už vaří sama bez mamčiny pomoci.Smějící se
CHvilku potom, co jsme došli domů, tak přijel domů taťka a mooc se mu to líbilo a zrovna se ptal, jestli jsem se objednala znova a tak měl radost, že jo.
Potom jsme jeli na chvilku na chatu, takťka pak musel ještě někam na cenovou nabídku a tak jsme na dýl nemohli
No a já se chvíli houpala a pak chviku ještě stihla fotit
nově nám bude kvést chrpa, už se těším až pokvete na ty její střapaté květy až je budu fotit Usmívající se
další co nám pomalu kvete jsou konvalinky, líbí se mi jejich bílá něžná krása Mrkající
a jeden kvítek šeříku zblízka
a u jezírka se má čile k světu i kapradí
a protože jsme jeli domů dřív a západu slunce jsme se nedočkali, tak aspoň jedna fotka včerejšího večerního nebe, bylo takové trochu tajemné a strašidelné
já už půjdu spát, bylo toho přeci jen na mě trochu dnes moc , ale nebojte na zítra už mám v hlavě nápad na jeden retro článek, takže dnes to dám dokupy a zítra se můžete těšit Smějící se
Ještě jednou moc děkuju za vaše pochvaly mého nového účesu, i já sama jsem moc spokojená
Mějte se všichni moc krásně a zas zítra
Počet komentářů: 32

Už :))

15. května 2012 v 17:57 | verunnka |  Tak to jsme my
tak před chvílí jsem dorazila domů a jak jsem slíbila tak ukazuju, víc napíšu zítra do článku, ale bylo to super a JÁ jsem spokojená, což je úspěchSmějící se
takže ty slibované fotky
a další
a ofinka z druhé strany, kde je nakrátko a došikma
akorát mi to cestou domů trochu poopravil i vítr, který opět funí jak o závod

tak zítra si napíšem víc
Počet komentářů: 20

Z venku i z domova

15. května 2012 v 6:00 | verunnka |  Jen tak....
Včera ráno mě mamka vzbudila se slovy : Komu se nelení tomu se zelení Smějící se
Já se nasnídala a mazaly jsme přes Trutnov k paní zubařce, mamka jí tam nesla hotové papíry a domů jsme zase nesly nové.Když tam jdeme, tak nejlíp se nám jde cestou kolem řeky, jde to i přes město, ale tady to je víc přírodou a je to taková klidnější a pohodovější cesta.
Část cesty vede kaštanovou alejí. Před pár lety byly všechny kaštany napadeny nějakou nemocí, ani nevykvetly a tím pádem neměly ani kaštan. Technické služby je pravidelně ošetřovaly postřikem a zadařilo se, letos kvetou jak o závod a tak třeba zas budu mít na podzim kaštany na zvířátka z nich, bylo to divný, když několik roků jsme měli podzim bez kaštanů.
a jeden kaštanový květ zblízka, foukal ale šílený vítr a tak se mi to moc nedařilo vyfotit, pořád mi ten květ utíkal někam ze záběru a mazal se Smějící se, škoda, je tak moc krásný
mamka říkala, že babička Věrka vždycky,že vždycka, když kvetly kaštany, říkala, že bude zima. Tak jestli to platí a vypadá to, že jo, tak si moc přeju, aby ty kaštany už co nejdřív odkvetly.
No a na konci aleje stojí budova obchodní akademie, vloni ji zrekonstruovali tak, že vypadá jako když ji tenkrát postavili
ježiš, teď když na to koukám, tak to vypadá jen jako divadelní kulisa, ale ta budova dozadu normálně dál pokračuje Smějící se
a hned za ní vlevo vzadu vykukuje kosek šedé dvoupodlažní budovy. Dřív to bývala okresní poliklinika, taky jsem měla to štěstí jí parkrát navštívit, na očkování proti TBC a pak jsem tam byla s bradavicí na chodidle, kterou jsem chytla když jsme se školu chodili v první třídě místo těláku na povinný plavecký kurs. Tenkrát nás tam s bradavicema skončilo ze třídy hned několik. Já měla neštěstí jen jednu , ale musela ven, protože mi vadila při chůzi a byla rostlá dovnitř, takže nakonec jsme měla na chodidle šest stehů a dostala jsme barličky a nemohla jsem do školy a to se mo mooooc líbilo , i ty berle i to že jsem nemohla do školySmějící se. No a dnes to je plné vietnamců a jejich jednoho velikánského obchodu.

A napravo od obchodní akademie je kostel, který už znáte, ale z tohodle pohledu Vám ho ukazuju asi poprvé
Domů jsme dorazily pěkně zmrzlé a bylo nám i příjemné, že nám zas začali topit i když v květnu bych už raději brala sluníčko, než zaplé topení.
Ještě jsme se teda stavily v BIlle na nákup a podařilo se nám koupit hoodně levné jahody. Oni je mají už od středy v akci a asi jich na víkend objednali hodně a neprodali by je a tak měli půl kilové balení jen za 9,90 Kč. Vzali jsme si čtyři balení a odpoledne jsme se daly s mamkou do díla.V době, kdy dozrávají české jahody, tak jsme pravidelně každý rok v Itálii a tak jsme si už včera uvařily z těch jahod tvarohové knedlíky s jahodama do mrazáku. Na knedlíky jsme sdělaly tři balení a to čtvrté jsme sluply. Takhle mi to mamina připravila a já pak motala knedle, akorát už jsem v půlce " umírala" a tak mi mamka pak se zbytkem pomohla.
Nakonec jsme jich udělaly 50 a do mrazáku jich putovalo ale jen 48, ty dva jsme přece musely ochutnat jak se nám povedlyS vyplazeným jazykem, no a povedly, kdybych se nehlídala do plavek, hned bych si jich pár nechala naložit k večeři , ale to nejde Smějící se
a když už jsme byly v tom kuchtění, tak jsme ještě k večeři udělaly ředkvičkový salát, ve skleníku nám dozrávají rychleji než je už stíháme jíst a rozdávat a nikdo už je jen tak jíst nechce / jenom naše Bára se jich ještě nepřejedla Smějící se/a tak mamka otevřela moudrou kuchařskou knihu a podle ní jsme udělaly tenhle salát a jen se doma večer po něm zaprášilo / recept bude zas v sobotu/
A pak jsme se s mamkou ještě pustily do díla každá po svém. Mamka dělala pro taťku fakturaci a já jsem se uprdelila u ní v obýváku a dokončila jsem další srdíčko
Nejdřív jsem teda chtěla vyšívat, ale bylo takové šero, že i když jsem svítila, tak na to bylo blbě vidět. Srdíček mi mamka tuhle našila hned několik, tak jsem si jedno vybrala, obšila ho a obháčkovala.
Navečer, když přijel taťka domů, tak jsme ani nemohli jet na chatu - začalo poprchávat. Jo a ještě něčemu jsem se nasmáli, když si mamka odpoledne dělala kafe, tak zjistila, že nám nejde varná konvice, ona teda jde, ale musí se držet celou dobu ten spínač. Pak když dělala večer mamka kafe taťkovi, tak on se jí smál, že je mamka jeho soukromý samovar Smějící se. Konvice půjde dnes do důchodu a až půjdem dnes ke kadeřníkovi, tak se stavíme pro novou. Tuhle tefalku jsme měli opravdu dlouho a už si ten odpočinek zaslouží.Takže místo konvice máme samovar v podobě maminy Smějící se.
No a jak jsem to už nakousla, tak dnes mě čeká ten kadeřník, ve čtvrek jsem myslela, že se ani nedočkám, no a už je to tady.Tak o půl třetí to vypukne Smějící se.
Nevím jak vám, ale mně zas strašně zlobí vkládání obrázků do článku, tak proto jich je dnes míň než jindy.
Mějte všichni moc hezký den a nezoufejte, sluníčko se nám musí někdy vrátit
Smějící se

a už zas má nahoře novou anketu S vyplazeným jazykemSmějící se
Počet komentářů: 16

Večer a ráno na chatě

14. května 2012 v 6:00 | verunnka |  naše chaloupka a zahrádka
V pátek dopoledne, když se taťka stavoval doma na oběd, tak měl plné auto trámků a prken a slyšela jsme, jak mamce říkal, že to zrovna jede hodit na chatu a večer že začnou. A jéjéj, to mi něco unikolo, já neměla ani ponětí, že se něco chystá Smějící se. Takže navečer , to bylo ještě teplo, teda až moc teplo jsme odjeli na chatu, z vedlejší zahrady už na mě a na Báru pískal náš motýlí soused a tak jsme hned k němu vyrazily, Bára co jí nohy stačila a já svižným tempem za ní. Měl tam v síťové kleci tu motýlí samičku, co jsem vám ukazovala a ta právě tím jak vypouštěla pachy, tak přivolávala samce.Pan Jarda říkal, že to je cítit na dva kilometry daleko, no to mě podržte já necítila nicSmějící se. Během chvíle opravdu dva samci přiletěli, on je již zdatným chvatem čapnul a šup s nima do klece. Vše se zdárně po dvou minutách povedlo, samci byli vypuštěni a samice zůstane na umělý chov.
Trochu jsem se porozhlídla u nich na zahradě a vyfotila jsem Vám tuhle kytičku, mamina by ji taky moc chtěla, každý rok to zkouší znova a znova a né se jí chytnout. Sousedom se plazí po rohu chaty. Nevím jak se jmenuje / mamina už spí, tak se jí nemůžu zeptat, ale mám pocit, že jsme zaslechla klematis, nebo psí víno, no ráno budu moudřejší ,zeptám se mamky/
a jeden kvítek z blízka
naši mezitím nezalháleli, taťka na pokosové pile nařezal prkna na potřebnou délku, upravili a přivrtali trámek a mohlo se začít. Předělávali podhled pod štítem/ten jsme opravili vloni/ nad verandou a jako bonus do něj dávali bodová světýlka. V pátek udělali jenom část, v sobotu to dotloukli ,dopřidělali světýlka a část i natřeli, zbytek jsme donatřeli včera. No a protože našim nedalo, jak to svítí ve tmě, tak jsme se v sobotu večer vydali na chvilku na chatu to prozkoumat, no a takhle to svítí a to zařízení mezi oknama je internet
a protože když se rozhodli, že se tam pojedem juknou, já byla zrovna ve vaně, tak jsem pospíšila, narychlo profoukla vlasy a jelo se, tady je ještě vidět, jak je mám vlhké, no však jsem si pak tady hned musela vzít kapucu, však to už bylo po tom velkém ochlazení Mrkající

A na chatu jsme jeli i včera po ránu, u nás byly ráno dva stupně nad nulou a tak byli naši zvědaví, jak to nakonec dopadlo tam, takže tohle jsou fotky ráno po deváté, naštěstí ani tam žádný mrazík nebyĺ a tak to snad vše zdárně přečkáme
nejdřív jsem vyfotila střapatou pivoňku, které chybí už opravdu maličko, aby úplně rozkvetla
a pak naše azalka, když ji naši kupovali, tak si mamka přála oranžovou, na obrázku to tak bylo a nakonec nám kvete takhle,vloni nám při těch květnových mrazech všechmy květy pomrzly a opadly a letos je opět plná květů
a náš rododendron , tak ten je teď ne stadiu, že na něm vidíte, jak postupně nakvétá
nejdřív poupátko
pak už trochu rozkvetlý
a tady už je krásně rozvitý květ
a včera se mi konečně podařilo něco, o co se pokouším už skoro celý týden, na hladině jezírka nám vesele, tak jako každý rok pobíhají vodoměrky a mně se nedařilo je vyfotit, až včera ráno.Hladinu jezírka nám už pomalu začínají zakrývat listy leknínu a právě na jednom z nich se mi povedlo tu rychlou potvůrku zachytit, užívala si tam ranního sluníčka
a i ještěrka se na mě přišla podívat když jsem nakoukla do skelníku, tak napůl vylezla z pod prkna a zas mi zapozovala, akorát tu zelenou jsem neviděla už od pátku, kdoví, kde se nám toulá
a ještě fotka bez které by to nešloSmějící se, já bych snad ani nemohla jít spát kdybych jí sem nedala, je to jedna z mých oblíbených sedmikrásek, které se staly mojí srdeční záležitostí Smějící se, ač jich máme plnou zahradu, tak mám pocit, že každá je úplně jiná.............., o řekněte sami, není nádherná
sedmikrásky mají tu výhodu, že jsou až do zimy, což se nedá říct o papmeliškách, které už pomalu odkvétají, zatím se mi je nedaří moc fotit, tak jen doufám, že dřív než se to naučím, tak že se mi nerozfoukají po celém světě, tak aspoň jedna z nich, není taková, jak bych si představovala....

a na závěr naše Baruška, když jsme dopoledne dorazili domů, tak chtěla být ještě venku a takhle somrovala u taťky aby tam s ní ještě zůstal, na té fotce je pěkně vidět, jak je rozfoukaná od větru, protože včera zas u nás foukalo a vitr to byl pěkně silný a doslova ledový Nerozhodný
Tak a končíme, já jdu chrnět a moc už se těším na zítra, vy všichni mějte moc hezký už i dnešek a s ním i celý týden, co je před námi

a nahoře zas mám novou anketu , tentokrát o počasí Smějící se
Počet komentářů: 14

Pro mamku

13. května 2012 v 6:00 | verunnka |  Jen tak....
Dneska je Den matek................Mrkající

Moje milá maminko,

já Ti přeju všechno jen to nejlepší, mám Tě moc moc ráda / samozřejmě i Tebe taťko/, jsem moc ráda že tě mám a jsi moje milovaná mamina. Moc děkuju za vše co pro mě děláš a za to jaká jsi. Jsi náš pokladMrkající a sluníčko a velká opora.
Tuhle kytičku už od pátku schovávám tajně v pokojíčku, konečně už Ti ji dnes můžu dát, měla jsem strach, aby jsi ji neobjevila.
Kolikrát si až říkám, jak je možné, že to všechno zvládáš, až nedávno jsem to pochopila, to dokážou jenom milující maminky.Usmívající se



Mám Tě moc, moc, moc ráda a děkuju za všechno a jsem moc ráda, že Tě mám..... jsi ta nejlepší mamina na světě, moje.

Tvoje Verunka,Beruška,Panenka,Holčička, Píďa, Venda,Veruška, Very a někdy i Zlobidlo
Počet komentářů: 12

Tak jak se Vám líbím...haf,haf

12. května 2012 v 16:11 | verunnka |  Tak to jsme my
Dneska ráno jsme šla ven s paničkou tak jako vždycky, venku bylo strašně mokro a pršelo pořád jak o závod.No a já nejsem zrovna ten typ co by chodil vzorně po chodníčkách, jsem správný pes tak musím všechno očuchat a zjistit. No a ráno jsem proběhla pár loužema, prolítla louku, zaběhla se podívat ke stromkům do toho řádně promokla a domů jsme dorazila špinavá jak čuně. Pánička mi opláchla tlapičky , vysušila mě a já jak pak pomalu prosýchala, tak jsem začala neskutečně smrdět, kdoví čím jsem proběhla, takže jsem musela do vany
pak mě vydrbali, zčásti vysušili a za to že jsem byla hodná, tak jsem dostala mňamku a takhle spokojeně jsme se uložila v obýváku
jenže po té velké práci jako je koupání na mě přišlo spaní a tak jsem se přesunula do pelíšku, co mám v koupelně, já mám palíšků několik a ten v koupelně mám ráda, když chci klid, tam mě nikdo neruší a i přes den tam je šero a tak se tam dobře spinká
a takhle mě už skoro spící vyfotila Verunka, nejdřív mě teda přikryla dekou, jo to já mám moc ráda, když mám na záda teplo, to si pak spokojeně vrním skoro jako kočka Smějící se
takže pro někoho hezké a příjemné odpoledne / u nás u neprší a chvilkama se už klube i sluníčko, ale je velká zima/ a já si jdu zdřímnout Mrkající a nevím proč mě koupaly,stejně se zas večer zmažu Smějící se, nějak moc voním po jejich tak to budu muset večer napravit a já po chodníku stejně chodit nebudu, víte jaký to je v těch loužích dobrodružství

baf , baf vaše Barunka a
Počet komentářů: 16

Zeleninový salát čumfurt

12. května 2012 v 6:00 | verunnka |  maminčiny recepty
Tak tenhle salát dělali mamka s babičkou když byla mamina malá. Mamka si pamatuje, že ho v létě dělali obrovskou mísu, dali ho vychladit do lednice a úplně nejlepší byl druhý den, kdy rajčata pustily šťávu a ta se smíchala s majolku.
Na tenhle salát ale musíte mít úplně zralá, krásně červená rajčátka. Nám se ve čtvrtek právě taková podařilo koupit a tak se krájelo na čumfurt. Proč se ten salát tak jmenuje nikdo nevíme, ale jinak mu doma neřekneme.
Potřebujete:
4 hodně zralá rajčata
2 zelené obyčejné zahradní papriky
1/2 salátové okurky
1 cibuli
2 vajíčka uvařená natvrdo
15 dkg měkkého salámu / nejlepší je gothaj/
majolku
sůl
pepř

všechno nakrájíte na maké kousky, zamícháte, přidáte pár lžic majolky /3-4/, osolíte , opepříte
dáte do leednice rozležet
a pak už jen dobrou chuť
my k tomu měli brusinkovou bagetu s BIlly a ti já mám moc ráda
Dobrou chuť
Počet komentářů: 10

Uf ,konečně jsem se rozhoupala.......

11. května 2012 v 6:00 | verunnka |  Jen tak....
Včerejší den začal stejně jako všechny jiné a a nic nenaznačovalo tomu, že by mohl být pro mě v něčem jiný a byl, já silný konzervatista / a částečný autista/ jsem se odhodlala pro mě, do té doby, k téměř nemožné věci. Tak nějak jsem se k tomu pomaličku , za pomoci našich a trochu i ze zvědavosti nakonec bez problému rozhoupala a už se na to moc těší, ale vezměmě věci hezky po pořádku. Mrkající
Ráno jsem posnídala tak jako jindy i zde dodržuji stále stejnou tradici, buďto koblihu a nebo suchý, podotýkám suchý, namazaný máslem bych nesnesla, prostě to tak mám, rohlík se šunkou. Kdybyste do mě chtěli dostat rohlík nebo chleba namazaný máslem, tak se vám to nepovede, prostě mám takový předsudek a naši už to dávno neřeší.
Zvláštní, že jiné jídlo mi problémy nedělá, naopak mám většinu hodně ráda, ale tohle bych nedala. I když jsem se snažila sebevíc a sama sobě domlouvala, tak prostě to nejde.
Dopoledne jsme s mamkou na večer upekly mušličky podle Blanky / mám jí v oblíbených/ tento recept poté, co jsme ho poprvé ozkoušely, tak hned u nás zdomácněl.
Vypraly jsme prádlo, s Bárou ho pověsily a po obědě jsme se vydaly do města. Vzaly jsme to zadem kolem kostela, venku bylo šílený vedro a tam pod stromy bývá příjemné chladno
a na samém vršku se nachází kostel
a boční vchod do kostela byl otevřený a tak jsme tam s mamkou potichoučku vlezly a zůstaly úplně uneseny hlavním oltářem,normálně ho známe, ale takhle nasvícený sluníčkem jsme ho viděly poprvé
a ještě víc zblízka
no a pak jsem se vydala vstříc svému osudu, pro který jsem se pevně rozhodla.
Takže k věci, u nás ve městě máme několik kadeřnických salonů, ale nejvyhlášenější je ten, kde je majitel mladý kadeřník - gay. No a tam jsme mířily, já s hrůzou v očích a pusou naprost semknutou neschopnou slov. Pan kadeřník nás přijal s úsměvem a ptal se, co si přejeme, no a tak mu to mamina řekla místo mě a on mi rozdělal skřitec, rozpustil vlasy, chvíli je jakoby hladil a pak řekl, že už přesně ví co vytvoříme. já ač nemusím kontakt s cizíma lidma najednou úplně pookřála a měla jsem pocit, že ho znám snad sto let.Všechen ostych ze mě spadnul, ani mi nevadilo, že na mě sahá cizí člověk . Normálně má tak nerváno, že objednává na termíny až za šest týdnů, ale stal se zázrak,jsem objednaná na úterý na odpoledne a fakt se moc těším.Jen nechápu, že když jsme mu vůbec neřekly, jak bych to chtěla, tak jak mi hladil vlasy a koukal na mě, že se pak téměř trefill do té naší představy, nakonec jsme se dohodli,že to necháme vše na něm.
Už vím jak to bude a úterý se snad nedočkám. Mám z toho o to větší radost, že v jistém ohledu jsem překonala i sama sebe.Mrkající A pan kadeřník nejen, že je moc šikovný a má pro to cit, tak je i moc příjemný a fakt už se tam moc těším.Smějící se
Cestou domů mě mamina nahnala ještě do krámu pro nové rifle na léto. Zaplať pánbůh mi padly hned ty první co se mi líbily a honem pryč z krámu. to je další věc, kterou nenávidím, kupování oblečení pro mě a jejich zkoušení v obchodě,Křičící to je pro mě vždycky utrpení, prostě to tak mám a tak mi většinu oblečení kupuje mamka sama beze mě, ještě že má vkus pro to co se mi líbí. / Miluško a i když jsou ty rifle úplně nové, tak jsou dost děravé Smějící se/
Když přijel pak taťka domů, tak měl ohromnou radost z toho , co jsem dokázala a že jsem se překonala.Mrkající
No a frčeli jsme na chatu, aspoň na chvíli, protože jsme pak chtěli stihnout hokej, aspoň teda od druhé třetiny.
Na vedlejší zahadě byl ten náš pan soused, co má tu sbírku motýlů a zrovna tam jednoho měl a tak jsem si ho šla vyfotit,
je to samička martináka chrpového a je to noční motýl a moc se mi líbí, jak se drží té trávy
a tady jedna z vrchu
a pak mi ukázal ještě tuhle větvičku a ptal se mě, co na ní vidím
no já že nic,no a tak mi ji ukázal, vy jste si té hnědé maskované houseky, ze které bude taky časem motýl, všimli ?
Nakonec jsme se ještě zapovídali spolu o focení, až málem zapoměl jet domů. On umí moc krásně vyprávět a všichni ho moc rádi posloucháme.
Večer jsme jeli domů už skoro za tmy a takovéhle bylo nebe. když se smrákalo
a ještě včerejší západ slunce, na ten si vždy rádi počkáme
tak to je pro dnešek vše, teď už o mě víte úplně všechno, jsem z toho dneška už celá upachtěná, tak to dopíšu a půjdu zrovna chrnět. Mějte moc hezký slunečný dnešek a všicni budem doufat, že ty slibované víkendové mrazíky nakonec nepřijdou.

P.S. A koukaly jste na hokej ? Byly to nervy co ? Ale nakonec se povedlo a naši vyhráli, takže naděje na postup stále žije, ale bude to moc těžké.Mrkající

P.S. a zas už mám novou anketu , tak mrkněte Mrkající
Počet komentářů: 14

Mamčina chmelová brigáda

10. května 2012 v 6:00 | verunnka |  Tak to jsme my
Tak to už je dávno, aspoň z mého pohledu mi to přijde už opravdu dávno. Psal se rok 1983 mamka chodila krátce s taťkou a do druháku na textilní průmce. V té době bývalo zvykem, že druháci a třeťáci od nich ze školy jezdili na jarní chmelovou brigádu a nejinak tomu bylo i tom roce. Byl začátek května a brigáda už byla na spadnutí. Mamkou ale cloumalo rozhodnutí, zda jet nebo ne, na brigádu se moc těšila už od prvkáku, kdy se dozvěděla, že se ve druháku jezdí, ale zas na druhou stranu v té době začala chodit s ta´tkou a tak byla strašně zamilovaná a nevěděla jak to obojí udělat. Žádná chřipka ani střevní potíže se nedostavily, ani ty fingované a tak mamka vybavena ohromnou bagáží a řízkama nakonec odjela na chmel. Jak sama říkala, největší problém byl dostat se s báglama vlakem do Jilemnice ke škole. Z Trutnova do Jilemnice nejezdí přímý vlak a jednou se musí přestupovat a tam byl ten problém. Zatímco většině holek v Trutnově někdo rodičů s naloděním se do vlaku pomáhal, tak při přestupu to musely zvládnout se všema těma báglama samy, no a že jich bylo. Takže dvě holky byly venku před vlakem a ostatní jim z vlaku házely bágly, průvodčí už byl na nervy, vlak už měl dávno pokračovat dál v cestě, ale nemohl, stále probíhalo za ohromného hihňání vyloďování z vlaku. Nakonec se vše sice se zpožděním, ale povedlo. Ovšem ten samý problém nastal při nastupování do dalšího vlaku a pak to samé pak při vystupování v Jilemnici.
Vše dobře dopadlo holky se doplazily s proviantem ke škole a autobusama odfrčely na skoro tři týdny k Žatci. Ten rok bylo vyjímečně teplé a suché počasí, takže nakonec z toho báglu potřebovaly hlavně tílka, kraťasy a plavky, no jenže kdo to mohl vědět.
a tady máte kousek z mamčina deníčku :

Po několika hodinové jízdě dorazily na místo.
Bydlely přímo v areálu JZD. Z jedné strany vedle nich kravín a z druhé traktorová stanice. Na pokoji jich bylo třicet = patnáct paland,jeden stůl, čtyři židle a jedny kamna na uhlí, toť vše. Smějící se No to si nedokážu vůbec představit. Ony /byly to samé holky/ vlastně ani nic víc nepotřebovaly. Ráno v osm odcházely na chmelnici a dělalo se do šesti a protože ta byla vzdálená od ubytovny asi pět kiláků , tak zpátky se vracely až kolem sedmé večer. A ze začátky chodily tak zničený, že se osprchovaly a chodily spát. Ani dost dobře nechápaly, proč učitelé vyvěsily tenhle pokyn Smějící se, byly rády, že byly v posteli a na nic jiného neměly ani pomyšlení
Jinak ten pokyn si mamka po několika dnes z nástěnky sundala a vzala, potřebovala ho nutně nalepit si do deníčku Smějící se
Jak ale šly dny , tak holky zjistily, jak se dá práce " očůrat" a nikdo nic nepozná a tak chodily z pole už plné sil a elánu a po nocích tajně oknama /byla to přízemní ubytovna/ zdrhaly na průzkum vesnice Smějící se
No a tady jsou holky od mamky ze třídy a Karel, ten ale propadl a pak se na školu úplně vyprdnul.
jako jeden z dozoru s nima jel u vychovatel Jan Kubát od nich z intru, byl to příbuzný spisovatelky Marie Kubátové a tak i on měl vlohy ke psaní a tohle mamce napsal do památníčku
a na jídlo, tak na to mamina vzpomíná hodně v dobrém, měli štěstí na to, že jim jídlo vozili přímo z jídelny JZD a tak bylo poctivé a chutné a téměř všechny tam tenkrát nějaké to kilo přibraly. Dokonce s sobotu jim jednou upekly bábovky a pak zas buchty, no staraly se tam o ně jako mámy Smějící se No a jak šel čas, tak přibývalo marodů, kteří museli zůstávat na ubytovně a mamina byla vždy za tu šlušnou a poctivou a tak byla učitelama vybrána k tomu, aby na ubytovně byla s nima a na vše dohlížela, když ostatní budou na chmelnici. Takže za stejné peníze jako měli ostatní za těžkou práci měla mamina velkou pohodu, starala se o marody, nosila jim jídlo z jídelny JZD / marodům vařily i jako bonus puding a podobné vymoženosti / a pak se taky opalovala, četla knížky, psala dopisy, holkám sbírala a věšela prádlo / měli tak dispozici jednu automatku/ chodila na poštu s dopisama a zpět nosila došlou poštu, no prostě pohoda. Mrkající
Dodnes na tu brigádu vzpomíná hodně v dobrém . Tenkrát si tam za ty necelé tři týdny vydělaly každá asi devětset , no a to prý pro ně byly velký peníze a navíc co bylo pro ně hlavní, že se ulívaly ze školy. Mamka si tenkrát část peněz vyměnila za bony a koupila si v Tuzexu nějaké věci, podprsenku na zapínání vepředu Smějící se, vystřelovací deštník, líný tenis a nějaké mlsky a ještě jí spousta peněz zbyla . Ten rok hned po chmelu jim začínaly dva týdny povinné praxe v nějaké textilce, mamka si vybrala jednu z těch trutnovských, takže když se pak vrátily do školy, tak už byla skoro půlka června , no a to už se neučily a jenom měly pořád dílny. Mamina tenkrát tu dobu do vysvědčení strávila kreslením nových vzorů pro školní žakárské stavy a technickou přípravou k tomu, byla na to tenkrát prý expert, tak to nechali vymyslet a udělat naši maminu a dokonce to mohla dělat doma, takže do školy jela už jen parkrát, vždycky jen dovézt to co měla hotové. Opravdu pak když v září šly do školy, tak ty mamčiny vzory už byly na stavech a tkaly se .Škola ji tenkrát svým zaměřením/ až na zušlechťování tkanina a matiku/ hodně přirostla k srdci a o to víc jí mrzelo, když se nedávno od jedné z vás dozvěděla, že škola už nefunguje a je zavřená
Další rok už na chmel nejely, musely povinně o hlavních prázdninách ne letní aktivitu mládeže a někde jednotily řepu, dva týdny z prázdnin k ničemu a ještě zadarmo, protože to byla povinná brigáda od školní SSM Nerozhodný.
Mamka teda každý rok o prázdninách už od patnácti chodila na měsíc na brigádu na poštu a moc jí to tam bavilo a ten rok co odmaturovala, to bylo zkraje května , tak šla hned na dva a půl měsíce na brigádu do pekárny, chodila šest dnů v týdnu pořád na odpolední a taky jí to moc bavilo a když měla končit, tak z toho byla smutná, nejraději by tam zůstala napořád.
Tenkrát za část korunek, co si vydělala, jela pak hned na dva týdny do Maďarska k Balatonu , pak byla týden doma a potom už nastupovala do práce do Texlenu jako účetní. No a tu práci dělá vlastně celý život, akorát, že teď už doma.
Jé to jsem se zas rozepsala a ani jsem nenapsala vše co mi mamka o tom vyprávěla. tak zas někdy se vrátíme do minulého století a něco si z té doby napíšem.

P.S. a nahoře mám zas novou anketu - chmelovou Smějící se
Počet komentářů: 15

Baruška, hory, třešně a ještěrka

9. května 2012 v 6:00 | verunnka |  naše chaloupka a zahrádka
Včera ráno nás probouzelo sluníčko, ale zdání klamalo, byla pěkná zima, kolik bylo úplně ráno nevíme, ale o půl sedmé byly u nás necelé čtyři stupně. Takže slušná zima. Naše Bára využila toho, že měla ta´tku doma a po snídani se s ním " nakvartýrovala " do postele a chrněli spolu ještě do devíti. Mamina mezitím uvařila, měli jsme plněný paprikový lusky s rajskou a já se jako vždy tou rajskou pobryndala Smějící se. Po obědě jsme si šli na chvíli lehnout, ale ta´tka usnul a tak jsme ho nechali spát a byla z toho poctivá hodina Smějící se. Pak to šlo už ale ráz naráz,naložit auto věcma / kytky,jídlo na večeří/ a náma a hurá na zahradu.
No a tam se povedl naší Báře opět parádní kousek, vždycky než co odjedem, ta zavíráme ventil s vodou do chaty, takže když jsme přijeli, tak mamka odemkla chatu, dala si do kuchyně tašku s jídlem na večeři a šla si otevřít dolů vodu a chatu nechala otevřenou, tak jako vždy,když je hezky. Venku ještě napustila Barušce její mističku vodou, pokoukala se co nového kvete a mezitím přiběhla Bára a to jsem už měla foťák při sobě a tak jsem ji zrovna vyfotila, tak spokojeně se usmívala Mrkající
no a mamka si šla vyndat věci z tašky do lednice a za chvíli jsme s taťkou slyšely, Baruše ty jedna potvoro chlupatá, co jsi to provedla Smějící se
no ona Bára využila toho, že byla v kuchyni sama s taškou plnou jídla a tak si hned zvrchu vybrala půlku ledovýho salátu co tam byla a to nejlepší z prostředku vykousala Smějící se
Mamka ji vyhubovala a ona si zas pak takhle lehla a placatila se a snad " šla i do sebe"
celé odpoledne se u nás střídaly mraky se sluníčkem a zas foukal ten studený vítr od hor, no bodejď by ne, stále je tam ještě dost sněhu
já poté co jsem chvíli projela houpačku jsem vzala foťák , vlezla si do jabloně /ještě že máme tu zakrslou/ a odvážně se pustila do focení včeliček, nejvíc se mi líbí tahle, jak je plná už posbíraného pylu
jabloně jsou ze stromů teď to jediné, co nám kvete naplno a tak dokud kvetou, tak jsem si pár kvítků ještě vyfotila a teď jeden s modrým nebem, které zrovna v tu chvíli nad jabloní bylo
no a třešínka, tak ta mi dělá den ode dne větší a větší radost, tím, jak jí přímo kosmickou rychlostí vyrůstají třešínky
a ještě jsem objevila jeden kvetoucí skalkový tulipán
minulý týden jsem vám psala, že zatím mají poupátka jen střapaté pivoňky a ty normální sotva vylezly ze země, tak dnes už měly taky poupátka a byla plná mravenečků, olizujících sladkou šťávičku z poupátek
a pak jsem měla chuť vyfotit něco jiného a tak jsem se skoro plazila po zemi, až jsem to našla, je to opět kvetoucí mech a takhle je ta fotka v pořádku, roste totiž ne nahoru, ale do strany
a ještě se mi moc líbil pohled z odpočívadla ze schodů z verandy, kde tak moc ráda sedává naše Baruška a pozoruje nás odsud
tak a teď se půjdem podívat za ještěrkama do skleníku, dneska ta zelená trucovala a schovávala se mi pořád pod prknem, tak aspoň ta hnědá občas vykukovala, ale já nikam nepospíchala, ve skleníku bylo teplo, vítr tam nefoukal, tak proč si tam chvíli neposedět a nepočkat si na ni
pak vylezla, ale nešla ke mně blíž, tak jsem musela hodně přibližovat a tak ta fotka není moc ostrá
no a abych taky něco tvořila, tak jsem se usadila na verandu, tam co nefouká a chvíli jsme vyšívala, ale opravdu jen chvíli, asi jen třikrát jsem navlíkala jehlu červenou bavlnkou
a pak jsem šla blbnout s Bárou, nedalo se dlouho sedět, protože když zalezlo sluníčko, tak moc teplo nebylo, proto jsme jeli domů už po šesté a já si hned zalezla do teplé vany a pak jsem si s chutí dala ten salát, co mamina udělala až doma, když nám tamten Baruše slupla.
Dneska už máme půlku pracovního týdne a do pátku má být celkem hezky a hlavně teplo, tak si to po večerech až přijdete z práce koukejte užívat, protože na víkend hlásí zas velké ochlazení a má být jen třináct stupňů, už mi to zas pomalu začíná připomínat loňské jaro a léto Nerozhodný

A abych se neloučila smutně tak na závěr ještě jedna fotka rozkvetlé mamčiny pergoly
Počet komentářů: 14

Kam dál